Doktor od jezera hrochů

Nikdy jsem neměl potřebu Troškovy filmy komentovat; snad z obavy, že to bude vnímáno jako povýšené mudrování nebo pouhé hloupé snobství. Nicméně dnes si neodpustím krátkou poznámku: Herce, kteří se zde objevili, dokážu pochopit (přátelství s režisérem, prostá snaha živit rodinu či milenky apod.), ale ani flogiston pochopení nedokážu v sobě najít pro Trošku, který, dle mého laického pohledu, naprosto postrádá soudnost. Netroufám si posoudit, nakolik je DoJH horší nebo lepší než jeho jiné filmy z posledních 15 let, na to by asi byla potřeba velmi jemná stupnice, avšak celkové hodnocení tohoto "filmu" hodně vychází z kumulativního znechucení z celkového díla tohoto "lidového" umělce - nenacházím naprosto nic, co by zasloužilo aspoň náznak uznání nebo pochvaly.__ Dodatek: Je pozoruhodné, jak se zuby nehty drží české kotliny onen mýtus o lidovosti režiséra Trošky. Na jeho filmy se do kina vůbec nechodí a jsou to vlastně divácké propadáky. Že se jako kolovrátek hrají neustále v TV (=TV Nova)? Oh.. come on... (30.04.2012)

Přiznejme si, že v české kinematografii existují jak filmy vynikající, dobré, tak filmy průměrné, špatné a dokonce i nekoukatelné. Osobně bych pak ještě k této kategorii přiřadil speciální skupinu, filmy Troškovské. Zdeněk Troška je totiž dobrý režisér. Ví, co má natáčet, jak to natáčet a hezky se na to kouká. Jenže, je to strašně blbé. Nahaté a… sexuálně morbidní. Tím však neříkám, že je to špatné. Je to prostě jiné. Nezvyklé. Do kina bych na to určitě nešel, ale v televizi se na to rád podívám, pokud zrovna nedávají nic lepšího. Protože se občas i zasměji. Jestli se mě někteří z vás teď chtějí zeptat, co tedy považuji za strašné, odkáži vás na tvorbu Tomáše Magnuska nebo Vlado Štancela. Díky těmhle dvěma a celé řadě jiných si mohu být jist, že Zdeněk Troška, ať přijde s čímkoli sebeblbějším, vždy to bude alespoň vypadat jako řemeslně zvládnutý film. A to už si samo o sobě nějakou tu hvězdičku zaslouží. 55% (04.11.2012)

Neškodná letní komedie, která bohužel často tíhne k pavlačovému humoru. Není to žádný zázrak, ale např. Langmajer byl výtečnej. Po debilních Troškových Kameňácích konečně něco, co se dalo bez problémů vidět. V paměti to příliš dlouho neutkví, ale žádné velké ambice si to neklade, tak netřeba čekat něco velkého. Jinak 110 minut je na film podobného typu obludně moc. Kdyby to mělo 90, vůbec nic by se nestalo. 50% (28.09.2010)

Koukám, že posvátná vlna novodobého Antitroškovství dosáhla svého pověstného vrcholu. Zatracovat a posílat film do horoucích pekel jen proto, že ho natočil Zdeněk Troška mi příjde jako hodně malicherný nikoliv pádný důvod. Ale nikomu nebudu brát jeho názor a zároveň nebudu nikomu vnucovat ten svůj. Zajímalo by mě, jestli většina zdejších "odpadkářů" dokáže operovat i jiným argumentem nebo se jen veze na právě frčící módní vlně. Zvláštní, že dnes 27.2.2010 z kina neodcházel nikdo znechucen nebo dokonce zhnusen. Všichni odcházeli z kina příjemně naladěni i já. Alespoň jsem se mohla dokonale přesvědčit, že nejlepší je udělat si na věc vlastní názor a nenechat se zvyklat druhými. PS.: mít za tchyni Evu Holubovou, tak prchám do Afriky taky. (27.02.2010)

Dalo se to přežít. kdo se však těší na komedii natřískanou humorem a Afrikou, bude velmi zklamán. Obojího si ve filmu moc neužije. Troška se tentokrát prezentuje v umírněném stylu, ale i tak sem propašoval svůj podivný druh humoru, který připadá vtipný snad jen jemu, aneb vtipe vylez. Příběh vypráví o poctivém a hodném doktoru Čenkovi Dobeškovi (Jaroslav Šmíd), který nemá velké uznání u své manželky (Tereza Bebarová) a hlavně tchyně (Eva Holubová) a neustále mu je předhazován ambiciozní a uznávaný primář Pištělák (Jiří Langmajer). A nemocnice v daleké Africe je dobrý důvod, jak dát vale všem problémům, a případně přijít k velkým penězům. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat a sotva se náš milý doktor aklimatizuje na zdejší podnebí, uřízne si břitvou kus zadku v domnění, že ho do něj uštknul jedovatý had. Je poslán zpět do Prahy, kde se jeho manželka mezitím spustila s doktorem Pištělákem a rozvod i nová známost (Alžbeta Stanková) je na spadnutí. Nevím, v čem tkví kvality Švandrlíkova bestselleru (knížní předlohu neznám), ale pokud se Troška držel předlohy, pak si nemyslím, že byla nějak mimořádně dobrá. Do hlavní role byl tak trochu překvapivě obsazen nepříliš charismatický, na to aby utáhl celý film, a hlavně dostatečně neokoukaný Jaroslav Šmíd, jehož postava však byla postupem děje poměrně upozaděna. Větší prostor dostala Eva Holubová v roli tchyně, která poslední dobou začíná hrát uřvané postavy a asi má dojem, že čím uřvanější, tím vtipnější. Tato uřvaná postava asi měla kompenzovat nedostatek vtipů v celém, ne zrovna krátkém filmu. Herecky sem příliš nezapadli ani Langmajer, Gondíková nebo Klepl. Lépe si s rolemi poradili Bebarová, Pogodová, Vladyka, Stanková, Novotný nebo Navrátil. Troška tam, kde ubral ze svého trapného humoru, režíruje zdatně, ale odbytá realizace (stíny mikrofonů na stěnách) příliš dobrý dojem nedělá a těch opravdu dobrých scén nebylo zase tolik, ale nějaké se určitě našly. V podstatě průměrný film s nevelkou porcí vtipu a solidním hereckým obsazením. (29.09.2010)