Ztraceni v Mnichově

KINO Scala-předpremiéra/// Obsazení 8/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Scénář 10/10/// PLUS: pozitivní dojem z filmu, zážitek o to větší že bylo promítání za účasti tvůrců, profesně od A do Z skvěle zvládnuté a bravurně natočené MÍNUS: po projekci jsem se chtěl zeptat na tolik otázek, že by to vydalo na rozhovor./// Shrnutí: Velice příjemné překvapení, skvělý zážitek a zkušenost, že vám film může něco dát a ne jen brát./// Celkem 90%/// (21.10.2015)

Český lev za scénář tentokrát nemohl skončit v lepších rukách. Úchvatně vymyšlená hra s divákem, která nabízí nejednu působivou myšlenku. Pro mě zatím asi nejlepší film Petra Zelenky. A opravdu hodně mě těší, že v jednom roce vznikly hned dva tak skvělé české filmy, jako jsou Kobry a užovky a toto komplexní a originální dílo. 90 % (11.07.2016)

Prvních 30 minut pro mě bylo zcela útrpných, to přiznám narovinu. Nechápal jsem jak někdo může točit tak banální příběh a jít se s ním pochlubit do kina před národ. Po 30 minutách, ovšem dostáváme ospravedlnění úvodní nudy. Najednou se film překlopí do dokumentu o tom jak vznikal původně zamýšlený film a to je panečku zcela jiná káva. Najednou sledujeme v jak absurdních podmínkách se snaží tvůrci tvořit svůj film, jaké překážky před nimi vyvstávají a jak si s nimi snaží poradit. Ač mě tohle bavilo spíše místy, tak musím říct že ty místa byla neskutečně výživná a vlastně směšná. Každopádně hodně zajímavý kousek díky kterému má člověk pocit, že se u nás zase až tak špatné filmy netočí. 75% (13.10.2021)

Petr Zelenka je opravdu zručný mystifikátor. Takže nakonec poslal do kin film o filmu Ztraceni v Mnichově. A nejspíš až při příštím shlédnutí zjistím, zda to do sebe všechno opravdu dokonale zapadá. Každopádně v záplavě všech těch od prvních minut předvídatelných filmů se snímek obzvlášť vyjímá. Na druhou stranu jsem si pak hledal, zda opravdu existuje kniha Mnichovský komplex od Jana Tesaře, nebo si ji Zelenka také vymyslel. Ale to už jsou rizika mystifikací (90%). (23.10.2015)

Když jsem šel do kina na tento film, tak jsem toho o filmu mnoho nevěděl. Jen jsem viděl zajímavou ukázku, která naznačovala návrat kreativity českých filmů do kin. A tak se taky stalo. Dilm je hodně originální. Základní příběh je o papouškovi Eduarda Daladiéra, který na výroční konferenci od “zrady” v Mnichově papouškuje nepříliš příjemné výrazy o českém národu a Hitlerovi, jež zvela jistě pronášel právě Daladiér. Neůspěšný novinář, chytne svojí šanci za pačesy a papouška ukradne. Vede ho po různých televizních show a rádiových relací a přitom si právě k papouškovi (ipřes jeho nepříliš lichotivý slovník) vytvoří sympatie. Než však připěh, jenž se zdá až příliš naivní a jednoduchý, skončí, tak zhruba po 45 minutách se film překlopí do filmu o filmu, který vypráví o problematických částí natáčení té první. Ta ukazuje do větší hloubky problémy Mnichova. Jedna polovina by však bez té druhé sama o sobě neuspěla. A je to vyborné. Výborná kritika české povahy a náhled do minulosti, která nejednoho donutí přemýšlet nad českou povahou a nad tím zda nás opravdu ostatní “zradili”. Vše co vám v ní připadá absurdní či lajdácké vám posléze přijde jako promyšlený alt Zelenkova metahumoru, který si nebojí brát na paškál vše české. A ačkoliv druhá polovina dosti připomíná Ed Wooda vše má ve filmu smysl a ve výsledku je jedním z nejkomplexnějším českým filmem za posledních pár let. A možná i pár let budoucích. Doporučuji k filmu přečíst knihu Mnichovský komplex na který film nejednou odkazuje. Petr Zelenka spolu s Davidem Ondříčkem a jeho Ve stínu mi na chvíli vrátili víru v český film. A to se cení. 90%. (31.10.2015)