Zátoka

Drsný dokument, který se nebojí ukázat tvrdé praktiky japonských "vybíječů delfínů". Smutná ukázka stinné stránky jedné produktivní společnosti, kterou už nelituji za dvě bomby za druhé světové války. Stále věřím, že kdyby lidé v Japonsku znali pravdu, nedovolili by tyto zvěrstva. Smutný pohled není jen na zátoku plnou krve nebo "malou marketingovou akci" pár hvězdiček filmu, ale na celý postoj "jediné organizace, která to může změnit". Svět se stal byrokracií a korupcí přeplněným místem, kde zdraví rozum a láska k přírodě nemají místo. Dejte tomu Oscara a třeba se něco změní... Dokument, který ať je sebevíc drsný, musí být viděn. Jinak se nic nezmění. PS: proč mi nešla poslat sms na 44144?:( (05.02.2010)

"Delfíní úsměv je největší iluzí přírody." Zhovadilost japonských rybářů je všeobecně známým faktem, stejně jako podplácení ostrovních států Japonskem či legendární neschopnost mezinárodních organizací přejít od nekonečného tlachání k činům. Informace o kontaminaci delfínů pro mne však byly dosud utajovanou skutečností. To, co jsem viděl, mi samozřejmě nebylo po chuti, ale tak nějak jsem měl pocit, že jsem tlačen k slzám a očividná snaha autorů rozbrečet na povel co nejvíc lidí mi byla chvílemi až nepříjemná. Nikdy jsem nebyl odborníkem na Delphinus delphis ani další ohrožené druhy, ale na důkaz souhlasného vzdoru nepoctím žádné delfinárium svou návštěvou a sousto rtuťovitého masa rovněž škrtám z jídelníčku. (13.06.2012)

Tisící komentář jsem si záměrně schoval na tenhle class numero uno dokument, značně znepokojující záležitost, který má daleko vyšší potenciál ve vás vyevokovat pocit soucitu,či u velké části lidí zlobu, než kdejaký expoitation film. Obsahově nebudu spoilerovat, téma je opravdu tíživé, opodstatněně, no pozastavil bych se nad formou, záměrem, nasazením a efektem, které jsou opravdu Oscara hodné. Díky nulové inscenaci a obsahové nezpochybnitelnosti mluvíme typově o dokumentaristické špičce. Found footage scény, kór ty noční, jsou doslova adrenalinovým zážitkem, čímž vždy, zaplaťpámbu, na chvíli nechávají divákovi vydechnout a zapomenout na to, o čem se bavíme a co pravděpodobně přijde. Dlouho jsem tento film odkládal, ale obavy z drastické podívané byly díky jisté dávce kulantnosti v rámci možností neopodstatněné. Regnul jsem se i na stránce http://www.takepart.com, kde jsem našel celou sekci s filmy, které časem sjedu. Doporučuju! (19.04.2014)

Jestli můžu pomoct i jen tím, že přestanu navštěvovat delfinária, tak to udělám. A ať se přidá každý, komu po shlédnutí tohohle hororu nejsou lhostejné skutečnosti. Tento dokument by mělo vidět co nejvíce lidí. Lidé musí vědět, co se opravdu děje. Jasně, že to není to nejhlavnější a nejdůležitější téma na světě, ale každý může přispět tou svojí troškou třeba právě tady. Aby se nemusel stydět za to, že je člověk. Ti obyčejní smrtelníci, kteří toto dokázali natočit a ukázat světu, a kteří se nepoddali síle a krutosti institucí, jsou pro mě ti praví hrdinové. Kéž by takových bylo víc. (18.03.2010)

The Cove je nepríjemným dokumentom o jednej nepríjemnej zátoke, s fest nepríjemnými japončíkmi a nepríjemným obsahovým a filozofickým presahom. Tá jednostrannosť a radikálnosť mi nevadila, pretože vysvetlenie odznelo v dokumente - "ak sa nevie vyriešiť tento problém, nemá cenu sa tým zaoberať globálne", čo je argument, ktorý beriem. V tomto prípade už len ostáva veriť, že nejaký delfín tu po cca 20 rokoch ostane a že tento dokument bol aspoň určitou hybnou silou k napraveniu istých vecí. Trochu viac "moorovské" ako by sa patrilo, ale inak vynikajúce a záslužné. (15.04.2010)