Emily Brontëová: Bouřlivé výšiny

Mrdka v oku zůstává, ale je třeba si nasypat trochu popel na hlavu. :) Po 50. poslechu soundtracku, který je skvělý a trochu přemýšlení poslední dobou musím přiznat, že jsem filmu trochu křivdil. Bouřlivé výšiny jsou plné emocí a tak pokud zrovna nejste empaticky naladěni na vlnu všezničujícího chtíče a "osudové" přitažlivosti, radím vám dobře..nekoukejte na to. :) Zvyšuju hodnocení na 3* jelikož mi stále určité momenty z filmu občas vytanou na mysli a protože film samotný nemůže za to, jak se chovají hlavní postavy příběhu, které...a za tím jediným si stojím, se chovají na přesdržku a bez sympatií to prostě nejde. A Arbiterovi se omlouvám, že teď jeho komentář vlastně nedává smysl. :) A Bářino kuchařské umění nesmí být opomenuto! Vlastně asi stále jedna hvězda je za něj. :) (25.05.2013)

Jako že na klasiku opravdu moc nejsem a nevěřil jsem tomu, že by Tom Hardy zvládnul takovou postavu, tak musí uznat, že jsem podcenil jak předlohu, tak i tohoto hereckého borce, protože tom Hardy mě přesvědčil o tom, že zvládne všechno a hlavně díky němu mě dokázala tahle verze klasického příběhu strhnout. (01.07.2017)

Ale ale, někdo se tady s nenápadnou naléhavostí chystá rozšířit řady mužů účinkujících v mých bezesných nocích a Burn Gorman ani Andrew Lincoln to nejsou... Že by neotesaně působící tvrďák s muskulaturou, kvůli které mu nepadne žádné oblečení, ale na kouzlo osobnosti vystál frontu hned dvakrát? Pak to musí být jedině Tom Hardy, Heathcliff z Bouřlivých výšin, který jako jediný překonává fantazií vyšperkovaný obraz hrdiny z knižní předlohy přesto, že se mu ani vzdáleně nepodobá. Brontëovská klasika se tak ke mně ve skromném, a přece velkolepém představení vrací se stejnými zmatky při orientaci v příbuzenských vztazích, kterými si projdu každé naše setkání, se stejným údivem, jak může tolik bolesti jeden člověk unést, i se stejným poznáním, že nejvíce mstivá umí být pomsta sama... a dnes k tomu obohacena vyzrálým herectvím, kladoucím důraz na osobní prožívání sebezničujících vášní. Nezměnila bych nic... snad jen, přeobsadit postavu Cathy? (nejlépe mnou, přirozeně :-)) (05.07.2013)

každý cynik může mít někdy (hodně) slabou chvilku aneb vím, že s hodnocením půjdu pravděpodobně dolů, až uvidím "původní" verzi s fiennesem a binoche (anebo se aspoň vyspím). na druhou stranu si ale myslím, že by bylo lepší, kdyby patnáctileté holky hleděly radši na tohle než na svítání nebo stmívání nebo jak :o) (12.01.2011)

Přístup k filmu jako k adaptaci k smrti nenáviděné knihy podle všeho nemůže škodit. Pokud je totiž adaptace povedená, může jenom překvapit, a přesně toto se této verzi Wuthering Heights povedlo. Oproti knize jsem totiž konečně cítil jak zamýšlené napětí, tak i něco málo z té prokleté osudové romantiky mezi Catherine a Heathcliffem. Catherine pro mě sice stále zůstává poblázněnou kravkou v literatuře se nejvíce blížící Belle z Twilightu, ale Heathcliffova pokroucená démonická láska film bez servítek táhne do působivého finále. Ale dost bylo chvály, ještě budu vypadat, jako bych chtěl památce prostřední z Brontëovic sester vzdát hold. (26.05.2013)