Giulietta a duchové

Tenhle film je takový... filmový. Výprava a kostýmy jsou přímo k sežrání, zbytek stravitelný. Akorát se musím přiznat, že když jsem si začala vychutnávat závěr, zjistila jsem, že je to teprve polovina. Výraznější vývoj hlavní hrdinky nebo zajímavější dialogy by pomohly. Ale ne... Já jsem jenom moc pohodlná a málo odvázaná. (29.08.2007)

Tak týmto filmom som sa s Fellinim dosť minul. Mám rád filmy plné symbolov a vyobrazenia stavov mysle a podvedomia (napr. Proces), lenže problém je v tomto prípade vo vizuálnej stránke. Prišla mi bohužiaľ odpudivá a jediným stimulujúcim vizuálnym faktorom bola pre mňa sexi susedka. A pritom by to malo byť všetko ostatné. Potom sa mi nad tými obrazovými metaforami vôbec nechce rozmýšlať. Mojej túžbe preniknúť do filmu nepridala ani staromódna hudba, ktorá napríklad funguje v Allenových filmoch. V tomto prípade je to bohužiaľ čisto o vkuse, mnohé Felliniho filmy sa mi páčili, ale boli to tie so silnejšou zápletkou. Masina ale predviedla výborný výkon, Fellini jej zrejme vysvetlil, čo-čo vo filme znamená. Takže celkovo nuda. (31.10.2012)

Čím začít? Neskutečně iritující stopáž na to, že se v průběhu prakticky nic nedělo. Závěr byl však perfektní, kdyby se v takovém duchu nesl celý film, vůbec bych si nestěžovala. Bohužel kromě vizuální stránky mě Giulietta a duchové nějak více neoslovil, jistě by se našel jiný způsob, jak podat tyto fantazijní obrazy v nějaké stravitelnější formě. (14.03.2013)

Tento film mě totálně okouzlil, úplně vším. Barevností, která míchá eleganci a nonšalanci s křiklavostí a kýčovitostí. Příběhem, který by se dal odvyprávět za pět minut nebo by se z něho dalo udělat nudné psychodrama. Figurkami přátel, celou atmosférou, typicky felliniovsky rozpustilou, bláznivou, magickou, se špetkou jakési uštěpačnosti a nadhledu. A nad tím vším pluje Giulietta Masina s tím nepopsatelným výrazem tváře, jaký nemá žádná jiná herečka na světě a pro který ji miluju. Je to směs jakési holčičkovské naivity a dobroty a babičkovské shovívavosti a chápavosti plus cudného rošťáctví obou dvou. Myslí si svoje a je nad věcí. Myslím, že takhle se koukala i na svého Federica:-) (28.05.2010)

Konecne! Prodiral jsem se vychvalovanou Felliniho filmovou sbirkou a stale ne a ne narazit na neco, co by potvrdilo jeho status legendarniho rezisera.. dokud jsem nevidel tohle! Extremne umelecky, kreativni, metaforicky, symbolicky film, prvni kousek Felliniho v barve a ze si to dukladne vychutnal - nadherny vizual, pestrobarevne lokace, kostymy a k tomu take poprve soundtrack Nino Roty o kterem muzu prohlasit, ze je vylozene kvalitni, protoze u jeho tvorby jsem take zatim jen nevericne kroutil hlavou a rikal si "co jako?". Stale jsem se divil, proc je Fellini jeden z nejoblibenejsich reziseru Davida Lynche, po tomhle kousku jsem to pochopil. Urcite hodne silna inspirace treba pro Twin Peaks, nebo i pro misty podobne ladene Kubrickovo Eyes Wide Shut. Ve zkratce - jednoznacne nejlepsi Felliniho film! Mam jedinou vytku - Giulietta Masina, ktera vypada vic jako prosla tetka a protivna ucitelka cestiny, nez herecka hvezda, ktera by mela utahnout cely film v hlavni roli, ale tim, ze je to cele pomerne haluz podobny detail brzy prestanete vnimat. 9/10 (23.09.2011)