Coco Chanel & Igor Stravinsky

Vizuálně krásné, po výpovědní stránce však minimalistické. Některé důležité myšlenky jsou pouze načrtnuty; zmíněny okrajově v některé ze scén gestem jedné z postav a dále nerozebírány. I proto velmi záleží na divákovi, jak protknutí osudů Igora Stravinského a Coco Chanel uchopí a co si z tohoto filmového zpracování odnese. Mně osobně Koumenova stylizace vyhovovala, i tak bych si ale přála, aby od některých témat zbytečně neutíkala a dovolila mi celý příběh vnímat ve větší komplexnosti. (20.01.2014)

Není 63% trochu moc?! Prvních 20 minut bylo úmorných a vůbec mě nebavily.. A popravdě nechápu, jak někoho může bavit sledovat trapné divadelní vystoupení, při kterém lidé hromadně opouštěli sál a bučeli.. Pak nastala pro mě jediná zajímavá část filmu, kdy se Coco seznámila s Igorem, ale potom už to šlo z kopce.. To mi autor opravdu chce tvrdit, že Coco Chanel byla robot naprogramovaný jen na 3 věci - šití šatů, čichání k voňavkám a sexu? Absolutně žádné city, byla chladná a nevěřila jsem jí absolutně nic, co udělala.. To měla být láska?! Kde? Pokaždé, když byli s Igorem sami (bez jeho ženy), rozepla mu kalhoty a prostě si to s ním rozdala.. Žádná romantika, vášeň, nic.. Bylo to vulgární a hnusné.. Ty hvězdičky jsou pouze za Igorovu manželku, která podle mě byla ve filmu jediná normální, lidská a sympatická.. Jinak se mi film sám o sobě vůbec nelíbil.. (30.01.2012)

U nás téměř neznámá Anna Mouglalis si Coco zahrála s glaciálním klidem a svým elegantním vystupováním vypadá jako by modeling vyměnila za herectví jen kvůli této roli. Je mnohem přesvědčivější než Tatou ve filmu Coco Chanel. Počáteční Svěcení jara se jeví jako úmorné, když film dál plyne v pomalém tempu komorního dramatu. Vztah Cannel a Stravinského je monotématickým filmem možná záměrně nadhodnocen, efekt amour fou tu zkrátka není, ale snímek dokáže být docela podmanivý, vizuálně přesvědčivý, temně melancholický a prostý manýrismu. Odpovídá tak modernímu světu který Channel spoluvytvářela. Coco Chanel & Igor Stravinsky s image festivalového filmu nemá dokonalý scénář a k neduhům patří i bolestně mechanická mise en scène, ale ve srovnání s filmem od Anne Fontaine je tohle pravá nefalšovaná haute couture. Produkce: Eurowide Film Production (22.11.2020)

Coco Chanel a Igor Stravinsky je v první řadě film s dokonale, do nejmenších detailů propracovaným prostředím a kostýmy a geniální hudbou. Interiér venkovského domu je naprosto úžasný a modely Coco Chanel překrásné. Skvělá je i kamera, mám moc ráda detailní záběry obličejů a Mads Mikkelsen je v některých scénách s jeho lehce vyděšným plachým výrazem naprosto okouzlující. Moc by mě zajímalo jestli zachycení prvního provedení Svěcení jara bylo autentické či nikoli, zda choreografie a kostýmy odpovídaly reálu. Je to takový jemný příběh o "setkání" dvou výjímečných lidí. (04.05.2013)

Nebezpečí ano, přitažlivost ani omylem. Scénář spáchal deprivant, jenž o ničivé vášni a přitažlivosti ví akorát to, že prý existují a realizují se sexuálním aktem. Čím déle jsem na film koukala, tím méně jsem chápala skutečnou (!!!) motivaci jednání ledově studené Coco a trpně fungujícího Igora. Jedinou opravdu zajímavou postavou s pochopitelným morálním rozměrem tak pro mě zůstává Stravinského žena Jekatěrina. Oč lepší a závažnější by byl příběh vyprávěný z jejího úhlu pohledu! A přitom tento trojúhelník skýtal obrovské možnosti - těžká morální a existenční dilemata, strhující konflikty... Nic z toho se tam však neobjevilo. nanejvýš povrchně či v mdlém náznaku. Nakonec z toho byla výtvarně nádherně vypulírovaná, obsahově však ubohá slátanina. Křečovité vyprávění o tom, jak si Coco (až příliš dobře znající ponižující vztahy majetkové a sexuální závislosti) zakoupila po smrti svého milovaného Boye výstředního umělce Stravinského i s celou jeho famílií. A koupě, kterou si chtěla kompenzovat jak ztráty a šrámy, tak získat vstupenku do světa skutečného umění, se ukázala nakonec jako ztrátová. Sám Stravinskij z toho pro mě vyšel jako hodně ostudná figura. A to určitě nikoli kvůli jeho hudbě, která mě neoslovuje (na rozdíl od jeho vrstevníků Prokofjeva, Šostakoviče, nemluvě o Rachmaninovovi). (07.05.2011)