Princ a pruďas

Feel good movie of the year. "Adios, motherfucker!!!" 90% vtipov o pohlavných orgánoch, 10% o ľahkých drogách. Vadí? Ak áno, prejdite ku ďalším dverám. Výborní herci a hlavne bezchybne fungujúca fantasy báchorka v štýle 80. rokov (kto vyrastal na Highlanderovi, Beastmasterovi a spol., musí toto milovať). "Stoj, zloduch! Ak ju chceš pojebať, najprv musíš pojebať mňa!" :-D A skvelý soundtrack. (04.06.2011)

Žánrový experiment, který díky opakování se zůstává na půli cesty. Nejde o to, že by nebyly hlášky vtipné. Jen jsou přes kopírák, což začne po určité době vadit (naštěstí to vždy včas zachrání nějaká pořádná jobovka – Minotauři penis rulez!). Rozhodně nadprůměrná zábava, která je filmařským ekvivalentem „koulí“ – bez nich by něco takového nikdy nemohlo vzniknout. Jen je škoda, že ten šílený nápad nedotáhli tvůrci do lepšího celku. Takhle se podobným ujetým projektům (vzhledem k nízkým tržbám) zavřely vody stejně rychle, jako rozevřely. (17.06.2011)

Největší paradox Prince a pruďase je v tom, že přestože se po celý film mluví o sexu, na sex samotný nikdy nedojde. Neustále tomu něco brání – pás cudnosti (McBride), únos vyvolené (Franco), ošklivost (sluha Hardiker), život s maminkou (dokonce se třemi - čaroděj Theroux) atd. Proto je ten film přes svoji komediálnost tak traumatický, protože sice poskytuje postavám neustálé stimuly, ale neustále jim je odpírá. Trochu tím připomíná Viagru, která umožňuje dosáhnout mužům erekce, kdykoliv se jim zachce, tudíž už neexistuje žádná omluva proto, že nemají sex. Měli by souložit, kdykoliv můžou, a pokud tomu tak není, pokud nemají „pravidelný a kvalitní sex“, je to jejich vina. ____ To ale není všechno, protože fakt, že ten film mluví o něčem, co nikdy neukáže (sex), a že vypráví zcela seriózní fantasy příběh, aniž k tomu má coby low-budget prostředky (takže nejenže neukáže sex, ale ani žádné velkolepé bitvy či scenérie), posouvá Prince a pruďase trochu překvapivě mezi největší kanonická díla kinematografie. Konkrétně mezi filmy, které vypráví o něčem, co nikdy explicitně nezobrazují. Vezměme si třeba Tarantinovy Gaunery, což je násilnická komedie o loupeži bez loupeže, akční film, který se beznadějně utápí v lásce k dialogům. Nebo novovlný kousek U Konce s dechem – dekriminalizovaná kriminálka a love story bez lásky. Můžeme zmínit i krédo Allena, který říká, že v komedii se nemůžete dopustit větší chyby, než se snažit být mermomocí vtipný. A konečně sám velký Kubrick, kterému nadávali nejen diváci, ale dokonce i filmaři jako Rivette do stroje bez duše a bez citu, jenže právě z toho důvodu jsou jeho filmy tak silný, kupříkladu redukce slavné scény z 2001 na dva chladnokrevně jednající kosmonauty a počítač nevede ke ztrátě emocí, nýbrž naopak; ta scéna je tak emotivní právě proto, že Kubrick nechtěl být primárně emotivní. To třeba vůbec nepochopil Aronofsky, který bývá ke Kubrickovi často přirovnáván, ačkoliv ve svých filmech ždíme emoce od začátku do konce. Opakem k výše uvedenému jsou samozřejmě filmy, které se tak moc snaží něco sdělit, tak urputně, až skoční na smetišti dějin. To je také důvod, proč mám z trilogie Pán prstenů mnohem raději uměřenější jedničku pracující v náznacích než rozmáchle patetickou dvojku a trojku, která semele postavy ve víru událostí. Každopádně vidíme, že i když bychom měli sklony dívat se na Prince a pruďase pro jeho odlehčenost a frivolnost skrze prst, ten film je ve skutečnosti ve velice dobré společnosti kanonických filmových veleděl. (15.08.2011)

Něco tak otřesně nudného a nevtipného jsem snad neviděl od doby, kdy jsem poprve zjistil, že to mezi nohama není jen na chcaní. Pokud film, který celou dobu sází na laciné sexuální narážky a 3x opakované vtipy ve stylu: "to není můj pták, ale nůž, s ním tě ale taky dokážu pořádně opíchat" a zároveň dokáže znudit takové perverzní prase jako jsem já, pak je něco špatně. Tenhle "hit" jsem si stáhnul do Chorvatska abych se po těch hnusných čtyřicítkách zchladil u příjemné komedie, ale abych u ní po 3 večery usnul a přesto nebyl schopný dokoukat konec, to bylo něco! Zasmál jsem se jenom jednou, když Franco (udatný středověký rytíř) pronesl: "FUCK YEAH!", no a to vypovídá asi vše o této "komedii", která nemá hlavu ani patu a příběh jak z "Ptáka ohniváka" (vlastně úplně stejnej), ale totálně zabitý tunou nelogických hovadin. To jsem se zase jednou královsky bavil! 20% (18.08.2011)

Velmi samoúčelná a hrubozrnná parafráze na hrdinské příběhy, která je v první polovině spíše trapná a nevkusná, v druhé polovině díky bohu docela zábavná. Jinak ale nic nejede na plno a neustálé fuckování se také velmi záhy omrzí. Funguje v podstatě jen minotauří penis a pak zvrhlé momenty typu "Nevinná Zooey Deschanel se natahuje po minotauřím penisu"... Naopak zhulený věštec je přešlap epických rozměrů a obecně platí, že David Gordon Green naprosto nezvládá kombinovat odlehčenost vyprávění s naprosto vážnými, seriózními a brutálními momenty, což byl zcela zásadní problém už v Pineapple Express... (02.07.2011)