Zakázané ovoce

„Je to hrozný pocit, že mé vlastní dítě skončí v pekle.“ Maria už má komunitní vymývárny mozku a neustálého svazování pravidly plné zuby a uteče. Její kamarádka Raakel dostane za úkol přivézt zbloudilou ovečku zpátky a zároveň ji chránit před hříchem…Karukoski mi ukázal už v Domově šedých motýlů, že problémy dospívání zvládá celkem umně přenést na plátno. V tomhle případě je to umocněné vzrušivým poznáváním neznámého, zakázaného světa. Reakce obou slečen se pak někdy zdají možná až příliš naivní, ovšem když vám od mala něco vtloukají do hlavy a nedají vám možnost řadu věcí poznat, přijdete si pak opravdu jako Alenka v říši divů. Na druhou stranu to úplně neomlouvá, když vyvádíte (Maria), jako by vám úplně jeblo. Nemluvě o chování obou hošanů, které bylo malinko úsměvné, neb nevěřím, že by někdo normální našel tolik trpělivosti s 2 hysterkami. Jinak poměrně solidně zpracované téma a konec s poslední výměnou pohledů jen nádherně ilustruje, jak je tahle „správná“ cesta pokrytecká a mimo. Za mě slušné 4*. (27.06.2021)

Na můj vkus příliš černo-bílé, dost předvídatelné a nijak zajímavé. Trochu mi to připomnělo jiný film - z komunity amerických Amišů (až ho tady na csfd najdu, hodím link), který byl přece jen napínavější a dějovější. Ta plitká zápletka, jak blondýnka po zkaženosti toužící černovlásku do světa dovedla, je zkrátka povrchní. Ano, dojde na osudové setkání (A seník?), lásku, prachy v podrpdě a trochu sexu, ale... čekala bych trochu víc skandálnosti (a tím nemyslím ani tak obrazové pojetí, ale nějakou silnější myšlenku, uvěřitelnější tezi). Takhle je film podle mě vhodný leda tak po nedělní mši pro holky, co zatoužily po pekelných mukách skrze svoji frndu. Amen. (29.07.2014)

Možná až trošku moc hnané do extrémů (asi by to tak ve skutečnosti nebylo - myslím především to nabízení panenství ...), ale to pokrytectví a totální potlačování jakéhokoli vlastního názoru je ve všech těchto sektách pravidlem....hygienik mě samozřejmě předběhl v upozornění na film ODDĚLENÉ SVĚTY, který řeší stejný problém u Svědků Jehovových. (27.06.2010)

Na podobnom princípe ako Oddelené svety (2008), ako tam tak i tu sledujeme konfrontáciu myšlienok uzavretej a hlboko konzervatívnej náboženskej sekty s okolitým a moderným svetom. Ide o príbeh dvoch lestadiánskych dievčat, ktoré sa rozhodnú, pomaly a opatrne, vyskúšať všetky vymožnosti moderného sveta. Dopadne to presne tak, ako sa dalo čakať. Pekný film s myšlienkou hodnou dumania. 75/100 (02.06.2014)

Laskavost bez lásky činí člověka pokryteckým, spravedlnost bez lásky činí člověka tvrdým, vlastnictví bez lásky činí člověka lakomým, povinnost bez lásky činí člověka mrzutým, pravda bez lásky činí člověka kritickým, víra bez lásky činí člověka fanatickým. Základem veškerého lidského štěstí je prostě láska ve všech podobách a kdo jí nejsme schopni, stáváme se spotřební nádobou s děravým dnem a je celkem jedno, jakým extrémem jsme masírováni, nakonec si stejně musíme vybrat sami, kterému z vlivů, jež na nás útočí po celý život, podlehneme. Ani příběh Marie a Raakel nepřináší rozhřešení, jen dá za pravdu úvodním slovům - zatímco jedna prahne po zakázaném ovoci a hledá jen zážitek pro zážitek, druhá jej začne prožívat - a to je sakra rozdíl - to je ona prázdnota, co nezaplní, jen proteče a pak je jen dobře, že je kam se vrátit... Nicméně okusit dřív, než řeknu fuj a následně chuť zhodnotit, se zdá být rozumnou a zároveň i třetí možnou cestou, a to se patrně, ač dost nešikovně a nepřesvědčivě, snažil tento snímek sdělit... Jen by mě ještě zajímalo, jestli pro role duchovních byl výběr takové skvadry nechuťáků záměrem. Dávám za dvě - nejen proto, že jsem u projekce dostala obrovskou chuť na Frisco a doma jako naschvál žádné nebylo. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (16.04.2015)