Ztraceni v Mnichově

Každý národ má své mýty, které ho formují, ať už odrážejí či nikoliv historickou pravdu - což je sám o sobě dost irelevantní pojem. A tenhle film předkládá znepokojivou myšlenku: skoro osmdesát let po Mnichově, neneseme si tenhle mýtus jako kouli u nohy? Není to pro nás jen výmluva pro věčnou ublíženost, věčné stížnosti a hlavně, setrvalé přesvědčení, že, přestože MY máme tu pravdu, tak ostatní jsou vždycky proti nám? ____ Ten film je nebezpečný, drtivě ukazuje, jak neotřesitelná víra v mýty - u nás s větší silou než vyšeptalé náboženství - dokáže ublížit. Když se jimi zaštítí sprostota a nenávist, tupost a omezenost, která ani nechce znát skutečný stav věcí. Jen si libuje ve svém zapařeném rybníčku přesvědčení o vlastní pravdě, do kterého hystericky nepropouští ani závan nových myšlenek a možností. Ten snímek ukazuje, že nás skutečně Mnichov porazil. Nejenom tehdy, ale do teď. ___ Bráno jako film, není to komedie, spíš je to smutné. První část, absurdní historka o papouškovi, který byl svědkem dějinných událostí, mě nudila, ale ty další, dekonstruující, ty byly vážně inspirativní. (25.10.2015)

První třetina byla boží, úplně jsem si představoval, kam až ten příběh může zajít. Co třeba vyhlášení války? :-D No jenže tvůrci zvolili variantu, že film po 30 minutách useknou a pak nám naservírují na 75 minut nezáživný polodokumentární film o filmu Ztraceni v Mnichově. Vůbec jsem nechápal, co je k tomu vedlo, když mohli natočit tak super absurdní komedií. Takže bohužel zklamání, ale vinu nesu i já v tom, že jsem si tuhle podstatnou informaci nezjistil dopředu. 40% (12.04.2016)

Geniální, výjimečné, prudce inteligentní. Ten film mě skoro zabil. V životě jsem se u ničeho hraného v celovečerní podobě nesmál tak zalykavě, jako u zatím posledního Zelenky. Po ve všech směrech do puntíku ošéfovaných Karamazových je tu po letech další český klenot, který mám chuť z fleku hned šoupnout do mé TOP 10. Přesně takovéhle tvůrčí nápady nám může Hollywood jen závidět, tak jen houšť, Petře! (03.05.2016)

GENIÁLNOST. Film, který se skládá z mnoha vrstev a o jehož významu, nejrůznějších podtextech a v neposlední řadě přesahu by se dalo diskutovat dlouhé hodiny. Nemá cenu tady nic víc psát, čím méně o filmu víte, tím více si ho v kině užijete a já si užívala vážně každou minutu. Petr Zelenka natočil nejlepší český film za dlouhé roky. (31.10.2015)

S osobitými filmy Petra Zelenky to mám na střídačku. Některé mě nadchly, jiné vyvolaly jen průměrný dojem, obecně ale nemám problém Zelenkovi přiznat status filmaře, který patří k tomu nejzajímavějšímu, s čím naše neduživá filmová scéna momentálně disponuje. Ještě nikdy jsem si jeho jméno nemusel spojovat s nějakým výrazným zklamáním. O zklamání vlastně nemůžu mluvit ani teď. Filmu jsem na základě paradoxně nadšených ohlasů nevěřil a jen jsem si potvrdil, že mě instinkt nezklamal. Zelenka mi naservíroval dva filmy v jednom, míjím se přitom s oběma a konstatuji, že dohromady spolu neladí už vůbec. Autor sice vychází z myšlenek historika Jana Tesaře, jeho názory si ale vykládá po svém.. Zelenkova mystifikace mě tentokrát nebavila, cítil jsem z ní podobnou sebestřednost, jakou v posledních dvou dekádách vnímám u dadaistických vystoupení divadla Sklep. Také oni si vystačí s tím, že baví sami sebe a svůj fanklub. Celkový dojem: 35 %. (18.07.2017)