Enid

Enid Blyton byla vynikající spisovatelka. Napsala desítky vynikajících knih pro děti, především Správnou pětku  a Tajnou sedmu. Tyhle knihy jsem v takových dvanácti letech zbožňoval. Samotnou spisovatelku jsem si představoval jako hodnou postarší dámu, co píše příběhy pro děti. A ona to byla taková egocentrická sebestředná svině. O svý děti se nestarala, vůbec o ně nejevila zájem. Manžela týrala, byla hnusná, sprostá a myslela jen na své knihy. Dokonce i v době vyhlášení druhé světové války. To jí vůbec nezajímalo, hlavně že vyšly její knížky. Manžel se stal alkoholikem, raději před ní utekl do války.... Proto je tak těžké věřit tomu, že psala právě knihy o dětech pro děti. Film sám o sobě je ve svém životopisném žánru klasicky zdařilý. Ovšem nikterak dívatelný, a to právě kvůli charakteru samotné Enid. Ovšem právě tím jejím chováním a jednáním je překvapující, a tím byla splněna zásadní podmínka životopisných filmů. [393. hodnocení, 43. komentář, 75%] (16.11.2021)

mám to teda štěstí na filmy z Velké Británie a opět nejsem zklamaná, Enid, kterou špatná minulost z dětství vlastně provází celým svým životem i manželství, ale to bych moc napověděla ději, že? a pak by si uživatelé nemohli dobře vychutnat tento povedený film, dobře, dávám jen tři hvězdičky, ale myslím si, že je to akorát, mě se opět film líbil, a to je to hlavní. (04.01.2011)

Uf. Moja apatia voči Helene Bonham Carter sa vrátila. Ako vyniká v zobrazovaní záporáčiek. Kto vie, aká bola spisovateľka v skutočnosti. Na toľké pokrytectvo sa však nedalo pozerať. Spomínam si, že tiež som prečítala nejakú jej knihu... Ale asi už nechcem.___Čo sa týka filmu, všimla som sa, že isté zábery sa aj 4x zopakovali. /podivné i keď sa to robí/ Konkrétne close-up na oči, písací stroj. Inak asi .. klasické priemerné rozprávanie, príliš nezaujalo ale aspoň upozornilo na autorku, na kt. by som si asi už ani nespomenula.. (30.08.2010)

Proč se dcery tak často podobají svým matkám ... dokonce i tehdy, pokud jejich vzájemný vztah není z nejvřelejších ? Jakoby nikdy nedospěla ... jakoby zůstala zcela dobrovolně - a nadobro uvězněná ve světě vlastní fantazie, který se stal jejím prvním i posledním útočištěm před skutečným životem. Navenek necitelná a tvrdá jako křemínek - ke všem, kteří ji dostatečně neobdivovali ... ke všem, kteří měli vlastní názor ... ke všem, které nedokázala úplně ovládnout - a kteří ji neustále obtěžovali a odváděli od vysněných příběhů, v nichž se všechno řídilo její vůlí. Snad proto jí byl bližší malý rodinný psík než vlastní děti. Neznám její knížky ... nikdy jsem nečetla žádnou z nich - namísto toho mám před sebou velice výmluvný, leč poněkud neutěšený obrázek jejího života. Měla ho ve svých rukou - a mohla mu dát docela jiný rozměr ... jen kdyby uměla darovat svým blízkým - a především svým dětem alespoň zlomek pozornosti a lásky, kterou věnovala své práci. (30.04.2018)

Jako malá jsem Enid četla pořád. Její knížky byly pro děti opravdu jako dělané - krásné popisy pikniků, nocování v útulných jeskyních, které ani nebyly strašidelné. Ve filmu je nejvíc strašidelná sama Enid. Těžko říct, zda její chování nehraničilo s nějakou duševní poruchou. Minimálně je zarážející, že vřeleji se chovala ke svým fanouškům než kterémukoliv jinému členu rodiny. A myslím, že číst její knížky už teď taky nebude stejné. (15.02.2013)