Tajný obřad

Začátek filmu je frapantně okatý - dal bych mu stěží tři hvězdy - polopaticky ukazuje, co kdo kdy jak a do toho nás příliš rychle hází doprostřed situace - kromě drobného Taylorčina zaváhání s ukradenou mincí obě rázem vstupují do rolí - bez zakolísání, bez tajemství... Navíc jsem viděl kopii (špatnou???) s neskutečně špatným střihem facky, která padne během první minuty "hry" - za ten by se nemusel stydět ani Buňuel - hle hranice subverze a nekvality-). Pak se ale vše začne stavět a stavět a i přes můj rezervovaný postoj k žánrovým filmům (tohle je trochu Carrie, trochu horor... nevím - Losey je divnej režisér), prostě mě to dostalo. Příjemné bylo, že si člověk fakt nebyl až do konce jistý ani morálkou, ani povahou osob, natož koncem. A obě báby hrály jak o život. A ten Dior-). 4.6 * - zaokrouhluju... (27.01.2014)

Loseyho styl je naprosto nezaměnitelný a ani v Tajném obřadu jej tvůrce neopustil, přesto mi tento snímek připadal o hodně méně kvalitní než předchozí režisérovy filmy. Losey je téměř geniální v převádění jakéhosi bezčasí na plátno, okamžiků kdy se nic neděje a všechno je stojaté jako voda v rybníce. Tady mi ovšem vadilo přílišné tlačení na pilu v otázce mysterióznosti - byla příliš nucená a jak známo, dobré psychologické drama se bez ní obejde. Co mě však nejvíce překvapilo, byla mladičká Mia Farrow, kterou mám v hlavě vizuálně zapsanou jako nepříliš výraznou blondýnu či zrzku - tady mi ovšem docela vyrazila dech jak svým výkonem, tak i vzhledem. (04.12.2012)

Tajný obřad je rozhodně zajímavým filmem, který diváka do svého děje vtáhne a de facto jej do samotného konce nepustí, avšak přiznám se, že po přečtení zdejších komentářů jsem očekával něco víc.. Nepopírám, že Loseyho počin je depresivní, ale že by nebyl pro citlivky? Možná pro hodně, hodně přecitlivělé jedince vskutku není. Nejsem si také jistý tím, že by mi film v době depky ukázal, že na tom ještě nejsem tak špatně. V těchto ohledech zkrátka zůstal Tajný obřad za očekáváním a proto nemohu dát více hvězdiček. Pochválit mohu celkovou atmosféru, herecké výkony a některé provokativní scény. Robert Mitchum je v roli záporňáka, poněkud netypického a snad i nejednoznačného, tradičně skvělý. (07.03.2017)

Chybělo mi větší experimentování po formální stránce, kamera i hudba příliš konvenční a ani herecké duo Taylor - Farrow mě neuhranulo. Tenhle subžánr ženských subjektivních filmů, kde jsou lehce narušené dámy uzavřeny ve svém vlastním světě mám rád, ale tenhle kouske pro mě nebyl atraktivní. Těm, co se líbilo a mají ještě k tomu rádi Lynche, tak doporučuji Images Roberta Altmana. (06.01.2009)

Prvních dvacet minut bylo tak příšerně hysterických (navíc hrozně zahraných – hlavně Liz Taylorová, když předvádí zlomení žalem na hřbitově), že jsem to málem vypla. Pak ale přichází Mitchum, coby hrozba, před kterou není úniku a začne se ukazovat, že všechno není tak jednoznačné, jak se doposud jevilo. Naivní dívenka v podání Mii Farrow si ráda hraje nejenom s panenkami a medvídky, ale i s temnějšími hračkami a pudy. Liz Taylor není tak chladná a Mitchum zase není úplně jednoznačný záporák. Film je zvláštní hrou, exaltovaným předstíráním a je uzavřený ve světě, který si vytvořily ve svých poněkud ujetých hlavách hlavní postavy. ____ Podivné dílko pro fajnšmekry, které si možná ještě jednou pustím, ale rozhodně až za delší dobu. /5. 6. 15./ (05.06.2015)