Poručík

Ale jo, chápu to... Absolutní a neodvratný rozpad osobnosti. Když na Vás prostředí permanentně dopadá jako olbřímý šutrák a drtí Vás na prach... najednou není cesty zpět a z kozla se stává zahradník (nebo spíš naopak). Nic proti Ferrarovi, jeho slabosti pro zvrácenou atraktivitu zločinem prosycených "špinavých ulic" rozumím a Keitel to zahrál skvěle, ba přímo bravurně, ale holt patřím k těm naivním optimistům, kteří od filmu očekávají v prvé řadě něco jako PŘÍBĚH. A ten mi tu tentokrát opravdu tuze chyběl, sorry. Na druhou stranu - v kolika filmech jste viděli non-stop nadrátovaného ochránce zákona ladit své autorádio pomocí výstřelů ze služební zbraně a masturbačně ohrožovat mravní výchovu mládeže... (19.06.2011)

Snímek, který už opravdu nechci nikdy vidět znovu. Občas je nějaký film bezvýchodný tolik nepříjemným způsobem, že pocit z něj přehluší jeho kvality a zanechá ve vás jen opravdu hodně nevábnou pachuť. Bad Lieutenant je přesně takový. Ani vteřina minimalistické dějové linky nenabízí pocit, že by hlavní "hrdina" měl k dispozici alespoň náznak jakéhokoliv životního východiska. A od toho se odvíjí vlastně celý feeling snímku. A i když jsem v průběhu narazil na několik opravdu působivých obrazů a film ve mně určitě něco zanechal, stále ve mně převládá pocit, že si Poručíka příště odpustím a pokud budu chtít vidět znásilnění jeptišky, sáhnu raději po pornu. 5/10 (19.09.2017)

Druhý nejlepší výkon podává samotný "Velký jablko", který sice ze začátku 90s zažilo významný pokles kriminality, ale i tak to bylo všechno, jen ne místo pro bezpečný život... a Ferrara nás uvrhá právě do společnosti tamních fetek, ve který není nouze o chmury, špínu a hřích. --- Na první pohled film stojí a padá s Keitelovým výkonem, alespoň v první polovině tomu tak určitě je, v tý druhý, kdy už je scénář o poznání lepší a slouží Keitelovi jako katalyzátor, je už toho ke koukání mnohem víc. (18.05.2008)

Vyplň si život niečím, veď o tom to tu je. Aspoň teda tak je to vtĺkané výchovou a tak. Brániť spravodlivosť, dobro. Tak fajn, prečo nie. Policajti sú takí. Chytajú bubákov. No kdesi zrejme nastal skrat. A poznanie, že stačí všetkým len preplachtiť. A zaradiť sa. Takže: deti už sú, manželka je, dom, auto práca tiež. Aj viera. No ale, čo, čím sa zabaviť aby to nebolo všetko, tak...fádne. Aby tie revúce trúbky nalinkovanej ničoty tak neboleli. No, čosi by bolo. Rozkoše. Drogy. Únik z nudy. Do extrému. Do ďalšej rutiny. Do neznesiteľnosti. Uzabávať sa. Ani to už nie je ale časom žiadna zábava. A keď sa i ten najextrémnejší pôžitok sa stane nudným rituálom, čo ostane? Čo, keď aj výhra v stávke by nebola ničím iným len predĺžením fetovania v síce kvalitatívne vyššom leveli, ale mechanizmus úniku by ostal. Zase ten istý. Tak čo ešte nebolo? Kvílenie. K Bohu. Toho sa zrejme bál i keď mu nadával. Spoznal, že odpustiť sa dá aj spadnutie do absolútneho popretia a tak sa o čosi podobné pokúsil, hoci dobre vedel, že jeho vlastné šance sú v zmysle fyzického prežitia vlastne nešancami. (10.08.2009)

Takéto filmy spravia razom poriadok medzi vyprofilovaným zobrazením klasického amerického policajta, ktorý je vždy na správnom mieste, všetkých zachráni a ešte popri tom vedie správny život. Proste extrém. To sú filmy, po ktorých má človek pocit, že v amerických mestách by sa mi nemohlo nič stať. Tento príbeh je ďalší extrém, ktorého možnosť reálneho výskytu je asi taká, ako prvého, no som rád, že temnejšia stránka amerických policajných útvarov nezostala nepovšimnutá. Už dávnejšie poukazovali filmy ako 'Dirty Harry' (séria o nekompromisnom poručíkovi Harrym Callahanovi) na to, že niektorí policajti si zákon vysvetľujú po svojom, ale takýto nárez som naozaj nečakal. Harvey Keitel hrá naozaj veľmi kvalitne, režisér si dal záležať na autentickosti prostredia a film mal pomerne rýchly spád. I keď dej bol deravý ako bezdomovcove ponožky, tak ako celok film na mňa veľmi zapôsobil. 75%. (14.09.2009)