Sezení

Film, kterého jsem se před zhlédnutím lehce obávala. Nebude nepříjemné a celkově rozpačité sledovat osud muže, který dokáže pohybovat jen hlavou a touží zbavit se panictví? Už prvních patnáct minut mé obavy rozptýlilo. Hlavní hrdina totiž není vylíčen tak, abyste ho kvůli jeho zdravotnímu stavu prvoplánově litovali; nesnaží se zapůsobit na vaše city a nechce vám patetickými monology připomínat, jak je svět složitý. Mnohem blíže než k francouzským Nedotknutelným má tak The Sessions třeba k nedávné Druhé šanci. Více než dojímavé drama o životě postiženého totiž připomíná velmi vyspělou sondu do jednoho sexuálního problému, která těžké okamžiky odlehčuje nevulgárním humorem. (13.02.2013)

Já si to myslel, že se tu kdejakej chytrák bude chtít vytáhnout s ňákým fakt vtipným fórem o "kriplech panicích" a že tu ti samí intelektuálové budou ohrnovat nos nad Helen Hunt, jejíž postavu by ve skutečnosti vyměnili i za sůl, až se padesátka jen maličko přiblíží. Jsem převapenej; asi jako tím, že je šest večer a venku se stmívá. Dávám od vás ruce pryč a psát, kam bych je položil, je myslím zbytečný. (25.03.2013)

Neznámá, ale pro mě překvapivě kvalitní romance, kde nechybí humor ani dramatické chvilky. Svěží a originální nápad o vztahu muže, který je od krku dolů ochrnutý a jeho sexuální terapeutky, která ho chce zbavit prokletí "čtyřicetiletého panice". John Hawkes výborný, Helen Hunt kompletně nahá a William H. Macy po dlouhé době vtipný. Zábavné i chytré zároveň. (07.05.2013)

No, to bylo fakt zvláštní. Netušim, o co se tvůrci snažili, kam cílili, nakonec ani tomu Markovi dvakrát nerozumim. Ale kdybych psal dál, akorát bych působil bezcitně, protože je to přece dle skutečných události - takže u tohohle radši zůstanu. Snad jen ... Helen rozhodně neni tak zHuntovaná, jak by se podle zdejších komentářů mohlo zdát - však se stejně od třicítky vůbec nemění. :)) (05.02.2013)

Zřejmě musí záležet i na rozpoložení, v kterém se dívám na takové filmy jako je The sessions, protože zpočátku jsem byla v rozpacích a jak už tady někdo píše, tak jsem nevěděla, kam tím Ben míří. Ale i sexuální touha a její naplnění patří k životu a ne všem se tohoto příjemného odvětví lásky dostane. Příkladem je ochrnutý Mark a já si vážím Bena za to, že tohle citlivé téma předložil nepodbízivě a vyhnul se veškeré vulgárnosti, která s tím bývá spojovaná. Druhá polovina byla naladěna víc na strunu srdce ženy, ke kterým se hlásím, ale zase ne tolik, aby to bylo příliš patetické. Přiznávám, že Johna Hawkese vůbec neznám, ale zahrál to přesvědčivě a vždy s citem pro danou chvíli a stejně tak Helen, která je snad stále stejná a léta jí míjí. Ovšem největší radost mi udělal asi kněz v podání William H. Macyho. S tím šátkem kolem hlavy, hárem a pivkem, to nemělo chybu. Citlivé, jednorázové The sessions. Filmová výzva 2016 (18.01.2016)