Nezapomeň na mě

Velmi intenzivní a traumatizující zážitek, zvláště také proto, že hned po dechberoucím (no jo, mám senťošku) konci jsem zjistila, že nemůžu odemknout dveře od zahradní chaty, kde jsem se na film dívala, a jsem tam tudíž vyloženě uvězněna. Což bylo asi před pěti minutami. Pomóc, já chci ven! (PS: Občas mám dojem, že moje komentáře připomínají spíš blogové zápisy, snad to není zakázané.) A teď, když už jsem se snad dosytosti vyhysterčila a znovu našla našla ten kout chaty, kam dosáhne wifi, se mohu blíže vyjádřit k filmu. Především kvituji s povděkem, že ze všech možných typů postav byly vybráni spíše ti outsideři. Rebel Tyler, toť věčný a vděčný filmařský objekt, introvertní dítě - génius, které netráví svůj volný čas kňouráním, vzýváním aktuálních popových hvězd a otravováním rodičů (jako to dělají všechny děti z rozvrácených rodin ve všech amerických filmech a skoro vždycky je hraje Dakota Fanning), a ta holka Ally je taky divná, protože když zrovna nerandí s rebelem, tak se učí nebo se věnuje svému otci, to přece vůbec nejsou činnosti vhodné pro film. Musím pochválit i styl zvoleného soundtracku, sama podobné srdceryvné podklady nemám příliš v oblibě, ale k tomuto filmu mi přišly naprosto adekvátní. Co se týče herců, tak staří zkušení harcovníci představující rodiče se drží spíš zpátky a všechno zůstává na mlaďoších, kteří se tak musí opravdu snažit. Emilie de Ravin má moc pěkný hlas a její postava mi přišla dobře zahraná. Když si například vzpomenu na nějaké "normální, ale traumatizované" holky, které hrávala Winona Ryder, tak to bývaly většinou slepice, u kterých jsem si říkala, že nechápu, proč je jejich osudoví mužové pořád milují. Tady to nebyl ten případ, postava Ally se mi opravdu líbila, nepřekročila žádnou hranu, ale ani na ní nebalancovala. Fajn. No a co se týče Roberta, tak na toho já trochu držím, protože mi přijde fascinující, jak se z někoho tak škaredého může stát takový idol týnejdžerek.Já ho miluji též, to přiznávám, protože má krásné zuby a velký předkus (ať si kdo chce co chce říká, prostě ho má), ale když se dívám na jeho tvář, přijde mi v postatě taková divná. Nesouměrná, brada je příliš výrazná a celá spodní čelist jakbysmet, oči daleko od sebe a ještě poměrně malé a úzke, neohrabané až ploché rysy tváře, nepříliš či vůbec smyslné rty, křivé čelo--- prostě kromě zubů na něm není nic moc ke koukání, tak co ty fanynky blbnou?! Z herců tady dostává nejvíc prostoru a já pořád nejsem schopná posoudit, jestli to zvládá, nebo ne. Nic mi na jeho výkonu nevadilo, ale co když jsem byla jenom ovlivěná těmi zuby? Nevím, ale nejspíš bude mít ještě dost času přesvědčit mě v dalších filmech a dalších rolích, že opravdu umí hrát. I když, jak praví poselství filmu, kdo ví, co se může stát. Carpe diem! (03.07.2010)

Ale notak! Spoilery nabitý komentář. Pattinson neumí hrát, v detailech dělal neuvěřitelné chyby, které se ve výsledku totálně podepsaly na celém filmu. Bože, vždyť jemu jsem nedokázal uvěřit ani otočku a chůzi pozpádku před svojí holkou. Děj je uspávající a hned ze začátku nabídne mega spoiler, který diváka těsně před koncem připraví o největší divadlo. Průměrně inteligentní divák, když hned na začátku přečte, že děj se odehrává v roce 2001 v New Yorku, napadne ho jediné - budou tam teroristé? Když cca. 15 minut před koncem začne režie cpát divákovi uspokojující obrazy, podmanivou hudbu a pocit, že všechno se krásně povedlo, každého napadne - co se teď posere. Když Brosnan začne naléhat, že schůzka se stane v mrakodrapu, nikdo už nemusí čekat na ten ŠOK, že je to Obchodní světové centrum, prostě mu to dojde. Zapojení 11. září bylo jenom pro jednu věc - diváka šokovat a nabídnout něco, co ani ve snu nečekal, pokud ale děj nabízí spousty náznaků, co se ve výsledku stane, je to podobné, jako střílet na pláži Omaha s petardama. Celý film hodnotit nejde, protože ten byl jenom vata, která předcházela konci, vsadím se, že původní myšlenka byl konec filmu a to ostatní se domyslelo až potom a dle toho to také vypadalo. KDE BYLY KURVA EMOCE? Žádné zabroukaní na citlivou strunu, nic, tupý Pattinson s výrazem upíra ze Stmívání a zde naprosto nesympatická Ravin, která nedokázala zahrát ani zamilovanou. Slabé, ale za konečný nápad 55% 25.07. 2010 (25.07.2010)

Překvapivě ne tak špatný film, který sice většinu času padá na provařené romantické linii, režisér se s tim ale popral celkem dobře. Celý film si drží celkem pochmurnou atmosféru, jenom to tempo bylo místy dost pomalé. Hlavně se to ale snaží hrát přes psychologii postav, kterou první polovinu pomalu načrtává (takže se toho zde moc nestane), aby se to pak hodně příjemně rozjelo. Celé to pak korunuje celkem šokující závěr, který mě osobně dost potěšil a nikterak samoúčelným útokem na diváka mi nepřišel. Naopak mi do dosavadní atmosféry filmu sednul. Herci hrajou většinou svůj kvalitní standart. Teda kromě Roberta Pattinsona, který hraje opět svůj nekvalitní standart. Ten kluk, ať už s bílým make-upem na ksichtě nebo bez něj, hraje prostě úděsně a dnešní puberťačky by na něj už měly sakra rychle zapomenout. To se potom může sympatická Emilie de Ravin snažit jak chce, ale sama tu chemii mezi nima prostě nevybuduje. I tak je to ale vcelku příjemné romantické drama, u kterého jsem čekal podstatně horší výsledek. (14.06.2010)

Jsou mladí, jsou krásní, uvnitř však zranění, zžíráni traumatem ze ztráty blízkého člověka. Hříčkou osudu se seznámí a zamilují, dvě bytosti ztracené v newyorské šedi, a navzájem si prosluní své životy. A když to už už vypadá, že se všechno v dobré obrátí, když se svět zdá konečně barevnější a traumata po boku milované osoby snesitelnější, přijde jedno osudové ráno... Ne, pane režisére, nebojte se, na ten zážitek, který jste mi svým filmem zprostředkoval, na to mrazení v zádech v přetopeném kině, na ten čistý zásah do srdce určitě nezapomenu. Nechci. (08.04.2010)

Jednou jsem takhle viděl trailer na nový film s tím "bledým ksichtem" Pattinsonem. A hned jsem si myslel, že tenhle kluk prostě nemá na to, aby vystoupil ze stínů Twilight ságy. Jenže dnes, když jsem dokoukal tento film, už o tom nejsem tak přesvědčený. Neříkám, že je to nějaký extra herec, ale svou roli zde (až na některá místa) zvládl solidně. A takový je i celý Remember Me. Je to solidní film, který nestojí jen na tom překvapivém konci (mimochodem, musím "vřele" poděkovat několika lidem v diskuzi, že mi zkazili zážitek a napsali tam pointu, aniž by předtím bylo varování nebo alespoň to debilní slovo SPOILER!) ale stojí i na skvělých hercích. Emilie de Ravin mi potvrdila, že i když Ztraceni skončili, ona rozhodně neskončila - v tomto snímku byla dokonalá, navíc i ve 29 letech jsem jí věřil, že je studentkou, která má 21. Po hodně dlouhé době (nebo snad i poprvé?) jsem viděl Pierce Brosnana v dost záporné roli, kterou si ale parádně užil. A Chris Cooper to je jen ta pomyslná třešnička na dortu. Ale nesmím zapomenout ani na malou Ruby Jerins (Caroline), která na svůj věk podala parádní výkon. Těsně po skončení filmu jsem chtěl dát plný počet, navzdory tomu, že jsem si neužil pointu, ale po půlhodině, co film skončil, ten "správný" pocit už nemám. Na tenhle film sice nezapomenu, ale vyprchal ze mě vcelku rychle, proto dnes "jen" za čtyři s tím, že na Pattinsona se dá dívat jedině bez toho bílého make-upu! (21.09.2010)