Cabiriiny noci

(1001) Musím říct, že výkon hlavní hrdiny mi připomněl to, co předvádí Renée Zellweger v Návratu do Cold Mountain (což mi nebylo až tak po chuti). Giulietta Masina mi byla rozhodně sympatičtější a rozhodně mi připadala přesvědčivější než Renée, ale ten způsob vytváření "buranky" - gesta, ruce v bok, nervózní krok, hlučnost, pokřivený obličej... vyložený "dežaví". Nicméně si mě snímek svou atmosférou a způsobem vyprávění ukradl víc než ukřičená blondýna (ač tam šlo hlavně o ni). (16.12.2009)

Film se první polovinu, podobně jako jeho hrdinka, 'plácá' odnikud nikam. Ale s návštěvou kouzelnického představení, jakoby se právě nějakým kouzlem, vše změnilo a film začne být zajímavý a vyvrcholí mrazivou pointou. Ostatně jde o film, kde i dětská prolézačka připomíná nedodělané lešení bez budovy. (15.09.2011)

Obsah včetně závěru: Cabiria je prostitutka šlapající na kraji Říma, nikdy však nespala pod mostem, jak říká, „no možná, jednou dvakrát“. Splácí vlastní domeček. Rozradostněná jde s milencem k vodě, ten ji tam hodí a ukradne jí kabelku. C. vytáhnou děcka. Jen těžko se smiřuje s tím, co se stalo. Se svou kamarádkou pokračuje v práci. Zajede na luxusní štaci. Tam ji zbalí populární herec. Kabaret, jeho dům, ale nakonec dá přednost své rozjívené milence. C. je na hypnotizérském představení, scénka s imaginární romantickou láskou, po představení o ní usiluje solidně vyhlížející muž. Nabídne jí sňatek. C. odjíždí do cizího města, poté co prodala dům, muž ji zavede k útesu a také ji okrade. Zhroucená C. se vrací, obtancovávaná mladými hudebníky. Z tragické zachmuřenosti se však na povrch její tváře nezadržitelně dere smířený úsměv. (11.12.2008)

Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Výtečná Giolietta Masina v hlaní roli magické lehké dívky Cabirie, dojímavý příběh jejích nešťastných lásek a Felliniho režijní i Tontiho kameramanský klenot. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=YO8PFBmkRSc (18.09.2009)

Jeden z filmových klenotů Frederica Felliniho s nesmrtelnou rolí Giulietty Masinové. Až poeticky nerealistický obraz reality života bídy římské periferie 50. let. Příběh prosté dívky z ulice, která krátce pozná luxus nebo lásku, aby pak znovu spadla na zem, musí dojmout každého. Je zajímavé, že dějová linka filmu postrádá striktní kontinuitu. Jedná se o množství menších scén, které dohromady vytváří výsledný dojem. Pořadí těchto scén, až na výjimku úvodní a závěrečné negativní zkušenosti Cabirie, není podmíněno dějem. Jsou to takové krátké životní etudy spojené s životem hlavní hrdinky, které nám jí pouze ukazují jako člověka, než aby měly jasné směřování. Snímek je plně prostoupen trvalým soucítěním diváka s postavou Cabirie ve všech jejích podobách. Rozmanitost hereckého projevu Masinové téměř nezná hranic. Divák se tak při vytváření názoru na osobnost hlavní hrdinky neubrání jistým rozpakům, protože ji nelze rychle zařadit podle šablony. Sexuální podtext její postavy je v kontrastu s jejím přirozeným naturelem. Ve výsledku právě množství výrazových prostředků dává postavě skutečné lidské rozměry. Cabiria je vzácným příkladem lidské houževnatosti osoby žijící na okraji společnosti bez rodiny a skutečných přátel. Nemá důvěru v lidi. Ačkoli není obdařena velkou inteligencí, má dobré instinktivní cítění, které jí v životě vede. Vlivem špatných zkušeností již věří jen sama sobě. Její život je naplněn osamělostí. Se svým těžkým údělem bojuje zdánlivě velmi suverénně. Se svéráznou zarputilostí hájí svou lidskou důstojnost. Její spontánní radost a vitalita je v ostrém kontrastu s prostředím, ve kterém žije. Do jisté míry jde o pózu, kterou se snaží zakrýt svou vnitřní slabost a citlivost. Tato v kritických chvílích vyplývá napovrch a činí jí zranitelnou. Navzdory drsnému prostředí a vlastní vnější hrubosti nepřestává věřit na čistou lásku. Ona stále doufá v zásah vyšší moci, která přinese pozitivní obrat v jejím životě. K tomuto zásahu se myšlenkami velmi upíná a modlí. Ví, že je naprosto bezbranná v momentě, kdy je její přirozený instinkt oklamán. Je kruté, že přesně to se v závěru filmu stane. Přesto ale film nemá čistě negativní zakončení. V momentě, kdy se Cabiria v samotném závěru zapojí do průvodu muzikantů, chytá druhý dech a novou naději. Je neuvěřitelné, jak málo jí stačí. Je natolik silná a houževnatá, že jde stále dál. Prožila si další tragický omyl a zklamání. Ví, že se jí to může stát ještě mnohokrát a nedokáže tomu zabránit. Jednou to ale vyjít musí. Stejně nemá co ztratit. 93% (18.11.2010)