Oči války

Skvělý Colin Farrell hraje válečného fotografa Marka Walshe, který už přes svůj objektiv viděl příliš mnoho. Traumata z války nechávají mnohdy horší následky na duši než na těle a po všem prožitém je těžké se vrátit do normálního života, zvlášť pokud ještě člověk skrývá děsivé tajemství. Silný psychologický příběh o hrůznostech války a jejích dopadech. (05.10.2010)

Škoda, tohle je ten příklad filmu, který měl o tolik větší potenciál. Nevyvážený děj a malá propracovanost postav jsou největšími kameny úrazu. Vůbec nechápu, jaký přínos měla mít postava Christophera Lee, přišla mi naprosto zbytečná. Zbytečný ovšem rozhodně není Colin Farrell, který se dokonale sžil se svou rolí. 6/10 (22.02.2010)

Radikálně jiné, než jsem ze začátku počítal. Ne snad, že bych očekával totální akční řežbu plnou krve, výbuchů a hledání ztraceného kamaráda, ale něco podobně laděného určitě ano. Scény v Kurdistánu sotva vyplňují polovinu filmu, přitom pouze jednou věcí dokáží zaujmout - lékařské metody ošetření. Nic víc nenabízí, jedna akční scéna trvajíc dvacet vteřin je výstřelem do prázdna. Navíc nedokážou ani zachytit přátelství dvou hlavních postav, což je hlavním problémem celého filmu. Farrell se vcítil do role dobře, až mi párkrát připadalo, že zbytečně přidává. O druhé postavě nevím vůbec nic a vztah k ní byl až nechutně sterilní. Jak mi pak má záležet na tom, jak to s ní vlastně dopadlo, když tvůrci nedokázali do tak roztahaného filmu nacpat scénu, která by mě donutila alespoň přemýšlet, jak se vlastně jmenuje. Konec nám to všechno hezky vysvětlil, ale byl jsem tak znuděn, že jsem spíše vítal titulky, než byl spokojen s vysvětlením. 55% 22.03. 2010 (22.03.2010)

Neměli jsme to s Markem lehký, já osobně jsem se musela poprat s předpojatostí pramenící z čistý nenávisti k blbcům, co když prýští láva, burácí zemětřesení či šílí Tsunami, tak radši cvakaj spouští, místo aby zdrhali. Pochopit jeho (ne)počínání taky nebylo jen tak (a ani se mi to úplně nepovedlo), ale já si z filmu odnesla, že lidská psychika je složitý bludiště, kam někdy něco se zavázanýma očima upustíme, abychom k tomu už nenašli cestu zpět. A jak naše podvědomí instinktivně hledá, začne v panice tahat za různý nitky, sahat na páčky a mačkat čudlíky, co vedou úplně jinam. A uprostřed týhle úvahy mi došlo, že mě dostal, hoša jedna nemytá... (01.12.2010)

Tak tohle bylo velmi slušné a to i přes to, že jsem podobně jako další očekával něco trochu jiného ! Krapet jsem se rozmýšlel mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nakonec zaokrouhluji nahoru. Námět je originální a přitom docela prostý. Nevím proč, čekal jsem od toho více válečného, ale nakonec z toho bylo spíše hutné psychologické drama. A přiznám se, to mně bavilo víc, než boje v Kurdistánu v roce 1988... Moc se mi líbila postava kurdského doktora ve vojenském táboře. Ale z koho jsem byl nadšen byl Christopher Lee. Škoda, že nebylo rozmlouvání Farella s ním dáno více protoru... Klidně bych zvládl o třicet minut navíc. Samozřejmě Farell hrál na jedničku. Lidská duše je zkrátka úžasná a zvláštní. Člověk není zkrátka schopen (normální člověk) dlouhodobě sledovat nejroztodivnější hrůzná zvěrstva jaká se jen ve válkách na celém světě dějí. Jednoho dne se zkrátka přepne do nouzového režimu. A o tom je tento film. Dávám 4 žluté pásky. * * * * (04.12.2012)