Ptákodemie: Děs a hrůza

„Birdemic: Shock and Terror“ se mi na počátku líbilo proto, že by to mohl být docela dobrý, hodně levný béčkový film, který si trochu utahuje sám ze sebe a nebere se příliš vážně. Bohužel se nakonec ukázalo, že se místy bere až moc vážně a nefunguje. Není to zábavné, není to akční, není to napínavé, není to nic, je to opravdu jen špatné stejně, jako jsou špatné triky, které se zde objevují. (05.07.2016)

Co o tomhle skvostu říct? Za prvé celý dva filmy jsem zkoukl na jeden zátah takže téměř 3 hodiny zábavy. No a teď k tomuhle dílu. Je to neuvěřitelná sračka. Už jen první minuta mě málem zabila když se písnička na začátku která trvá tak 15 vteřin neustále opakuje. Pak nastoupí hlavní hrdina a první co mě rozsekalo co má režisér se scénama které se opakují a ukazuje naprosto obyčejný krájení masa? No a pak se začlo mluvit. Takže dost často jsem nic neslyšel protože film byl předabovaný což jsem nijak nepochopil, kolikrát jim slova ani nespadly do huby. No a nám tím začla neuvěřitelně tupá romance která předčí svou stupiditou i to nejhorší od Pilchnerový. Nicméně mě tahle polovina bavila daleko více, protože byla tak stupidní až mě prostě dokonale bavila. Navíc ta hlavní herečka byla příšerná. Pak nastaly útoky ptáků a to byl pro mě prakticky konec, protože to bylo ještě horší, nejlepší bylo jak všichni na kameru panikařily a v zádu si jezdily auta úplně v pohodě a kolikrát tam šel i chodec bez problémů. Efekty byly nejhorší co jsem za poslední dobu viděl, opakující se scény a ptáci co jen létali na místě, a lidé umíraly bez toho aby se jich pták dotkl. Guilty pleasure. Dvojka se mi moc nelíbila protože byla už brána jako komedie ale tohle ne, tohle bylo bráno vážně. Ještě větší zábava než The room. (28.07.2013)

Ptáci se změnili v CGI zrůdy, lesy hoří a za všechno může globální oteplování. James Nguyen udělal vrchol postmoderního realismu na jedničku. Absurdní postavy (Texasan, který zastaví hlavní hrdiny nebo profesor a hipík), které potkávají hlavní postavy na cestě do zapomnění a všeobecná kritika konzumní společnosti (nechceme rybu, chceme McDonald) je protkaná celým tímhle filmem. Režisér kritizuje hollywoodskou zaujatost digitálními efekty, productplacementem a vkládání sexuálních scén za každou cenu. Na paškál si bere i moderní remaky (není divu, že film připomíná úspěšný film "Ptáci"). V zoufalém boji s časem a prostorem se pak hrdinové musí uchýlit k souboji s ramínky na šaty a opustit jejich solární panely a pohodové zóny. Jsou vrženi do nového světa. Bez spoilerů lze říci, že konec připomíná Chobotničky z druhého patra a uzavírá tak celé hodnotné dílo. Dílo, které leží mezi odpadem a pěti hvězdami. (31.10.2015)

„Kdo nakreslil zobák, génius či manták?“ A kdo jsou Nguyenovi fanoušci? Geniální filmoví fanjnšmekři nebo jen ptáci jarabáci? Problematikou se zabývá „Omnibusova filmová teorie Kolumbovy plavby,“ viz BRAKOVÉ OKÉNKO: [][] Obeplouváme-li filmový svět po rovnoběžce filmové kvality směrem k špičkovým dílům dostatečně dlouho, připlujeme se šťastným výrazem ve tváři do výchozího diváckého bodu, ale z opačné strany, z oceánu brakových hrůz. Jako by nějaký obr uchopil přímku filmové kvality, ohnul ji do oblouku a pak spojil do kružnice, takže by Shawshank a Forrest Gump nebyly Zelenou míli daleko od Ptákodemií a Sharknád, ale ocitly by se těsně u sebe, např. Kmotr jen Sedm krůčků od Sharkuly. [][] Zpět k Birdemic. Blbé? Ano a jak! SCHVÁLNĚ blbé? To ví jen Nguyen a JASON_X. Nicméně, máte-li chuť na krindy pindy odbarvené blondýny, imitaci sexu v plavkách, holuby seroucí napalm a letku kreslených (jen načmáraných) kormoránů bombardujících město výbušným trusem, pusťte ptáka z klece a Birdemic do obýváku. Ideální film na první rande s Mirkou Spáčilovou. (31.07.2024)

[OBSAHUJE SPOILERY] Krystalické! Prvních 45 minut jsme svědky více záběrů na jezdící auta, než je v průměrném díle Kobry 11 a zejména něžného příběhu dvou mladých, krásných, úspěšných a opálených (on je prodejce software, ona modelka) lidí se špinavými chodidly, kteří se pomalu šinou od letmého setkání v restauraci, přes návštěvu dívčiny matky až po první sex a v druhé polovině nastává nefalšovaný ptačí terror. Digitální (Moorhuhn hadr), kvičící orlové nalétávají do věcí a vybuchují (dobrá, sem tam taky někoho pomočí a on chcípne - chemické zbraně v podání ptactva!) - jak se posléze dozvíme, děje se tak kvůlivá globálnímu oteplování, které ohřívá moře a ničí řasy, jež některé živočišné druhy konsumují (jak se mezi tyto živočišné druhy dostali zrovna orlové se však nedozvíme) a tak začali orlové útočit na lidi. Pro boj s nimi je nejlépe zvolit šatní ramínka a zbraně, které se vybijí cca po půlhodině intensivní střelby. Naštěstí se na konci ozve volání domovské planety (c) chajim a naši hrdinové jsou zachráněni a mohou hledět vstříc jasným, bezorloidním zítřkům. (07.11.2012)