Annie Hallová

Vitajte v neurotickom svete Woodyho Allena! Najlepšie filmy tohto velikána sú tie, ktoré si sám napíše, zrežíruje a aj zahrá. A tento sa mi z nich zdá zatiaľ najlepší. Podľa mnohých je Annie Hall prelomovým v jeho kariére a ja s nimi súhlasím. Po prvý krát tu totiž začína prevažovať hlboký filozoficko-obsahový rozmer nad komediálnou stránkou. Niečo by sa síce našlo aj v Láske a smrť, tam však niektoré filozofické myšlienky boli zatienené výraznou paródiou ako takou. Prostredníctvom snímku sa tu divák nedozvedá iba o filozofii partnerského vzťahu a možných riešeniach a scenároch partnerských problémov a kríz, ale aj o Allenovi samotnom, o jeho názoroch, svojskej životnej filozofii (pritom tak geniálne trefnej) a v neposlednom rade aj o jeho láske k mestu New York, ktorá sa mimochodom odzrkadľuje vo väčšine jeho filmoch. V týchto smeroch možno Woodyho Allena považovať za najlepšieho scenáristu a režiséra na svete. Vždy sa v téme dokáže trafiť presne tam kde má, pričom s milimetrovou presnosťou dokáže vystihnúť jej podstatu. Geniálne filmové dielo, ktoré by nemalo uniknúť pozornosti žiadneho fanúšika filmu. (18.08.2015)

Bože...při některých větách, vyřčených třeba Allenem, jsem myslel, že ten film je o mě. Pokud je člověk třeba muž a pokud třeba zažil někdy podobný vztah, hodně ho ten snímek osloví. Mnohé Allenovy filmy jsou si podobné, podle mě však fanoušek Woodyho přesně tohle hledá. U fanouška pak každé další zhlédnutí snímku působí více a více intenzivněji... (29.12.2005)

Poprvé jsem Annie Hall viděl v Projektu 100. Z kina jsem vyšel jako zfetovaný, naprázdno jsem otvíral a zavíral hubu, prostě jsem nedokázal pochopit, že Allen dokázal natočit něco tak vtipně opravdového, tak tragicky krásného. Nechci to moc rozmazávat, pro mě nejlepší Woody. Asi dva roky potom mě takhle nic nesmetlo (do Kauffmanova opusu jménem Eternal sunshine of spotless mind)... 100% (18.06.2006)

Dušezpytná komedie o tom, že každý potřebuje vejce. :-) Já mám sice raději Woodyho důvtipné žánrové hříčky, ale Annie Hallová je zase roztomilá v tom, jak přesně sleduje skutečný vztah WA k Diane Keatonové (skutečným příjmením Hallové) a pak hned zas zkouší zahladit stopy a říká "nemyslete si, že je to o nás". Ale je. Myslím, že Woodymu a Diane to dost dobře nemohlo vydržet právě proto, jak MOC se k sobě hodí. Jak jsou si podobní. Neurotikův vztah s neurotičkou je cesta do pekel, to vím z vlastní zkušenosti. Ale je hezké, že ti dva i po rozchodu spolupracovali vesele dál a dokázali se k sobě chovat jako civilizovaní lidé a přátelé. Když se v r. 1992 Mia Farrowová zbláznila a rozhodla se Woodyho zničit, mnozí se od něj odvrátili, ale komu Woody zavolal a nabídl roli po té blonďaté bestii? Staré dobré Diane. A Tajemná vražda na Manhattanu byla vlastně takovou fantazií, jak by vypadal vztah Annie Hallové a Alvyho Singera, kdyby se nerozešli. 80% (29.03.2006)

Jakýkoli náznak hlubšího smyslu šel naprosto mimo mě. Snímek je hrozně hlučný a při tom nic neříkající. Dialogy vyplněné táhlými a ukňouranými 'ehm' 'ohhh' 'yeah' 'hmmm' jako dominantní vyjadřovací prostředek mi cuchaly nervy. Jak říct nic mnoha slovy, to je pro mě Annie Hall. Woody Allen mě natolik zahltil švitořivým vykecáváním, že jakákoli špetka humoru byla ta tam. (05.03.2011)