Kluci jsou zpět

Keď na povestnú Husákovu výzvu: „nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné," odpadne všetok balast, gýč a vata tvoriacia podstatu tohto filmu, nezostane toho veľa. Aj to je naostatok ešte zabité presne tými tónmi Sigur Rós, ktoré Gregg Araki použil v titulkoch k . M y s t e r i o u s . S k i n ! (01.07.2010)

9.2. 2010 - klasický příběh s klasickou kamerou a sklasickým uchopením. Herec Clive Owen si zase po delší době pořádně zahrál a hrál perfektně. Po smrti Joeiho ženy to bylo opravdu zajímavé a Joe to s odstupem času pochopitelně přestal s takovým tím rodičovským režimem a Artim si začal dělat, co chce. V žádném jiném filmu až na Satan přichází jsem neviděl tak zlou tvář jako měl Artim v autě, kdy ho chtěl otec vzít někam na výlet. Příběh mě občas udivoval a občas jsem se trochu nudil. Ke konci to dopadlo, jak mělo a já jsem uspokojen na čtyři hvězdy. (09.02.2010)

Ztratil milovanou ženu ( manželku ), aby následně našel ( cestu ) nikoliv k jednomu, ale rovnou k dvěma synům. Takhle nějak si představuji přízvisko milý, hřejivý, " obyčejný " snímek ze ŽIVOTA. Žádné útočení na divákovy city, " pouze " citlivě převyprávěný příběh o vztahu otce - syna (ů) a jejich vyrovnávání se se ztrátou milované osoby - manželky ( matky ) . Konečně ( po delší odmlce ) opět role, ve které mohl Clive přesvědčit o svých nesporných hereckých kvalitách. Naprosto přirozený, nenucený, civilní herecký výkon v kombinaci s volně plynoucí Hicksovou režií, která nikam nespěchá a nádhernými scenériemi Austrálie dělají z tohoto snímku nezapomenutelný zážitek. (18.03.2010)

21.2.2010 ~ Představte si šťastnou australskou rodinku. Ona starající se matka, on sportovní reportér a jejich malý syn. Domeček na odlehlém idylickém australském místečku, všichni se mají rádi, všechno je perfektní až do chvíle... ~ ...kdy zasáhne svině život a najednou zůstávají jen on a jeho syn. Příběh otce a jeho, sic očekávané, leč ne zcela zvládané role. Roli právě otce. Toho, kdo obstarává domácnost, kdo se stará, kdo je ve skutečnosti hlavou rozbité rodiny. A jak pomoci malému pochopit, že se maminka nevrátí, když jeho samotného to vykolejilo. ~ A aby toho nebylo málo, bývalka mu na krk hodí jeho prvního syna. Syna, kterého s matkou opustil právě kvůli té, která najednou není a schází. Anglánek v Austrálii se svým novým mladším bratříčkem a nedobrovolně teprve nyní "novopečeným" otcem. ~ K tomuhle filmu mě dovedl jeho soundtrack. A jsem tomu rád. Výborný film v pěkném prostředí, i když z té Austrálie tu moc ukázáno není - protože to není pro děj podstatné - a s příběhem, který dává smysl. A kupodivu i s Clivem. Tomu jsem jeho roli dokonce i více méně věřil, což, vzhledem k mému vztahu k tomuto herci, považuji za velký pokrok (ještě z něj něco bude :D ). ~ Velké plus za hudbu, velké plus za absenci očekávaného happy-happy endu - ne, tohle spoiler vážně není. Ovšem i tak je "v košíku" plno dramatičtějších dramat, tohle australsky-komorní nebylo vůbec špatné, tři hvězdičky si to rozhodně zaslouží, čtvrtou dám za hudbu Hala Lindese. (20.04.2011)

Na tomhle filmu je něco, co mě bavilo, ale zároveň taky něco (někdo), kdo mě pěkně sral. Bavilo mě to, že i přes na první pohled jednoduchej námět se na to dalo koukat a člověk byl zvědavej, co bude dál. Nemalou zásluhu na tom měl C. Owen a jeho starší syn. To, co mě tam sralo, byl mladší syneček. Nejenom že byl rozmazlenej jak rozmazlenej malej fakan, ale taky byl ten synáček rozmazlenej jak zkurvysyn fakan. Přestože způsob výchovy se mi zamlouval. Ale co je moc, to je moc... Vyvrhnul jsem z toho závěr, jak nějakej vyvrhel, ale ten zní, že jednou a dost. (26.10.2010)