Režie:
Charles LaughtonScénář:
James AgeeKamera:
Stanley CortezHudba:
Walter SchumannHrají:
Robert Mitchum, Shelley Winters, Lillian Gish, James Gleason, Evelyn Varden, Peter Graves, Corey Allen, James Griffith, Gloria Castillo, Don Beddoe (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film noir o zradě, hříchu, nevinnosti, a zejména odvěkém souboji dobra se zlem. Jeden z nejúchvatnějších padouchů filmového historie, ďábelský Harry Powell, se snaží vetřít do rodiny svého bývalého spoluvězně. Jeho děti by totiž měly vědět, kde je ukrytý lup. Když před tímto zákeřným a nemilosrdným reverendem děti prchnou, pronásleduje své malé oběti vytrvale až do velkého finále. Vizionářský film, který je také poctou němé kinematografii od Griffitha po vrcholná díla německého expresionismu, byl ve své době nepochopen a propadl u diváků i kritiky. Dnes je snímek absolutní klasikou, nechybí v prestižních žebříčcích kultovních filmů a sám se stal jedním z nejcitovanějších filmových děl. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (165)
Dávno tomu, co jsem poprvé zhlédl "Lovcovu noc" (přesněji a podle mě zvučněji "Noc lovce") a podlehl jejímu kouzlu, aniž bych zkoumal její obsah. Droga zabírá dodnes, kult nekult. Režisérova osobitost a odhodlání. Strhující Mitchum (kdesi jsem se dočetl, že jsa tehdy trojnásobným otcem, režíroval většinu scén s dětmi, protože Laughton jak známo děti nesnášel). A především bitva mezi silami světla a temnoty v obrazech Stanleyho Corteze : některé mě pronásledovaly po zbytek dětství a zasahují mě dodnes - za všechny splývavý dvojžalozpěv vlasů a vodních trav, zviřátka jako ornament na okraji pohádkového vyprávění o nebezpečné noční plavbě.... Jeden z filmů, na které nedám dopustit. ()
Film-noir meets Charles Dickens. Víc vědět netřeba. Teda jo – a sice že je to veliká krása, filmová lahůdka, vizuální blaho a tak. ()
Film ktorý je znázornením frázy ,,až sa mi nôž vo vrecku otvára". V prvom rade treba povedať, že na festivale, kde som snímok videl prvý raz, sa neraz sálou ozýval smiech, pretože v dnešnej dobe je film typickou "starinou" kde drobnosti ako šmyknutie sa na banánovej šupke, alebo otvorený nožík vo vrecku ako metafora hnevu už nefungujú ako kedysi. Každopádne sa jedná o snímok, ktorý je hlboký, metaforický, po technickej stránke zvládnutý dokonale a scenáristicky úchvatný. Lillian Gish a jej herecké schopnosti v tomto filme sú nadčasové. ()