I vitelloni
Les Inutiles
Darmošľapi
The Young and the Passionate
Režie:
Federico FelliniHudba:
Nino RotaHrají:
Franco Fabrizi, Franco Interlenghi, Alberto Sordi, Leonora Ruffo, Leopoldo Trieste, Riccardo Fellini, Jean Brochard, Lída Baarová, Achille Majeroni (více)Obsahy(1)
Epizodicky vyrozprávaný príbeh Darmošľapi nakrútil režisér Federico Fellini vo svojom ranom neorealistickom období. Podáva citlivý portrét piatich mladých mužov žijúcich v malom mestečku na jadranskom pobreží. Bezcieľne sa spolu potulujú po uliciach a snívajú o ženách a sláve veľkomesta, ich sny sú však iba vzdušnými zámkami. Nuda a nespokojnosť s ospalým životom vedie túto partiu roztomilých darmošľapov k viacerým chuligánstvam. Táto komická melodráma o mladých ľuďoch, ktorí nevedia, čo si počať so svojím životom, tiahne im na tridsať a ešte stále sa nechajú obskakovať svojimi matkami, je nesentimentálnym zobrazením ľudí bez cieľa, zmyslu existencie, ale aj ľudí bez cti a životnej energie. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (72)
Reziser Federico Fellini /La Dolce Vitta, La Strada, Amarcord/ natocil slusny film o 5 kamaratoch v malom talianskom mestecku . Nemaju pracu a tym padom ich kazda zenska posle do hajzlu, teda slusne napisane do prdele a taxa len bezcielne flakaju. Filmu chyba dejova linia, je to len komplex udalosti, ktore spolu volne suvisia. take veci ako strhujuce tempo, brutalne prestrelky tu fakt akciechtivy diviak nenajde. Herci ako Franco Fabrizzi /Agrese 1975, Ginger a Fred, Smrt v Benatkach/, dalej Franco Interlenghi /Plysovy Medvidek, Otcove a synove 1957/ a Alberto Sordi /Lakomec 1990, Rim 1972/ to vsak dobre zvladaju a daju sa najst aj herecke vykony. Plus objavila sa tu aj Lida Baarova. Za seba teda pisem, ze mne film vyhovoval a slusne som sa bavil. Lebo som obcas dementalny pozersky artovy picus, ktory je schopny opisat kazde hovno zo zumpy najmenej 35 -izmami a teda mna zase oslovila bezdejovost, casove prelinanie deja, rozdielnost zivotnych potrieb a cielov 5 kamaratov. Ma to vsak aj tieniste stranky : pocit bezprizornosti a mizive sance na lepsie a krajsie zajtrajsky /povedane marxisticko -leninskou termitologiou/. 89 % ()
89% - Raný snímek Federica Felliniho Darmošlapové je tak trochu tematicky předehrou k jeho pozdějšímu mistrovskému dílu La Dolce Vita. Zde je děj zasazen do jiných společenských kruhů, a má nádech "neorealistického existencionalismu". Hlavní hrdinové, darmošlapové, jsou závislí na okolí, žijí bohémským životem, a vysmívají se pracující třídě (toto téma později mistrně zpracoval Pasolini ve své prvotině Accattone). Postupně ale odhalují, že se za jejich pýchou skrývá bezprizornost a mizivé vyhlídky na lepší, nezávislý a perspektivní život. Psychologicky velmi působivý film se skvělou hudbou Nina Roty patří mezi Felliniho nejlépe stravitelné filmy nejen díky své minutáži, ale i díky celkové přímočarosti a srozumitelnosti jeho obsahu. Viva Federico Fellini! ()
Na tomhle filmu je nádherně odhalena idiokracie českého DVD trhu. Z nouze cnost je použití jména a nyní i tváře Lídy Baarové (po reedici, ale stále v LK) jako hlavního tahounu. Ano, skutečně zde hraje, ale jen blázen by si nevšiml, že jen druhé housle a že tento film má zcela jiné devízy. Je to celková blamáž a zbytečné potlačení skutečnosti, že na filmy, ve kterých Lída hrála hlavní nebo velké role, je stále uvaleno embargo. A je jedno, jestli se jedná o předválečné, válečné nebo pozdější filmy. Německé, rakouské, italské nebo španělské... ()
I flákačství se dá podat s určitou grácií jako nám ukázali mnohem později bratři Coenové nebo Charles Bukowski. To Fellini to chytil z jiného konce. Ukázal nám partičku budižkničemů, příživníků a parazitů bez ambicí, kteří se jen tak proflakují životem a žádnou grácii nemají. Je to taková ta skupina lidí, kterou vysoce pohrdám. Sice jsou schopni sem tam kouknout kritickým okem na svůj dosavadní život, ale to jen ve stavu opilosti (Alberto) nebo ve stavu prozření (Moraldo). A jen jediný je schopen se svému životu postavit. ()
Přepsáno v srpnu 2019. Darmošlapové jsou vyrobeni z lehoučkých hedvábných vláken ironie, niterných rozporů, měkkého odstínu řeči, snění, trudnomyslnosti a jízlivosti. Federico Fellini si vzpomněl na svůj mladický život v rodném Rimini a na mládež bez schopnosti a snahy o uchopení života podle vlastních představ. Podobné stavy si připomněli také spoluautoři scénáře Ennio Flaiano a Tullio Pinelli a všichni společně vdechli život satiře s poetickým výrazem i niterností. Natáčení se podřídilo kabaretnímu programu Alberta Sordiho, a tak téměř každá scéna je z jiného města. Živelnost se střídá s intimitou, temperament naráží na limity odhodlání a hořekuje nad nespravedlností životního řádu. Obraz si vychutnává změny rytmu, plynulosti i nálad vnitřních světů, nenuceně otevírá autentické prožitky a zasněně bloumá v prázdných městských uličkách a u pobřežní promenády. Život svírá, pokouší a zběsile tančí v chtíči po radovánkách a extázi, do prachu u cesty padá na kolena a marně se pokouší najít uspokojující životní hodnoty. Poezie se shlédla ve vášní, expresi a kritickém výsměchu. Hlavním cílem sarkastické jízlivosti je Fausto Moretti (dobrý Franco Fabrizi s hlasem Nina Manfrediho), povrchní sukničkář a nezodpovědný lenoch. Jeho sebevědomí si ctižádostivě nárokuje nové sexuální trofeje, zodpovědnosti není pro sladce spokojený život zapotřebí. A osud si s ním pohrává. Hlavním objektem poetických křivek je Moraldo Rubini (velmi příjemný Franco Interlenghi), důvěřivý mladík, nespokojený s nicotností vlastního života. Ovšem k odhodlání je zapotřebí dosáhnout vystřízlivění z mámivých obrazů. Výrazným cílem uštěpačnosti je Alberto (velmi dobrý Alberto Sordi), mladík s přirozeným odporem k práci. Ctnost si lze vykládat na různé způsoby, a rozervanost se nedokáže vypořádat se sebou samou. Hlavní ženskou postavou je Sandra Rubini (příjemná Leonora Ruffo s hlasem Riny Morelli), Moraldova mladší sestra a místní nová královna krásy, zamilovaná do Fausta. Je si vědoma rozporů, přesto nepřestává věřit ve zvolenou cestu. Výraznou postavou je Leopoldo Vannucci (zajímavý Leopoldo Trieste s hlasem Adolfa Geriho), kamarád mladíků a místní intelektuál. Touží po prosazení se psaným slovem, ale osud má pro něj ironické překvapení. K výraznějším postavám filmu patří také Michele Curti (příjemný Carlo Romano), vlídný obchodník křesťanských starožitností a spořádaný manžel. Zaměstnanec Fausto mu přináší bolest svým pokryteckým způsobem chování. Z dalších rolí: pátý člen povalečských kamarádů a zpěvák Riccardo (Federicův bratr Riccardo Fellini), Faustův poctivý a synem - darmošlapem velmi nespokojený otec Francesco (Jean Brochard s hlasem Enrica Ostermanna), Albertova pracující a nesprávně zamilovaná sestra Olga (Claude Farell s hlasem Gabrielly Genty), ze zetě více a více roztrpčený Sandřin otec (Enrico Viarisio), jeho starostlivá manželka (Paola Borboni s hlasem Giusi Raspani Dandoly), Michelova spořádaná manželka Giulia Curti (Lída Baarová), Faustovo eroticky dráždivé pokušení v kině (Arlette Sauvage), smyslná subreta Caterina (Maja Niles s hlasem Joly Fierro), herecká ikona s homosexuálními sklony Sergio Natali (Achille Majeroni), prostoduchý prosťáček Giudizio (Silvio Bagolini), pracovitý klučina a Moraldův upřímný malý přítel Guido (Guido Martufi), či nešťastná Albertova matka (Gigetta Morano). Darmošlapové mají poeticky ladný pohyb obrazu, nešetří sarkasmem, živelností, karnevalovou oslavou života. Jedinečný to kritický pohled na marnotratnou mládež, která vzývá velikost života, ale není schopna účelných kroků a utápí veškerou svou energii v pózách a lačnosti po opojných prožitcích. Krásný rozpor mezi chtěním a snahou poetického rozjímání! () (méně) (více)
Galerie (77)
Photo © Ente Nazionale Industrie Cinematografiche (ENIC)
Zajímavosti (8)
- Lída Baarová sa vyjadrila, že v tomto filme hrala po prvýkrát charakternú úlohu. S Fellinim mala počas nakrúcania aj konflikt, pretože bola odchovaná maskérskou školou, čo znamenalo, že postavy, ktoré predtým stvárňovala, boli za každých okolnosti vždy pekné a hlavne dobre nalíčené. Fellini od nej požadoval reálne stvárnenie bez maskérskych zásahov, s čím Lída nesúhlasila. Z jej strany došlo aj na plač, čo Fellini hneď šikovne využil a keď doplakala, prikázal scénu natočiť. Nakoniec sa Baarová dočkala odškodnenia a keď sa jej postava zúčastnila plesu, nalíčili ju presne tak, ako bola dovtedy zvyknutá. O Fellinim sa vyjadrila, že to bol pán režisér, ktorý vedel čo chce a vyznal sa v ženách. (JančiBači)
- Jedná se o jeden z 10 nejoblíbenějších filmů Stanleyho Kubricka. (Lektor)
- Vznikl scénář k pokračování filmu, ale Federico Fellini byl tak ponořen do práce na svém dalším filmu Silnici (1954), že k jeho realizaci nikdy nedošlo. (Joudec)
Reklama