Annie Hallová

Scénář: Woody Allen, Marshall Brickman .. Roztěkaná obrazová kompozice a střih, prostřídávají dlouhatánské záběry přeplněné výbornými hereckými výkony. Nervózní, zbrklé, nesoustředěné a afektované dílo, plné hutných dialogů a stále pravdivých životních hlášek. Ano, velmi zajímavé dílo! Paranoik Woody Allen jednoduše mluví o svém (převážně milostném) životě a stojí to za pozornost. „Začíná tu nový román.“ (10.10.2006)

V převážné většině svých filmů nechává Woody Allen otisk sebe sama. A to nejen tím, že v nich po dlouhou dobu hrával také hlavní role. Můžeme z nich jasně vyčíst jeho názory na svět, politické preference, hodnotový žebříček a především střípky svých vlastních životních zkušeností. Annie Hallová jde v tom ale mnohem dál. Woody Allen se tady rozhodl natočit v podstatě autobiografický film o sobě a svém vztahu s Diane Keatonovou. Je vlastně pikantní, že oba dva někdejší partneři hrají po svém boku, představují sebe sama a pracovali spolu na scénáři i dialozích. Woody tady oslovuje diváky, přemýšlí nahlas, glosuje svůj dosavadní život, ironizuje své slabosti, své prohry a omyly. Je to taková kronika jednoho vztahu, ze které se dá dodneška čerpat, protože má do značné míry univerzální charakter. Oba partneři jsou hodně odlišní a, jak už to bývá, právě ta jejich odlišnost je nejvíc přitahuje. Na druhou stranu totéž ale přispívá k rozpadu jejich soužití, zvlášť když ani jeden z nich není dostatečně trpělivý a tolerantní. Woody v podobě svého alter ega Alvyho Singera se nedokáže zbavit své snahy partnerku převychovat a předělat k obrazu svému a Annie Hallová alias Diane Keaton se nedokáže zbavit svého bohémského stylu života a přelétavé povahy. Tomuhle filmu přikládal Woody Allen velkou váhu a nesnažil se tam jenom nacpat dostatek vhodných fórků a gagů, ale měl ambice k hlubší umělecké výpovědi o partnerském vztahu a životě. Určitě patří v rámci jeho tvorby k nadprůměru, jakkoliv nejde o úplný umělecký vrchol, protože scénář nedrží úplně pohromadě, ten film zkrátka tak nějak není kompaktní. To už tak chodí, když je hodně snahy. Ať je to jak chce, Woodymu se povedlo udělat film, který patří mezi jeho fanoušky i nejširší diváckou obcí k těm nejznámějším. Celkový dojem: 85 %. (24.02.2014)

Je-li humor náboženství, pak Annie Hall je jedním z jeho nejdokonalejších oltářů. Newyorská variace na Směšné láskyˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇAlvy Singer: Here, you look like a very happy couple, um, are you? Female street stranger: Yeah. Alvy Singer: Yeah? So, so, how do you account for it? Female street stranger: Uh, I'm very shallow and empty and I have no ideas and nothing interesting to say. Male street stranger: And I'm exactly the same way. Alvy Singer: I see. Wow. That's very interesting. So you've managed to work out something? P.S. Napotřetí ve dvou za jedna. (24.04.2007)

Vztahy jsou absurdní, hloupé, omrzí a vyčpí - a přesto je máme zafixované jako první položku na seznamu priorit, pídíme se po nich, hledáme vhodné protějšky... a k čemu vlastně? Allen to celé shrnul dokonale. Znovu připomínám, že nemám sice rád ten jeho zbrkle neurotický postoj ke všemu, ale k některým životním dilematům (které někoho spolehlivě můžou uvázat na 15 let k praktickému lékaři) sedí výtečně. Tolik životních pravd na jednom místě jsem asi nikdy neviděl. Potlesk. (01.03.2009)

Opravdu krásný flm, a to beze vší nadsázky - snad jeden z nejkrásnějších, jaké jsem kdy viděl. Všechno se v něm děje tak přirozeně a uvěřitelně, vtip vyvažuje cit, režijně je to v řadě scén ohromně nápadité... A Woody Allen spolu s Diane Keaton, tak sehraná dvojice! Jak méněcenně a dýchavičně vypadají všechny ty filmy, 500 dní se Summer a další, které se Annie Hallovou snaží napodobovat. Jsem okouzlený na tisíc procent. (29.05.2013)