Star Trek: Do temnoty

Abrams má ten dar, že člověku jako jsem já dokáže plnit sny, které už zdánlivě vymizely s nemilosrdně přibývajícím věkem a nárůstem životních i diváckých zkušeností. Ta výbušná směs dětské naivity, hrdinského patosu, vytříbeného vyprávění a gigantických vesmírných korábů je v zásadě jen drobnou aktualizací žánrových vzorců a propriet z dob minulých, které jsou ve mně možná až překvapivě silně zakódovány. Jinými slovy, jen u tohohle můžu být zase malý kluk, který vyletí nadšený z kina, řekne že to bylo boží a zbytek světa je mu v té chvíli naprosto ukradený. (04.06.2013)

Těžko dokážu abstrahovat od emocionálního faktoru, protože podobně jako v případě předchozího dílu jsem se cítil jako doma a hltal Abramsem zmodernizovanou poetiku rigidní Federace a méně upnuté posádky vesmírné lodi Enterprise plnými doušky. V něčem je let do temnoty o něco méně suverénní než předchůdce - ten byl na prolog vlastně netypicky svižný, funkční, dynamicky propojený a chytrý. Budoval základy nové mytologie, skládal poklonu staré, úsporně črtal novou chemii postav. Pokračování se o poznání více lopotí s vysvětlením některých motivací a událostí, přičemž poslední instancí bývá deus ex machina, nebo odkaz mimo svět filmu (ke Khanovu hněvu, k seriálové epizodě "Space Seed", k prvnímu Abramsovu ST, k doprovodnému komiksu etc.). Díky tomu se Do temnoty může zdát jako nerdí encyklopedie s chabou logikou. Do jisté míry souhlasím, každopádně pokud abstrahujeme od občasné naivity, nevydařeně pointovaného dialogu a jisté řídkosti (nebo spíš uhýbavosti) scénáře, film jednoduše funguje. Elegantně zužitkovává nastolené motivy, chytře re-interpretuje známé události rastrem "změněné skutečnosti", přitom neopomíná pracovat s klíčovým prvkem nového ST: vztahem Kirka a Spocka. V mnohém je překvapivě sbližuje (otcovský motiv, hněv), přitom nepůsobí jen jako derivát původní filmové dvojice. Cumberbatch v roli Khana je zřejmě nejzdařilejším přepisem - dovedl skvěle spojit jistou lidskou křehkost s teatralitou Ricarda Montalbána, zároveň funguje jako katalyzátor: v něčem se blíží Spockovi (nadřazené fyzické i psychické schopnosti), v něčem zase Kirkovi (zjevná záliba v improvizaci a problémy se sebekontrolou a řádem), každopádně oba vystaví do situace, kdy musí přehodnotit svoje základní postoje a pohledy na službu. Naštěstí v ničem nepřipomíná "ničivé osudové" padouchy, které tak mistrovsky zkonstruoval Christopher Nolan, ale je vlastně v jádru staromódní (good old fashion revenge). Nový ST je především atrakce. Občas se zdá, že druhdy až obsedantní záliba v domýšlení a vykreslování, kterou prosluly trekové seriály, šla stranou a nahradila ji čistá dynamika. Přesto pozorovat nápaditost a dynamiku často paralelních a precizně vystavěných akcí přináší skoro infantilní rozkoš. Stejně jako zakoušet návaly nostalgie z povědomých scén, které se nově lesknou a přes jistý racionální kalkul stále fungují a obohacují nový příběh. Film, kde pro mě je vše na svém místě. Občas je poněkud záhadné, jak se to tam ocitlo, ale ST jednoduše nabídne dost na to, aby se s tím divák odkojený Rodenberryho světem smířil. (10.06.2013)

Člověk musí mít stále na paměti, že je to pořád jen ten Star Trek. Nic víc. Tam, kde kdysi bodoval nepříliš technicky zdatný seriál i film, tedy v příběhu, nápadu a snad i v hudbě, tvůrci nyní krapet opouštějí a vyvažují to dokonalou akcí a triky. Najde se chvíle i pro ten humor a celkově z toho vyvane úchvatný blokbastr, na který se do toho kina vyplatí jít. Kirk i Spock jsou sice pořád jako dva teplí bratři, a z této šablony se jim daří vymanit jen velmi ztěžka, ale nějaké ty sympatie si přeci jen získají. To už ale člověk spíš fandí tomu záporákovi, který je skutečně extra třída, jen škoda, že ke konci najednou nějak zhloupne a vymněkne, ale to už je právě ta slabota pro stránce scenáristické. Přesto všechno je film pořád na pět hvězd, protože takový akční sci-fi warp náboj Star Trek jako takový nikdy neměl. (04.07.2013)

Je to mierne nadpriemerný sci-fi film, ktorý je pokračovaním obstojnej jednotky. Má pomerne dobrý príbeh o posádke lode Enterprise na čele so schopným, ale rebelantským kapitánom, ktorý je po poslednej misii odvolaný, ale keď sa mimoriadne schopný terorista začne z neznámych dôvodov mstiť na celej flotile, získa svoju loď späť, aby ho dostal. Lenže musí nielen čeliť veľmi inteligentnému a nebezpečnému protivníkovi, ale postupne odkrýva aj celú pravdu. Spracovanie nie je zlé, ale ani ma nijak zvlášť neoslovilo. Čiastočným prekvapením je v rámci typu filmu pomerne nezvyklá zápletka, predsa len dej o čelení väčšinu času jednému protivníkovi, snahe jeho vypátraní a podobne sa skôr vyskytuje v úplne iných žánroch, ale s týmto nemám problém, skôr ma to len zaujalo svojou netypickosťou. Oceňujem, že film aj napriek môjmu subjektívnemu pocitu, že sa tu väčšinu času vlastne ani nič nedeje prejde až prekvapivo rýchlo, takže ani na okamih to nenudí, rovnako musím pochváliť, že úroveň infantilnosti sa podarilo udržať na dostatočne nízkej úrovni, aby mi to neprekážalo, len jednoducho si ma to celkovo moc nezískalo. Nenájde sa tu jediná situácia, ktorá by ma výraznejšie zaujala, rovnako mi bolo po celý čas úplne jedno, ako sa to skončí, ale aspoň sa na to dá bez problémov pozerať. Akcie je tu pomerne dosť, ale je iba priemerná. Je síce dobre natočená a samozrejme aj slušne veľkolepá, ale chýba jej silnejší náboj alebo aspoň viac nápadov, prípadne momentov, ktoré by stáli za pozornosť. No zase musím spomenúť, že tento typ akcie ma väčšinou necháva ľahostajným, takže ma to ani až tak moc neprekvapuje, ale zase záverečná havária alebo let v skafandroch aspoň trochu vynikajú. Herecké obsadenie na mňa pôsobí dosť zvláštne. Síce je plné známych a celkom dobrých hercov, ale väčšina ma v týchto úlohách vôbec nezaujala. Celá posádka lode Enterprise s výnimkou postavy Spocka, ktorý to aspoň trochu zachraňuje nestojí za nič a tak skvelý Benedict Cumberbatch ako hlavný záporák si všetky svoje scény berie pre seba, či už charizmou, konaním, ale aj charakterom svojej postavy, je bezpochyby hlavným kladom tohto filmu a celý čas som mu musel fandiť, lebo na kladnej strane nemá adekvátneho protivníka v žiadnom ohľade. Réžia a technická stránka svojmu žánru hanbu nerobia, vizuálna stránka nie je zlá a ani to prevedenie nepôsobí tak infantilne, ako je to často zvykom, ale aj tak si myslím, že sa to dalo podať aj lepšie, hlavne emócie vôbec nefungujú. Nepatrím medzi fanúšikov tohto typu filmov, ale keďže ma jednotka neurazila a navyše je tu môj obľúbenec Benedict Cumberbatch, tak som skúsil aj toto pokračovanie a určite nie som sklamaný. Nenudil som sa a ani ma to ničím neurazilo, takže obstojná oddychovka, ale len na jedno pozretie. 59% (23.08.2013)

Levná drahá limonáda, při níž si nemohu odpustit jedno srovnání - v dnešní éře překračování i těch nejzazších hranic a překonávání těch nejextremnějších rekordů musí jedna kultovní filmová legenda, totiž Indiana Jones, přežít uzavřený v olověné ledničce atomový výbuch, kdežto jiná podobná legenda, kapitán Kirk, je nucen vlézt dovnitř warpového jádra (a zpravit ho kopáním do něj). Kde ale první jmenovaný přežívá s elegancí a jeho čin je následně shozen režisérským vtípkem s přihlížejícím svištěm, ozářeného kapitána Kirka nechají filmaři loučit se se Spockem falešnou řečí patosu. A aby bylo kýči učiněno zadost, Mr. Spock uroní slzu. Illogical (02.09.2013)