StaryMech

"Tenhle ksicht signalizuje blbej film." Citát na Bebelovu adresu nepochází ode mě, ale jako by se stalo. "Smůlu" herec nemohl zachránit, protože něco takového prostě nebylo v jeho silách; opravdu dobrý film s Belmondem - vzácné zboží - byl dobrý vždy především zásluhou režiséra.

Zahraniční kritici se předhánějí ve chvále; zdá se mi, že přitom občas trochu fantazírují, například když píší o letitém láskyplném vztahu ústřední dvojice. Haneke se k její minulosti jako obvykle nevyjadřuje, a tak nám i pozadí Georgesovy oddanosti zůstává skryto; přinejmenším jedna Annina poznámka možná míří do hlubších vrstev vztahu (a možná taky ne). Formálně velečistý film stojí na hereckých výkonech, v první řadě na tělesném nasazení pětaosmdesátnice, která kdysi okouzlovala svět. Musím ale přiznat, že když jde o umírání a líčení pocitů nejbližších, víc na mě naléhá třeba Chéreauův "Jeho bratr" nebo Dresenova "Konečná uprostřed cesty". A není to jen věkem těch na prahu smrti.

O chlup mladší dvojče "Rimini" (oba snímky měly původně tvořit jeden celek) se věnuje nepoměrně ožehavějšímu tématu. Dělá to možná ne v každém okamžiku docela přesvědčivě,  zvlášť co se týče činnosti Ewaldova džudistického oddílu, ale celek nám myslím předvádí jednoho z nejzajímavějších evropských režisérů na tvůrčím vrcholu. Georg Friedrich, postrádající chlapské kouzlo Michaela Thomase, je v hlavní roli o to dojemnější. Divím se, že žádný z mnou přečtených příspěvků si nevšímá motivu, který Seidlovi určitě nemálo ležel na srdci - postižení obou bratrů náckovskou výchovou. Nakonec si neodpustím poopravit radkatejkala, s nímž jinak ve všem souhlasím. Ten báječný vtip zní v mně známé verzi takhle: "Jaký je rozdíl mezi pedagogem a pedofilem? Pedofil má děti rád."