Osm a půl

Myslím, že po dnešku můžu s jistotou říct, že nejsem fandou Felliniho. Silnice byla o něco lepší, ale taky nic z čeho bych byl na větvi, vzhledem k obecnému hodnocení těchto jeho filmů. V Osm a půl se mi líbily postavy, obzvlášť hlavní herec. Všichni měli charisma, možná to dělají ty italské povahy, taky bych pochválil klasickou hudbu a kameru, kterou umí Italové udělat dost zajímavou i bez jakýchkolik efektů. No a abych nezapoměl scéna s harémem byla jediná, která mě opravdu bavila. Ta byla super. Ale jako celek bych to shrnul jako dvou a půl hodinovou intelektuální nudu a jeden z nejslabších filmů IMDB TOPky. Jednoduše jsem tomu intelektuálně nestačil. 50% (03.11.2010)

Film má samozřejmě několik úžasných momentů (úvodní "létací" scéna, milostné laškování režiséra s milenkou), zcela určitě je třeba pochválit výběr hereček a to ne jen pro jejich vzhled, prvotní nápad i vizuální zpracování. Jako celek mě však film nějak zvlášť nezaujal a největší vinu za to dávám dlouhé stopáži. Snímek je totiž tak "silný" a svým způsobem jiný, že se to jednak nedá unést, jednak se do něj vkrádá ani ne tak nuda, jako spíše nepochopení a postupně pak již nezájem. Jak píšu, mnohé scény jsou samostatně a samy za sebe až úchvatné, ale film jako celek jim dost ubírá. Docela bych souhlasil s Civalem, Radyo i Mattym. (11.05.2013)

Šmarja pane! Takhle vám to řeknu. Ježto jsem člověk, který ve skutečném životě nesnáší neukončené záležitosti a nezodpovězené otázky, první půlku filmu jsem si masochisticky užíval. No a jakožto pseudoumělec, který ví, zač je toho tvůrčí krize, jsem si užíval i tu druhou polovinu. No a jako člověk, který se toho nad prázdnými (ne)symboly už něco napřemýšlel, bavil jsem se i u snových sekvencí. Jen jednu tu vadu to má, že můj zrak text číst nestíhá, aneb sláva ukecaným Italům a jejich zatracený rychlý řeči. (03.02.2013)

Fellini předvedl zajímavý způsob, jak využít osobní a profesní krizi ku svému prospěchu. Netěším se na věk, kdy si budu připadat tak prázdný a nenaplněný jak to zde líčí pan režisér. Ale asi to čeká každého, hledání něčeho, co nelze najít. Výborné expresionistické záběry dokonale ladí s černobílou formou, sny provázející a dotvářející děj jsou také ztvárněny mistrovsky. Ze začátku filmu je možná trošku obtížné "chytit" děj, ale jakmile se přistoupí na hru, může se divák nechat unášet charismatickým tápajícím Mastroiannim a překrásnou usměvavou Claudií Cardinale. Jednu hvězdičku dolů, za možná přílišnou zdlouhavost. (16.06.2005)

Vo filmografii Federica Felliniho je jasne patrné, že mal rád ženy. Či už ako zosobnenie imperatívnej sily, alebo sexuálnej túžby. V tomto prípade nešetril. Najkrajšie herečky tej doby ( ale kde je Sophia ? ) sa zúčastnili výletu do jeho režijných fantázií, ktoré ale zrejme dávali zmysel len jemu. Prečo ináč označiť tento remeselne zdatný film za nudný blábol? (05.09.2017)