The Courageous Heart of Irena Sendler

Velmi povedený televizní počin. Silné téma, které už bylo zfilmované mnohokrát a na tisíc různých způsobů, jenže je to takové téma, které mě nikdy neomrzí a je jen dobře, že se tato naše černá historie stále připomíná. Tento film však nabízí trochu jiný pohled na holokaust a to, že i ve válce existovali takoví, kteří byli ochotni riskovat všechno, i svůj život pro záchranu druhých a dokonce cizích, alespoň jedna malá útěcha zde tedy je a mě dokázala zahřát u srdce, přesně takto vypadají hrdinové. Anna Paquin je zde naprosto skvělá, také se mi líbila hudba a kamera. Trochu mě mrzí, že se více nevěnovali části mučení, tato pasáž nebyla moc propracovaná, klidně se mohla zkrátit ta část se záchranami dětí. Objektivně to na plný počet není, ale musím přimouřit oči právě kvůli tomu, že se jedná o televizní film. Rozhodně doporučuji. (05.09.2011)

Kazdy jeden clovek, ktory zachrani ludsky zivot alebo sa o to len pokusi si zasluzi uznanie, nasu plnu pozornost a volu sa im priblizit co len najblizsie ako je mozne, aby sme videli, ako vyzera pravy hrdina. Znie to pateticky, ale to, co mnohi dokazali pocas 2.svetovej vojny, to co riskovali, aby nezistne pomohli cudzim ludom je nieco neuveritelne a preto som rada, ze sa neustale tocia filmy, ktore nam zverstva Holokaustu a Hitler propagandy budu stale pripominat. Vynikajuca hudba, vynikajuca kamera, atmosfera, obcas som sa normalne pozrela, ci nemam na nohach blato z Varsavskeho ghetta, pretoze tak autenticky to na mna posobilo. Anna Paqin bola vyborna a nominaciu si urcite zasluzila. Po Gifted Hands dalsi vyborny televizny kusok. (24.01.2010)

Film tohoto typu by měl jednou za čas vidět každý z nás, pro hrdost nad jedněmi a stud nad druhými zástupci druhu, který si říká člověk ... a bídu s utrpením těch nepohodlných by měli promítat na služebnách policie mladým náckům, sbaleným po koncertech, když vrávorají s vymytým mozkem, odkrvenou pravou paží, polití pivem a ochraptělí z hesel o čistých rasách na nádraží. Třeba by někteří začali vnímat tu paralelu mezi nimi a židovským dítětem, které se ptá, proč ho všichni nenávidí ... Můj obdiv Ireně Sendler, která nedokázala chodit s klapkami na očích v dobách, kdy se lidé na ulici popravovali tak samozřejmě, jako se dnes vytrhávají kabelky a přes ohrožení vlastního života zachránila dva a půl tisíce těch dětských, bohužel, forma zpracování neúčinkuje na diváka dostatečně naléhavě a jen slovy se hrůza vyjádřit nedá. (21.03.2013)

,,JEDNO DÍTĚ NESTAČÍ !!!“....... /// Samozřejmě že se nejedná o povzdech rodičů(?) spoléhající na sociální dávky, ale Ireny Sandler, statečné sociální pracovnice s velkým srdcem, která byla odhodlána bojovat za záchranu dětí vypadajících jako obrázek, (ale kteří měli do árijců daleko) až do konce. Film stojí na solidních základech skutečnýho příběhu. Děti pochodující na deportaci nebo okamžiky jejich loučení s matkami (či otci), zákonitě vzbuzují nechutný pocity. Ale není zase tak emotivní – prostě ,,normální“ televizní zpracování. A TOLIK SE JICH NEPODAŘILO ZACHRÁNIT. Anna Paquin pro mě (asi nafurt) zůstane Sookie a Poláci by měli mluvit polsky. Podobně zpracovanej Nedodrženej slib se mi líbil (kapku) víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě mi nikdo nevysvětlil, kam zmizeli židi z Lodže. 2.) Nevím, kdo je to překonvertovanej žid. 3.) Dozvím se, proč Irena potřebovala (po výslechu) ortopeda. 4.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (06.10.2011)

Na televizní film slušná výprava, dobré rižské exteriéry, celkově kvalitní filmařina a určitě jeden z těch povedenějších filmů o šoa, i když působivosti třeba takového Pianisty nedosahuje. Může za to hlavně přemíra polopatismů a šablonovitých "dojemných" scén. Ty polopatismy bych ještě toleroval, jakožto užitečnou berlu pro diváka problematiky neznalého. Ale namísto srdceryvnosti a patosu bych uvítal víc faktografické konkrétnosti, která by děj učinila realističtějším, tedy i působivějším. Aspoň tedy já jsem bohužel zůstal jen na povrchu. No a když už byl děj situovaný do Varšavy, rád bych aspoň v ulicích viděl polské nápisy, a ne třeba zhůvěřilosti jako "BAKERY", což mě fakt znechutilo. (14.11.2021)