Režie:
Věra JordánováScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jana Preissová, Blanka Waleská, Eduard Kohout, Petr Oliva, Josef Mráz, Jiří Pleskot, Vítězslav Jandák, Milan Miroslav Livora, Jaroslav Pešice, Bohumila Dousková Pešicová, Libuše Zátková (více)Obsahy(1)
Jana Preissová jako neohrožená královská dcera v pohádce volně zpracované podle B. Němcové... Tato televizní adaptace klasické pohádky se určitě od té známější filmové hodně liší. Černobílá pohádka má sice hlavní hrdinku – princeznu Ladu, té ale chybí zlatá hvězda na čele. Ale i ona se musí vypořádat s nechtěným ženichem, postarším a zlým králem Bořitelem III. (E. Kohout). Se souhlasem rodičů utíká do sousedního království, kde najde službu v kuchyni a setká se zde i s princem Vítězslavem (P. Oliva). A dál už to všichni milovníci pohádek znají… (Česká televize)
(více)Recenze (25)
O deset mladší verze pohádky o princezně Ladě, kterou si chce vzít starší a zlý král a proto se vydává do světa hledat pomoc, aby si našla ženicha, je poněkud podivnou variantou velmi známé verze. Změnila se jména, chování zlého krále i další okolnosti. Především přeměna šatů díky studánce je hodně otravná, vše je příšerně zjednodušené, postavy nemají žádný charakter. Zaujmout možná může mladičký Vítězslav Jandák v roli kuchtíka a hezká Jana Drchalová-Preissová. Ano, jde o televizní, navíc ještě i černobílé zpracování, ale bohužel tomu klasickému nesahá ani po kotníky. A jestliže na konci pohádky řeknete, že to byla hrozná blbost, asi není něco v pořádku. Hudba: Vadim Petrov ()
"Pohádka", která se příliš často v televizním vysílání v normalizačním období neobjevila, vznikla krátce po okupaci tehdejší ČSSR okupačními vojsky. Pozornému divákovi sentence plné jinotajů a narážek na aktuální situaci v zemi neuniknou. Děti se bavily "naivním" pohádkovým příběhem a rodičové dostali jemnou dávku politické satiry. Dlužno dodat, že to chtělo slušnou dávku odvahy tvůrců, aby myšlenka k divákovi dolétla a normalizačním cenzorům zdárně unikla. ()
Předchůdkyně Princezny se zlatou hvězdou. Jako vždy úchvatná Jana Preissová, jíž princ bohužel nezvládal adekvátně sekundovat. Taky asi tím, že už nejsem naivní holka, očekávám od lásky víc než poblouznění smyslů na základě fyzické krásy. Věnovat víc prostoru tomu, jak a proč ti dva v sobě našli zalíbení, byla bych spokojenější, ale i tak příjemná pohádka. ()
A pak, že se nedá udělat velký ples a slavnost na dvaceti metrech čtverečních, chá chá. No, dosti vtipkování a půjdeme k vážné práci. Je to hodně povedený kousek, který samozřejmě nelze srovnávat s jeho filmovým bratříčkem. Nutno přiznat, že to tu krásně odsýpá, ale právě kvůli stopáží je tu několik drobnějších nesmyslů. A kdo se mi v pohádce nejvíce líbil? Ani princ, ani Lada, ale pan Kohout v roli Bořitele III. 50 % ()
Princezna se zlatou hvězdou mě bytostně nebavila. Princezna Lada je podstatně lepší alespoň co se humoru a příběhu jako takového týče. Tato princezna sice nemá hvězdu, za to má větší důvtip, který sice neprokáže, když vaří léčící polívku. Protože hodí prsten do kotle a ne do hrníčku pro prince. Jinak souhlasím, že Jana Preissová je krásná, ale nesouhlasím, že je nejkrásnější. Bohužel ty opravdu příšerné kulisy, stojící na jedněch schodech a jedné místnosti, vyloženě kazí celkový dojem. Ubírají u mě hvězdu a divákovi na zážitku. ()
Reklama