Koncert

To, co je na tomto filmu nejúchvatnější, je samotný Čajkovského houslový koncert. Ten fantastickým způsobem, který svou dokonalostí dokáže pohnout i kamenem, zahrál Budapešťský symfonický orchestr s houslovou sólistkou Sarah Nemtanu. Komediální stránka filmu je skvělá. Ta směsice ruštiny a francouzštiny, s hrstí hebrejštiny a špetkou cikánštiny je svižná, hravá a snad i též bizarní. A především je vtipná a baví. Ten odkaz dávného dramatu je snad až příliš vtíravý a vydírá. Naštěstí je tu stále ten humor a hudba. Rád, s nadšením a porozuměním poslouchám teskné, žalostné i veselé kvílení smyčců klezmeru. V těch tónech se odhaluje část z tajemství života a smrti. Podobně to mám i s cikánskou hudbou, kde se v jedné skladbě může ukrývat bezbranná radost i nekonečný smutek zároveň. A nesmí se zapomenout na ty zatoulané noty na dně číše, bez kterých by byl svět o mnoho chudší ve výrazech i prostředích. Čajkovskij ukryl celou tu tklivou a vznešenou krásu odkazu starobylé hudby v těch nebeských tónech houslových strun. Celý jeden i všechny národy proměněné v noty a tóny, které dokáží uchvátit svého posluchače a odnášet ho k výšinám stolové hory, na které se pozvedává ambrosie k přípitku nesmrtelnosti. Hlavní postavou je bývalý slavný dirigent Andrej Simonovič Filipov (zajímavý Alexej Guskov), který se díky neopakovatelné možnosti pokouší smířit se životem i svou vlastní minulostí. Andrejovi zdatně pomáhá jeho nejlepší přítel s velkým srdcem a umný cellista Alexandr Abramovič Grosman (příjemný Dmitrij Nazarov). Třetím do party drzých pořadatelů zahraničního výletu je přesvědčený komunista a manažer orchestru Ivan Gavrilov (solidní Valerij Barinov). Hlavní ženou je houslová sólistka s tajemstvím minulosti Anne-Marie Jacquet (šarmantní Mélanie Laurent). Z dalších rolí: ředitel pařížského divadla Chatelet Olivier Morne Duplessis (François Berléand), Annina opatrovnice a manažerka Guylène de La Rivière (Miou-Miou), Oliverův zneužívaný asistent Jean-Paul Carrère (Lionel Abelanski), ambiciózní sponzor orchestru Pjotr Treťjakin (Vlad Ivanov), Andrejova oddaná manželka Irina (Anna Kamenkova), živelný cikánský virtuos Vassili (Anghel Gheorghe), starý kšeftař Viktor Vikič (Alexandr Komissarov), jeho talentovaný syn Moïse (Vitalie Bichir), či samolibý šéf Velkého divadla Leonid Viničenko (Valentin Teodosiu). Petr Iljič Čajkovskij není mrtev. Jeho nesmrtelná hudba stále žije a vynáší nás do chvilek a momentů povznášejícího se pocitu života, kdy zrovna můžeme rozumět tomu nesmyslnému smyslu. (05.04.2016)

"Koncert není psychoterapeutická seance..." Tenhle "Koncert" byl pro mě ve své první půlce něco strašně těžko uchopitelného. Bizarní komedie či snad totální parodie říkal jsem si ve chvíli, kdy svatbu v typickém ruském stylu ukončí nepochopitelná přestřelka. V tu chvíli jsem měl chuť film vypnout, protože s mým nepříliš kladným vztahem k Rusku mě jaksi nebavilo se dívat na komedii o ruském stylu života. A nebýt doporučení od Ideé_Fixe, asi bych to fakt udělal... Má trpělivost byla zkoušena ještě notných pár desítek minut, kdy "hráči/(ne)hráči" "orchestru/(ne)orchestru" konečně dorazí do Paříže a vše zdá se směřuje k totální frašce...A pak jako by někdo mávnul kouzelným proutkem a mě se chtělo (spolu s bizarní postavičkou "agenta" orchestru a nostalgika po starých komunistických časech) křičet: "To snad není možný, Hospodine ty jsi..." Nejprve silné dialogy mezi dirigentem Filipovem a jeho vysněnou sólistkou o jeho snu dosáhnout "hudebního absolutna" a "konečné harmonie" a jejím pátrání po svých skutečných rodičích, poté chvíle napětí, pár laciných vtípků, proložené dialogem, němž zazní přirovnání o hraní v orchestru ke skutečnému komunismu. Pak už ale následuje naprosto nadzemské finále s úchvatným Čajkovského houslovým koncertem a závěrečnou pointou celého filmu. Těžko hodnotit, jsou to dva filmy v jednom (nepříliš vtipná ruská komedie a opravdu silné francouzské drama), ale protože se říká, že "konec dobrý, všechno dobré", dávám i já nakonec hodnocení nejvyšší. Asi i proto, že sám tak trochu věřím, že "hudba nám někdy pomáhá vyrůst, dává nám odpovědi...hudba je čistá, hudba v nás, hudba která z nás nechce ven" (20.03.2019)

Listuji si tak televizním programem, když tu na jednom obrázku rozpoznám tvář Mélanie Laurent. Byla jsem potěšena, když jsem zjistila, že ČT bude vysílat tento film a že v něm bude účinkovat tato nádherná Francouzka. Koncert mi připravil výborný hudební zážitek. Nejvíce na mě zapůsobilo závěrečné vystoupení, které je jednoznačně vrcholem filmu. Zároveň mě však také Koncert v dvou drobných "detailech" ne zrovna potěšil. Myslela jsem, že film bude s titulkami, ale ČT opět zvolila možnost dabingu. A také jsem doufala, že mi postava Anne-Marie Jacquet, jíž Mélanie ztvárnila, bude více sympatičtější. Přišla mi lehce povýšená, ale možná je to právě díky dabingu. Jinak nemám ke Koncertu výhrad. (07.10.2012)

Zpočátku nápaditá komedie příliš sází na stereotypy. Rusové jsou v ní takřka bez výjimky vyobrazení jako vypočítaví podnikavci, kteří využijí první příležitosti stát se ilegálními imigranty ve Francii. Silně melodramatický závěr pak díky tomu působí trochu odtažitě. Pokud se ale přes to dokážete přenést, koncert je odpočinkovou podívanou s dobrým koncem. (29.09.2010)

Hrozně nekonzistentní film. Koncert se chvílemi tváří jako crazy comedie o srdnatých Rusech a ruských menšinách, které mají do puntíku splnit představy o zažitých stereotypech (scénka s židovským muzikantem, který namísto zkoušení prodává po hospodách kaviár, je skoro obludná). Někdy snímek naopak vypadá jako seriózní drama o nepřekonatelné vášni k hudbě... Celá ta neuvěřitelná a bláznivá zápletka by možná fungovala v komediálním podání, ale jelikož v závěru převažuje dramatická linka, působí to celé strašně hloupě. (08.03.2012)