Zátoka

Tenhle skvělý dokument, který posbíral již kolem 50ti cen na různých festivalech se musí vidět. Slova zde nestačí. Připravte si kapesníčky a koukejte jak se japonci chovají k delfínům a jiným živočichům. Lidé co film natáčeli mají můj velký obdiv jak riskovali doslova své životy pro dobro přírody. Jak jsem snímek viděl tak jsem si říkal, že mi už ani není líto dvou atomových bomb které na Japonsko spadlo za druhé světové války. Američani mohli přidat další. (16.02.2010)

"Delfíní úsměv je největší iluzí přírody." Zhovadilost japonských rybářů je všeobecně známým faktem, stejně jako podplácení ostrovních států Japonskem či legendární neschopnost mezinárodních organizací přejít od nekonečného tlachání k činům. Informace o kontaminaci delfínů pro mne však byly dosud utajovanou skutečností. To, co jsem viděl, mi samozřejmě nebylo po chuti, ale tak nějak jsem měl pocit, že jsem tlačen k slzám a očividná snaha autorů rozbrečet na povel co nejvíc lidí mi byla chvílemi až nepříjemná. Nikdy jsem nebyl odborníkem na Delphinus delphis ani další ohrožené druhy, ale na důkaz souhlasného vzdoru nepoctím žádné delfinárium svou návštěvou a sousto rtuťovitého masa rovněž škrtám z jídelníčku. (13.06.2012)

Hmm.. V rámci filmových ekoagitek je tohle jeden z nejstřízlivějších, nejvěcnějších a pravděpodobně i nejméně manipulativních kousků který zaujme hned v několika vrstvách. 1. Je poměrně vtipné kolik práce a organizace to všechno jen před pár lety dalo, když dnes by tam stačilo ze silnice(či lesa) pustit letku dronů. 2. Fascinující je absurdita argumentů japonských lobistů, nevědomost 90% japonců a bezzubost všech ochranářských organizací. 3. Je dost k zamyšlení jak se tu hrozivě řeší 25000 delfínů ročně když ve stejném období na světě zemře podobně hnusnou smrtí miliarda krav, slepic atd. (tady South Park opravdu trefil hřebík na hlavičku).. 4. Film se nesnaží tlačit na pilu melodramatu (i těch povinných housliček v pozadí je méně), nesnaží se být prvoplánově šokantní (ano mířím hlavně na tebe Earthlings) a vystačí si jen s fakty, rozhovory a situacemi plnými absurdity (a taky s trochou té ninjovské akce-no)... 5. Je fajn, že film (narozdíl od jeho diváků-jak tu čtu) chápe rozdíl mezi japonci a japonskými velrybářskými společnostmi.... (26.08.2017)

Stejně jako v případě dokumentu Racing Extinction od stejného autora, je oskarová Zátoka plná bolestných výpovědí zúčastněných protagonistů, které by se jako okřídlené cítáty mohly vznášet nad epitafem lidské humanity. Zůstavají vám v hlavě ještě dlouho po tom, co film uvidíte, řežou tam jako malé ostré žiletky a nutí vás neustále přemítat nad tím, co se ve vesmírné jednotě muselo stát špatně, že se člověk takhle vymknul kontole. Pokud to byla v dokumentu Vymírání druhů věta: "Na tomto záznamu zpívá sameček Moha zpěvavého, je poslední svého druhu. Zpívá samičce, která nikdy nepříjde. Je úplně sám. A nyní utichl i jeho hlas", co mi zlomilo srdce a dodnes ji nemohu z té proklaté hlavy dostat, v Zátoce je to "Velryby a delfíni nedýchají automaticky bez přemýšlení, každý nádech je řízen vědomím. Kdykoli se jejich život stane neúnosným, mohou ho ukončit tak, že už se nenadechnou. V této souvislosti používám slovo sebevražda, a ona to tak udělala. Doplavala do mého náručí, podívala se mi přímo do očí, nadechla se a už se nenadechla podruhé. Nechal jsem ji zemřít". Takhle strašně bolestný je tento dokument. Ale to není nic v porovnání s tím, co se děje delfínům v Taiji, kolik jich je ročně zmasakrováno z důvodu exportu do vodních světů a pro maso. Elitní filmařský tým se vydává na toto nebezpečné místo, aby podal svědectví o nehorázném prohřešku proti delfínům. Sedm let od natočení a delfíni se v Japonsku stále vraždí ve velkém. Jestli si myslíte, že jste jako vegani viděli všechno utrpení zvířat, pak vás možná nářek delfínů při jejich vraždení vrátí zpátky na zem... (08.12.2017)

Úsmev delfína je ten najväčší klam prírody, vytvára totiž ilúziu, že sú stále šťastní.. Cvičiteľ delfínov, ktorý spolupracoval na seriáli Flipper a zaslúžil sa o zvýšenie počtu delfinárií a záujem verejnosti o show s delfínmi, sa po celý zbytok svojho života snaží o boj proti tomuto biznisu. Jeho skutky sú skutkami človeka, ktorý otvoril oči a zmenil svoje vnímanie týchto inteligentných tvorov na číru lásku a rešpekt. Myslím, že si do smrti neodpustí to, čo zapríčinil a je to jeho hnacím motorom preto, aby sa pokúsil napraviť, čo je v jeho moci. V malej japonskej zátoke Taiji je každý rok v septembri voda temne červená od krvi delfínov. Tieto sa sem pomocou hluku naženú a uväznia. Neskôr prichádzajú cvičitelia, ktorí si vyberú a odvezú svoje delfíny do delfinárií na celom svete. Všetky ostatné delfíny sa nemilosrdne zmasakrujú! Z tohoto masakru profitujú lovci a aj mesto. Ročne sa takto vyvraždí 23 000 delfínov. Pri súčasnej intenzite lovu, budú oceány do 40 rokov zdevastované! Toto je veľmi silný príbeh o skutočnom aktivizme a boji za zachovanie života. Delfíny sú inteligentné a vnímavé živočíchy, ktoré si zaslúžia náš obdiv, ochranu a rešpekt. Snímok je veľmi silný a do konca napínavý-určite doporučujem! Taktiež navrhujem, aby ste sa zamysleli, či je normálne len tak ľahostajne sa zmieriť s faktom, že v oceánoch už za pár rokov nebudú ryby a v lesoch zver. (10.03.2014)