Ztraceni v Mnichově

Každý národ má své mýty, které ho formují, ať už odrážejí či nikoliv historickou pravdu - což je sám o sobě dost irelevantní pojem. A tenhle film předkládá znepokojivou myšlenku: skoro osmdesát let po Mnichově, neneseme si tenhle mýtus jako kouli u nohy? Není to pro nás jen výmluva pro věčnou ublíženost, věčné stížnosti a hlavně, setrvalé přesvědčení, že, přestože MY máme tu pravdu, tak ostatní jsou vždycky proti nám? ____ Ten film je nebezpečný, drtivě ukazuje, jak neotřesitelná víra v mýty - u nás s větší silou než vyšeptalé náboženství - dokáže ublížit. Když se jimi zaštítí sprostota a nenávist, tupost a omezenost, která ani nechce znát skutečný stav věcí. Jen si libuje ve svém zapařeném rybníčku přesvědčení o vlastní pravdě, do kterého hystericky nepropouští ani závan nových myšlenek a možností. Ten snímek ukazuje, že nás skutečně Mnichov porazil. Nejenom tehdy, ale do teď. ___ Bráno jako film, není to komedie, spíš je to smutné. První část, absurdní historka o papouškovi, který byl svědkem dějinných událostí, mě nudila, ale ty další, dekonstruující, ty byly vážně inspirativní. (25.10.2015)

Mrzí mě, že mi tento film tenkrát unikl v kině. V Mladé Boleslavi totiž nevysílal snad ani celý týden a už ho zaměnili za nějakou buď kreslenou ždímačku peněz a nebo americkej superhrdinskej film, kterých je nekonečnej mrak…ale pořádnej českej film, abych v kině pohledal. No a Ztraceni v Mnichově přesně takovým filmem jsou. Zelenka vyzrál nad divákem a vysloveně si s ním hraje od začátku do konce. To, co hodinu sledujete jako film, se v další hodině promění jako film o filmu. Do toho sledujete souvislosti a celé Vám to začne sepínat až ke konci filmu. K tomu všemu je to opravdu hodně vtipné a zábavné. Stejně tak herci jsou parádní – Myšička, Bambušek nebo Plodková. No a podstatná myšlenka Mnichova a odvážná teze, že Mnichovská dohoda nám vlastně pomohla, stačí k tomu, aby i historií podložený divák, byl nadšený. Na pět hvězd to za onu absolutní neobvyklost není. I tak je to ale jeden z nejzajímavějších českých filmů, co jsem viděl. (04.04.2016)

Zaručene viem, že štýl Petra Zelenku ma nevie uchvátiť. Film mal byť poučný a predpokladal som, že aj plný historických faktov, ktoré by vyvracali respektíve potvrdzovali postoje politikov v tej pohnutej dobe. Takže keď si odmyslíme úvodnú dokumentárnu časť týkajúcu sa Mníchovskej zrady, neskôr citácie z knihy Jana Tesaře Mníchovský komplex a v závere celé uvítanie predsedu vlády Rudolfa Berana ríšskeho protektora Konstantína von Neuratha v Prahe dňa 5.4.1939, tak sme sa z tohto dlhého filmu nedozvedeli absolútne nič. A možno to ani nebolo cieľom. Keď si premietnem nezmyselnú časť o 90 ročnom papagájovi a časť o podvodnej česko- francúzskej koprodukcii bez Francúzov, mám pocit, že film sa úplne vymkol z kontroly producentov tohto filmu, ale to je len môj názor. (10.04.2016)

Ztraceni v Mnichově je v mnoha ohledech blízkým příbuzným Roku ďábla. Když pominu zcela zjevné (totiž že jde v obou případech o mystifikační doku-fikci), některé postavy jakoby přešly ze staršího sourozence plynule k mladšímu (nizozemský filmař, kterej získá oblibu v alkoholu a andělech x francouzský filmař, který získá oblibu v papouškovi), podobná je i práce s časem (epizodické vyprávění s různou mírou vypuštěného času) a konečně i vyznění (směřování k rozpadu projektu vlivem odklonu aktérů směrem k bizarním soukromým cílům). Odvrácenou stránkou věci, která je ale rovněž pro oba projekty příznačná, je místy hodně toporné herectví - částečně pravděpodobně vlivem improvizace bez pevného scénáře. Ale zatímco u Roku ďábla je to více-méně omluvitelné použitím neherců, v případě současného snímku pro to polehčující okolnosti nenacházím. Na druhou stranu, některé nové prvky jsou poměrně osvěžující. Zejména fakt, že první třetina snímku je tvořená fikcí uvnitř fikce, totiž "reálnou" částí filmu, který je teprve v procesu výroby, což se dozvídáme až zpětně. Velmi příjemná je i větší konzistentnost filmu - přítomná v různých návratných motivech, jejichž interpretace se postupně proměňuje. A třetím pozitivem určitě je i směřování k zamyšlení se nad samotným tématem "mnichovského komplexu", který nezávazné komedii dává určitou hloubku. Za mě určitě palec nahoru. (25.10.2015)

Velmi příjemná záležitost, která zlehka balancuje na hraně absurdní komedie a absudrního drama. Tenhle film si ani tak nedělá srandu z Fratíků ač by se to tak mohlo na první pohled jevit, ale spíše z nás Čechů. Film mi hodně připomínal Polski film a Ztracen v La Mancha :-). Ztraceni v Mnichově jsou dílem těžko uchopitelným, těžko popsatelným, ale velmi promyšleným. Chtěl bych napsat, že tento typ inteligentní ryze české komedie ve vodách českých kin chyběl, jenže ony tam chybí komedie celkově. Sice se filmy takto označené celkem hojně točí, ale s komediemi to nemá nic společného. Stejně jako film fiktivně přestavuje ,,film o filmu'¨stejným způsobem pitvá a překrucuje text Mnichovské dohody. Mimochodem, ruku na srdce, kdo ji četl? Film skvěle napadl to čecháčkovské vymlouvání na znemožnění zvenčí --- se bránit okupaci, díky čemuž jsme nafurt zlomeni, podupáni se ztracenou ctí, hrdostí a schopností se bránit téměř vůči všemu v pozdějších dějinách naší země. Bránit se tehdá a od dobře vybaveného Germána to zle schytat, na co bychom se v budoucnu vymlouvali pak? He. (Jinak já osobně si také myslím, že jsme jako Poláci měli ukázat zuby i tak) Za mne je to za 4 české tanky LT vzor 38 ! * * * * (23.10.2015)