La dolce vita
La Douceur de vivre
Sladký život
The Sweet Life
Režie:
Federico FelliniKamera:
Otello MartelliHudba:
Nino RotaHrají:
Marcello Mastroianni, Anita Ekberg, Anouk Aimée, Yvonne Furneaux, Magali Noël, Alain Cuny, Riccardo Garrone, Evelyn Stewart, Lex Barker, Annibale Ninchi (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Lesk a bída římské smetánky očima oscarového režiséra Federica Felliniho... V 50. letech natočil Federico Fellini dva vynikající filmy se svou ženou, herečkou Giuliettou Masinovou: Silnici (1954) a Cabiriiny noci (1957). Prvky neorealismu z Darmošlapů vystřídal niternější přístup, důraz na psychologii postav a ucelený příběh. Více společného má s Darmošlapy následující Sladký život (1960): film, který spolu s Rosselliniho Generálem della Rovere opět získal pro italskou kinematografii zájem a uznání ve světě. Dějištěm je tentokrát současný Řím, hlavní postavou novinář Marcello (M. Mastroianni). Přestože pořád trochu myslí na dráhu seriózního spisovatele, vymetá večírky a píše v podstatě bulvár. V první části filmu mu jeho spisovatelské ambice ještě můžeme uvěřit, i jeho pohrdavý odstup od povrchního sladkého života římské smetánky, o které píše. Stejně tak ještě stopy upřímného citu ve vztahu k otci či snoubence Emě, kterou nicméně vytrvale podvádí. Marcello je však v podstatě slaboch, během filmu podléhá, což se odráží i na vnějškové proměně tváře, chování. Rezignuje na ambice, stává se součástí onoho marného světa… Felliniho freska zobrazuje jak život bohatých a podivné hodnoty jejich světa, tak situaci obyvatel Říma z opačného konce sociální hierarchie. Ukazuje už v té době bezohledný hon novinářů za senzacemi (jméno jednoho z fotografů – Paparazzo – se stalo synonymem pro bulvární fotografy), stejně jako náboženský fanatismus a pověrčivost. Skandálnost některých scén a témat, která v době uvedení pobuřovala (a řada scén neprošla cenzurou), už nikoho nepohorší. O to více zaujme Sladký život i dnes právě obrazem povrchnosti, honby za senzacemi a pochybnými hodnotami, stejně jako morálním tápáním hlavní postavy. Vedle Marcella Mastroianniho zazářily ve filmu i mezinárodní hvězdy Anita Ekbergová jako filmová diva Sylvie (usínající jen ve dvou kapkách parfému), Anouk Aiméeová (bohatá neuspokojená Magdalena), a také Lex Barker (snoubenec Sylvie). Sladký život je pro mnohé vrcholným Felliniho dílem, spojujícím autobiografické momenty i velkou společenskou alegorii. Byl oceněn Zlatou palmou v Cannes 1960, cenou Kruhu newyorských filmových kritiků, a ze čtyř nominací na Oscara získal jednoho (pro Piera Gherardiho za Nejlepší černobílé kostýmy). (Česká televize)
(více)Recenze (291)
Kdo potřebuje děj, když má Fellinho? ()
Naprosto úchvatná freska. Vizuálně orgiastické, v jádru existenciální geniální filmové dílo. Šoubyznys, bulvár, upadlá religiosita, upadlá aristokracie, nihilismus v moderním světě... Tvorba vyžaduje disciplínu - občas možno proložit nějakou tou orgií, ale k tvořivosti patří i jistá askeze a síla vůle, jejíž absenci Fellini chirurgicky přesně dokumentuje na postavě hl. hrdiny. Asi nejšťastnější období evropského, ba světového filmu vůbec (v roce 63 točí Bergman tematicky blízké, leč komorní Mlčení - neuvěřitelná doba). Velkolepá symbolika: unášený Kristus, stoupající voda, hluk znemožňující Marcellovi "slyšet" zejm. závěr s děvčetem, volajícím na něj na pláži a jejím závěrečným pohledem do kamery - to jsou cinefilské orgie nejvyšší myslitelné úrovně (srv. závěr Silnice se Zampanem na pláži - moře jako symbol věčnosti a aboslutna, v konfrontaci s ním hrdina seznává své existenciální selhání). Karneval marnosti ve světě ledového osamění a nemožnosti komunikace a blízkosti. Ženská typika: nedosažitelná femme fatale Sylvie, dosažitelná, ale dotěrná, otravná, majetnická Emma, děvka Maddalena, umbirjský anděl Paola... Jemná filmová řeč, člověk musí poměrně dost namáhat mozek, což pro diváka vyrostlého na současné pokleslé produkci, v níž je mu vše doneseno až pod nos, může být problém. Občas trochu zdlouhavé (scéna se zjevením Madony), ale i tak zcela nedostižné. ()
La Dolce Vita je dlouhatánským filmem, který se jednoznačně nebude líbit těm, kdo má rád rychle se měnící barevné obrázky hollywoodských dílů. Sladký život popisuje atmosféru snobské Itálie po dvou světových válkách: jak je možné být opravdu seriózní, pokud nevíš, zda nepřijde za chvilku další tragédie? Absurd. Hra těch nejlepších herců, mladý Adriano Celentano, nádherná hudba od Nino Rota. Je to umění kvůli umění: na začátku nechápeš, co se to děje a vadí to, pak si toho začínáš užívat a najednou film končí a nechává pocit jako při loučení s kamarády. ()
Nechápu ty ódy - příběh žádný, sled epizod prázdného života (téměř záznam) , panoptikum figurek, často jednajících nepochopitelně a nevysvětlitelně (sebevražda Steinera a vražda jeho milovaných dětí bez jakéhokoliv náznaku motivu - zdá se, že jediným účelem bylo šokovat diváka), Přehled lidí znuděných, kteří nevědí, co chtějí, případně čekají na zázrak, do toho jedna hysterická ženská, bezohlední paparazziové (ty jsme viděli v reálu kolem smrti Diany - takže nic nového ani objevného), jedině osvěžující Anita, rozkošná ve své dětinské zahleděnosti do sebe - alespoň je živá. Jestli to bylo ve své době míněno jako odsuzující kritika (podívejte se, jak jsou ti boháči zkažení!), tak budiž, ale nevidím důvod proč se na to dívat dnes. Jedna * za kameru, jedna * za herecké výkony, víc nemůžu dát. ()
Takmer tri hodiny totálnej nudy, tento úžasný film nie je vhodný pre normálneho diváka, na niečom tak super kvalitnom bežný divák nenájde nič, čo by stálo za tri hodiny strávené pred blikajúcou plazmou. A to mám Fella ako jedného z obľúbených režisérov! Dajme mu ešte druhú šancu! ()
Více než 60 let starý, ale stále tak aktuální film. Není to lehká, místy ani moc příjemná, podívaná, ale stojí za to si tuhle cestu uličkami věčného města dopřát. LFŠ 2024 ()
Související novinky
Zemřela herečka Anouk Aimée
Přihází smutná zpráva pro celý filmový svět. V úterý ve svém domě v Paříži zemřela jedna z ikon francouzské kinematografie, herečka Anouk Aimée. Bylo jí obdivuhodných dvaadevadesát let. Zprávu… (více)
Sen noci svatojánské s živým doprovodem
K 60. výročí uvedení světově proslulého a mnoha cenami ověnčeného loutkového filmu Sen noci svatojánské slavného malíře a sochaře Jiřího Trnky připravila společnost JV Classics jeho obnovenou… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Reklama