Le notti di Cabiria
Les Nuits de Cabiria
Cabiriine noci
Nights of Cabiria
Režie:
Federico FelliniKamera:
Aldo TontiHudba:
Nino RotaHrají:
Giulietta Masina, François Périer, Dorian Gray, Amedeo Nazzari, Loretta Capitoli, Franco Fabrizi, Pina Gualandri, María Luisa Rolando, Christian Tassou (více)Obsahy(1)
Cabiriiny noci patří k nejvýznamnějším dílům Federica Felliniho, oscarového režiséra, scenáristy a matadora italské kinematografie. Snímek představuje poslední autorův příspěvek k neorealistickému hnutí a líčí několik epizod ze života římské prostitutky. Cabiria není již nejmladší, není ani hezká, ani příliš chytrá. Nepřestává však doufat, že se jí jednou podaří zanechat nenáviděného povolání a že začne žít novým životem. Dokonce je ještě schopna věřit v lásku. Avšak oba muži, v jejichž city bláhově doufá, jsou podvodníci, kteří usilují pouze o její nastřádané peníze. Cabiria je oloupena o vše, dokonce i o víru v člověka. Na rozdíl od předchozích filmů neponechává Fellini svou hrdinku chladně jejímu osudu. Cabiria si i přes hořké životní peripetie dokáže uchovat svůj někdy až dětsky naivní optimismus. V závěrečné scéně setkání se skupinou mladých lidí, která je vykládána jako klíč k celému filmu, jí Fellini dává novou naději… (Česká televize)
(více)Recenze (121)
Lehká holka Cabiria byla o srdce na dlani oloupena už tolikrát, že je s podivem, kolik křehkých nadějí a víry v lepší zítřky jí uvnitř zbylo. Tu radost ze života, fanfarónskou hrdost i důvěřivost podala Giulietta Masina tak odzbrojujícím způsobem, že je mi díky ní tento z Felliniho filmů asi nejbližší. Vystihuje tragikomičnost života, jeho nejpodlejší zákoutí i nečekaná, těžko čitelná požehnání - všechno je tu načrtnuté průzračně, jemně, ne s přehnanou krutostí. Při sledování té řady nešťastných hrdinčiných příhod mi přišlo na mysl, že právě takové příběhy k smrti rád vypráví saďour Trier - ovšem úplně opačným způsobem. Jeho verzi Cabiiriiných nocí bych asi ani vidět nemusela, to už raději třeba tu Tarantinovu. ()
Jeden z filmových klenotů Frederica Felliniho s nesmrtelnou rolí Giulietty Masinové. Až poeticky nerealistický obraz reality života bídy římské periferie 50. let. Příběh prosté dívky z ulice, která krátce pozná luxus nebo lásku, aby pak znovu spadla na zem, musí dojmout každého. Je zajímavé, že dějová linka filmu postrádá striktní kontinuitu. Jedná se o množství menších scén, které dohromady vytváří výsledný dojem. Pořadí těchto scén, až na výjimku úvodní a závěrečné negativní zkušenosti Cabirie, není podmíněno dějem. Jsou to takové krátké životní etudy spojené s životem hlavní hrdinky, které nám jí pouze ukazují jako člověka, než aby měly jasné směřování. Snímek je plně prostoupen trvalým soucítěním diváka s postavou Cabirie ve všech jejích podobách. Rozmanitost hereckého projevu Masinové téměř nezná hranic. Divák se tak při vytváření názoru na osobnost hlavní hrdinky neubrání jistým rozpakům, protože ji nelze rychle zařadit podle šablony. Sexuální podtext její postavy je v kontrastu s jejím přirozeným naturelem. Ve výsledku právě množství výrazových prostředků dává postavě skutečné lidské rozměry. Cabiria je vzácným příkladem lidské houževnatosti osoby žijící na okraji společnosti bez rodiny a skutečných přátel. Nemá důvěru v lidi. Ačkoli není obdařena velkou inteligencí, má dobré instinktivní cítění, které jí v životě vede. Vlivem špatných zkušeností již věří jen sama sobě. Její život je naplněn osamělostí. Se svým těžkým údělem bojuje zdánlivě velmi suverénně. Se svéráznou zarputilostí hájí svou lidskou důstojnost. Její spontánní radost a vitalita je v ostrém kontrastu s prostředím, ve kterém žije. Do jisté míry jde o pózu, kterou se snaží zakrýt svou vnitřní slabost a citlivost. Tato v kritických chvílích vyplývá napovrch a činí jí zranitelnou. Navzdory drsnému prostředí a vlastní vnější hrubosti nepřestává věřit na čistou lásku. Ona stále doufá v zásah vyšší moci, která přinese pozitivní obrat v jejím životě. K tomuto zásahu se myšlenkami velmi upíná a modlí. Ví, že je naprosto bezbranná v momentě, kdy je její přirozený instinkt oklamán. Je kruté, že přesně to se v závěru filmu stane. Přesto ale film nemá čistě negativní zakončení. V momentě, kdy se Cabiria v samotném závěru zapojí do průvodu muzikantů, chytá druhý dech a novou naději. Je neuvěřitelné, jak málo jí stačí. Je natolik silná a houževnatá, že jde stále dál. Prožila si další tragický omyl a zklamání. Ví, že se jí to může stát ještě mnohokrát a nedokáže tomu zabránit. Jednou to ale vyjít musí. Stejně nemá co ztratit. 93% ()
Pred Juliou Roberts tu bola Giulietta Masina, najcharizmatickejšia a najokúzľujúca prostitútka v histórii kinematografie. Aj napriek tomu, že snímok pôsobí epizodicky, uchováva si jednu hlavnú líniu o hľadaní šťastia a lásky v živote. Poslaním je opäť heslo ,,že život je krásny,, aj keď sa javí skôr horkokyslo, ako sladko. ()
Ten Felliny je prostě génius. Kdo dokáže 110 minut týrat smutným osudem prostitutky bez budoucnosti, aniž by divák měl jen na chvíli tendence film vypnout? Výšin Silnice to asi nedosahuje (ačkoliv se oba filmy zabývají stejným tématem, tolik typickým pro Felliniho ranné filmy), přesto to považuji za jedno z nejlepších děl italského velikána. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (8)
- Giulietta Masina se ve filmu Bílý šejk zaskvěla v malé roli římské prostitutky Cabirie, jež na Piazza di Campitelli utěšuje opuštěného novomanžela. Tato scéna podnítila Federika Felliniho k natočení dramatu Cabiriiny noci. Jméno titulní postavy si vypůjčil od hrdinky italského němého filmu Boj o světovládu (1914). (Letní filmová škola)
- Po premiéře byl kvůli protestům katolické církve vystřižena kontroverzní scéna s dobrým Samaritánem. (Hans.)
- Giulietta Masina obdržela cenu pro nejlepší herečku na festivalu v Cannes. (Hans.)
Kdesi som čítal, že zrovna tento Masinovej, herecký výkon je považovaný, ako vôbec 21. najlepší v dejinách kinematografie, čo môže pre niekoho znamenať nie až tak prestížnu priečku, pričom na margo celej tejto veci si dovolím tiež podotknúť i to, že americká Akadémia filmových umení a vied, bola až natoľko cynicky slepou, že ju dokonca ani nenominovala, ale aspoň si FELLINI odniesol domov svojho ďalšieho „zlatého plešivca”, keď mal ešte poriadnu váhu! / Ak som trebárs minule do neba vychvaľoval jej stvárnenie životom skúšanej Gelsominy, tak tentoraz to ešte nie je nič v porovnaní s ústrednou protagonistkou, mimoriadne dôverčivou Máriou ”Cabiriou" Ceccarelliovou, ktorá je na tom v podstate o dosť „lepšie”, a to minimálne o jeden stupeň predčí svoj predchádzajúci výstup, ktorý bol z môjho pohľadu síce naprosto „majstrovským”, no v tomto prípade ide o vskutku ojedinelý zjav, a to asi v takom význame, že ja osobne ho považujem za „unikátny”, aký sa mimochodom nielen tejto herečke nepodaril už nikdy viacej zopakovať! \ Určite by som niektoré miesta v rebríčku poprehadzoval, aby som tým skrátka dosiahol práve to, že si jednoznačne zaslúži sa vyšvihnúť až do prvej desiatky. Zrejme sa s ním plne nestotožňujem, ale i napriek tomu si ho celkom vážim, pretože niektoré úvodné herecké výkony v ňom zahrnuté, rovnako veľmi uznávam. / Nateraz by už aj hádam stačilo sa venovať mojim, osobným postrehom k danej veci, aby som radšej namiesto toho začal trochu riešiť hlavnú postavu, ktorá, zdá sa, je viac-menej, úplne neriešiteľnou? Podľa názvu filmu Le notti di Cabiria, mi je jasné, že je „nočným vtákom” s roztiahnutými krídlami. Totižto lieta po nociach, s prislúchajúcou sa profesiou v podobe „najstaršieho remesla na svete”, počas čoho určite stretáva kopec zaujímavých ľudí, medzi inými napríklad i druhoradého herca Alberta Lazzariho, alebo sa neskoršie "zapletie" s dobrým samaritánom či povedzme i s prefíkaným šarlatánom, a tak by som mohol pokračovať snáď donekonečna. Až konkrétne v druhej polovici sa jej rysuje veľká zmena, keď by sa na ňu predsa konečne mohlo usmiať šťastie, na ktoré tak extrémne netrpezlivo čaká, a či naozaj trpezlivosť ruže prináša? \ Federico ma svojim umeleckým spracovaním totálne uzemnil, čo by som následne vysvetlil asi tak, že z kombinácie I Vitelloni a La Strady, nakoniec vzišlo to, čomu sa momentálne teraz s plnou vervou, a k tomu i s pozoruhodným entuziazmom venujem! A čím kvalitnejší obraz divák k dispozícii má, tým luxusnejšieho filmového zážitku sa mu automaticky dostáva. / Čo ešte napísať? Bolo už všetko spomenuté? Režisér a Herečka, odviedli kus poriadnej roboty, keď by sa zároveň patrilo zmieniť i o vynikajúcej, čiernobielej kamere od špičkového kameramana Alda Tontiho, samozrejme sa pridáva i hudba od dvorného skladateľa Nina Roty, že ani výprava Pieroa Gherardiho a strihová skladba Leoa Catozzoa, neostanú nepovšimnutými. \ Jedná sa presne o taký, vysoko návykový snímok, ktorý klasický fanúšik musí nanajvýš (d)oceniť, no podotýkam, že je pre dnešné, široké masy, maximálne nedostupným a neoceniteľným. Výnimočný, perfektný, mimoriadny a nezabudnuteľný, a to je len zlomok pozitívnych vlastností, ktoré vystihujú toto vrcholné, umelecké dielo. () (méně) (více)