Režie:
Herbert RossKamera:
Oswald MorrisHrají:
Peter O'Toole, Petula Clark, Michael Redgrave, Siân Phillips, George Baker, Jack May, Jack Hedley, Leo Britt, Elspet Gray, Richard Vernon, Patricia Hayes (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Koho potká taková láska, má v životě velké štěstí... Arthur Chipping: vzdělaný, sečtělý, leč nudný starosvětský profesor, který neopouští důvěrně známé prostředí chlapecké školy. Muž zvyku, nepolíbený praktickým životem, večírky ani vztahy. A právě do takového muže se zamiluje mladá herečka, která je jeho pravým opakem. Výbušná, zbrklá, extrovertní. Mezi dvěma lidmi z naprosto odlišných prostředí se nelogicky a proti všem pravidlům zrodí silný cit... Oblíbený román Jamese Hiltona „Goodbye, Mr. Chips“ se dočkal první filmové adaptace již v roce 1939. Vysloužilý učitel a bývalý ředitel internátní školy se v něm ohlíží zpět za svou kariérou i osobním životem v průběhu několika desetiletí. Muzikálová adaptace z roku 1969 s hudbou Johna Williamse posiluje romantickou linku; sentiment a nostalgie, které vzbuzuje, se však týkají i „staré dobré Anglie“ s její malebností a neměnnými zvyklostmi. Peter O’Toole si za svůj úchvatný výkon v roli sucharského profesora odnesl Zlatý glóbus, Oscara mu však vyfoukl John Wayne za roli Roostera Cogburna ve filmu Maršál. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Naprostý vrchol filmového umění - od námětu o smyslu klasického vzdělávání, přes prostředí konzervativní britské školy, přes promyšlenou stavbu příběhu, až po naprosto dokonalého Petera O´Toola. Po dvou a půl hodinách jsem litoval, že to skončilo, klidně bych si dal ještě jednu stejně dlouhou stopáž. ()
Je až neuvěřitelné, jak málo hodnocení tento úžasný film tu má. O to pozoruhodnější je, jak vyrovnaná jsou. Předřečníci už tu mnohé vyjádřili, film je skvělý v několika rovinách. Jednoznačně zlatým písmem zapsaný do zlatého fondu kinematografie. Přivedl mne sem snímek jiný - Společnost mrtvých básníků, který většina tak opěvuje, ale pro mne byl zklamáním. Možná proto, jak ho jiní vynášejí, dalo mi to laťku snad až moc vysoko a film tam nedosáhl - nedosahuje. Nepřijde mi nijak nadprůměrný. Zato "Pan Chips", zde těch 5* nestačí. Jistě se najdou i takoví, co se mnou souhlasit nebudou, zejména z řad oněch, co stojí před nějakou mazaninou na plátně a chválí a chválí a až po vernisáži se zjistí, že byl azavěšeno vzhůru nohama ... - tedy, mohou se mnou nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co mohou dělat. A vám, kteří si rádi opravdovou kvalitu užijite, film skutečně doporučiji. ()
Až nepochopitelně "britský" americký muzikál o lásce subrety a profesora. Škoda, že ho hodnotí i kolega Wandrwall, který ho neviděl. Jinak by si nemyslel, že Petula Clark hraje studentku a hlavním tématem příběhu jsou písničky. A také by, a to hlavně, nemohl dát filmu tak nízké hodnocení. Film má vše, co by správný film o profesorovi měl mít: lásku se špetkou ironie, nezlomnost vůle v dobách válečných, slizkého sponzora školy, podrazácké a zbabělé členy školské rady i roztomile infantilní zástupce umělecké scény. Tenhle remake původně britského filmu "Sbohem, pane Chipsi" z roku 1939 se velmi povedl. A všichni herci v něm byli naprosto fantastičtí. ()
Toto je příběh lásky. Nikdo neví, proč pociťujeme náhle neodolatelnou náklonost k určitému člověku bez rozumné příčiny a pro jiné máme v lepším případě jen lhostejnost. Je to jakési souznění duší, které trvá a nemůže je změnit nic, často ani smrt. Koho potká takováto láska, má v životě velké štěstí. Tento film popisuje, jak se takový cit rodí mezi dvěma lidmi z naprosto odlišných prostředí, nelogicky a proti všem pravidlům. Příběh plyne pomalu, tiše a nenápadně se rodí hluboký cit mezi profesorem a subretou. Zdánlivě se nic neděje a přece se děje všechno. Umět vyprávět strhující příběh bez velkých slov a kulis je projevem velkého filmového umění. Pro mě jeden z naprosto nezapomenutelných filmů, který mohu vidět vždy znovu a znovu, protože je lidsky pravdivý a uvěřitelný. ()
Keďže som si túto verziu pozrel iba deň po zhliadnutí originálu z 1939, nejde sa vyhnúť porovnávaniu a musím povedať, že pôvodný film má navrch v každom jednom aspekte, snáď len O'Toole sa dokázal aspoň priblížiť svojmu predchodcovi, oscarovému Donatovi. Nejde len o to, že tento film bol prerobený na muzikál, lebo muzikály mám celkom v obľube, no tie hudobné čísla tomu nedali nič, pripadali mi zbytočné, aj keď Petula Clark spievala krásne. Tých zmien je tu pomerne dosť, vrátane inej doby (prvý film v dvadsiatych rokoch končil, tento začína), celá línia s manželkou je úplne odlišná a určite nie lepšia, hlavne tie pasáže z večierkov sú zbytočné a ani to zoznamovanie nebolo také roztomilé. Aj samotná postava profesora tu nie je až taká sympatická, nedokázal som pochopiť, na základe čoho sa do neho Catherine zamilovala a ani prečo ho nakoniec mali jeho žiaci tak radi, keď predtým bol dosť neobľúbený. V origináli dostali študenti viac priestoru (podľa priezvísk sme mohli sledovať generácie niekoľkých rodín), vrátane budovania vzťahu medzi nimi a Chipsom, asi aj vďaka tomu, že tam profesorove manželstvo trvalo podstatne kratšie. Nie je to zlý film a keby som videl toto spracovanie ako prvé, dal by som 4 hviezdy, no takto na mňa nemal čím zapôsobiť. Síce je dej výrazne zmenený, no dôležité pasáže ostali rovnaké od slova do slova a už nemali ten účinok. ()
Galerie (30)
Photo © MGM
Reklama