Odnikud někam

Dovedu si představit, že někdo bude tvrdit, že jde o upřímné vyprávění a citlivě zvolené pomalé tempo o frustrujícím životě herce. Nic to nemění na tom, že film je neuvěřitelná nuda a naprostá zoufalost ve všem. Scény jsou šíleně prodlužované a bohužel se v nich vůbec nic neděje, co by stálo za pozornost. Navíc se skoro vůbec nemluví a celková pointa v podstatě neexistuje. Chápu, že to všechno autoři chtěně předhazují, ale má to nulový výsledek. Navrhuji přejmenovat na Odnikud nikam. (18.07.2011)

Po dramatickej stránke mi to nesadlo. Námet duševnej prázdnoty a momentu kedy si človek uvedomí, že má všetko no zároveň však nemá nič by sa dal spracovať aj lepšie. Strašne nevýrazné, pocitovo neutrálne, plytké a hlavne odtažité, dokonca tu výraznejšie nevynikol ani vzťah otca s dcérou. Pár momentov sa podarilo, ale celkovo ma to žiaľ nijak neoslnilo, snímku by sa skôr hodil názov Odnikiaľ nikam. Toto filmové spracovanie mi k téme nič nové ani zaujímavé nepovedalo. 50/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (11.01.2016)

Somewhere ma Sofia Coppola prekvapila podstatne príjemnejšie ako v prípade Marií Antoinette. Film, ktorý hovorí o celkom obyčajnej veci - samote. Z pohľadu Stephena Dorffa. Z pohľadu Elle Fanning. A z pohľadu samotnej režisérky. Toto nie je stratené v preklade. Toto je stratené v živote. V živote o akom každý sníva. O samote z toho že človek môže na mieste ako showbussines byť naozaj ťažko milovaný. Herecký minimalizmus. Príbehový minimalizmus. Scénky ako vytrhnuté zo života. Veci, ktoré nie sú vysvetlené, ale ktoré dávajú zmysel. Hudba, ktorá znova nadchne a poteší ako každý soundtrack z nezávislých filmov. Veľmi dobre sa na to pozeralo. Celá tá detailnosť. To presvedčenie ukázať nám niečo skutočne bez nejakých silených strihov, efektov a hereckého pátosu a viete čo? Funguje to. Aspoň u mňa. Zjedol som to aj z navijákom. A páčilo sa mi byť chytený. Takéto filmy jednoducho môžem a je tu všetko čo na nich zbožňujem. Po prvej scéne až po záverečné titulky, bez pocitu, že som videl menej, alebo viac ako som mal. V tom je tá genialita. V tom je tá malá myšlienka rozvitá do viacerých vrstiev aby si z nej každý mohol zobrať to svoje. Emotívne scény, na ktoré sa nezabúda - striptíz, plávanie v bazéne, hranie guitar hero. To všetko vytvorilo príbeh, vďaka ktorému som sa dostal - troška pateticky - odnikiaľ niekam. (14.01.2011)

Záblesk naděje v prázdnotě. Zase jsi mi zlomila srdce, Sofie... Tentokrát něčím, co jsem zvyklý hledat spíš v kontemplativní odnoži evropské kinematografie – dokonale čistými emocemi, které nejsou kontaminovány slovy a zamlžené symboly. Andělské bytosti uprostřed prázdnoty, poetické nicneříkání, vydestilovaný lakonismus filmové řeči. Proč hledat slova, když to jiní napsali přede mnou: odtažitý heartbreak. Na takové se nezapomíná! (15.04.2011)

Neskutečně zajímavej snímek, kterej je sice prázdnej, protože je o prázdnotě (uvnitř sama sebe) a nemá doslovnej konec (má vůbec nějakej?), ale za to je až po krk nabytej filmově krásnou řečí, krystalickýma emocema a příjemně komorní atmosférou. Co na tom, že tenhle film je potřeba brát úplně jinak, než řadu americkejch filmů, že je třeba k němu přistoupit spíš jako k nezávislýmu evropskýmu počinu, že se budeš chvílema dost nudit, protože Coppolka si dělá s divákem co chce a řada scén (hlavně z úvodu) je zbytečnejch nebo zbytečně dlouhejch. Tenhle film je krásnej svojí filmovou řečí, která nepotřebuje hordy a kvanta dialogů a vůbec nepotřebuje vysvětlovat všechno, co se vysvětlit dá. Tenhle film je krásnej, protože se krásným stává asi ve chvíli, kdy Johnny otočí klíčkama v zapalování a nechá svoje ferrari stát uprostřed oranžovejch polí. Tenhle film je nádhernej svojí poetičností a atmosférou a naprosto odlišným přístupem, kterej vyžaduje asi jinýho diváka. Rozdíl bude asi v tom, že tohle je moje první setkání s Coppolkou, a tak nemůžu posuzovat, co všechno už divákovi řekla v předchozích filmech. A je to krásný herecký setkání s Dorffem, kterýho mám pořád v paměti jako toho hezounka z Bladea. A setkání jsou o to hezčí, že mi vydrží zatraceně dlouho. Tenhle film se totiž dá prožít znovu, ale pouze za předpokladu, že si ho prožiješ už na prvním rande. Nepříjemně příjemný a lezavý film! [DVD] (25.03.2012)