Reklama

Reklama

Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)

(více)

Recenze (48)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jeden z poslednych filmov Ralfa Nelsona /Polni Lilie/ a masakrozna zalezitost. Vyborne je zobrazene putovanie neskuseneho chlapca a krasnej dievciny napriec severoamerickymi preriami. Casto musia prekonat osobne antipatie a spolupracovat spolu, priroda tu hra samostatnu rolu a cely film je vzrusujuci, fascinujuci a ma aj slusne tempo. Dokonca sa tu zjavil aj Donald Pleasence /Jestli se rozzlobime, budeme zli, Race for the Yankee Zephyr/. Zaverecny Masaker potom je krvavym zakoncenim filmu, Nelson ako reziser sa predviedol : 95 % ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Opäť tu máme jeden westernový problém a to že film stráca od polovice výdrž a začína nudiť. Je to neskorší western - odohrávajúci sa už počas bojov Únie a Konfederácie. Páči sa mi na snímke, že sú tu Yenkeeovia označovaní za fašistických vrahov, čím aj v skutočnosti boli, ale históriu píšu víťazi. Yenkeeovia (britskí anglosasi) majú najväčšiu zásluhu na "vyhladení" pôvodných obyvateľov Severnej Ameriky - indiánov. Hlavné postavy sú nesympatické až hrôza. Chcelo by to nejakú filmovú hviezdu, ktorá by to vyzdvihla. Na konci máme parády masaker vykonaný na indiánoch, lietajú hlavy a končatiny, znásilňuje sa vo veľkom, proste Hitler by bol hrdý. "Najlepšie" na tom je, že je to podľa skutočných udalostí, pretože táto bitka je známa aj v učebniciach. Kto by to bol povedal že Yenkeeovia budú o 150 rokov veľmocou a budú vraždiť v jednej krajine za druhou. ()

Reklama

PavelR 

všechny recenze uživatele

Rok 1864 v Coloradu. Nenávist mezi bílými a indiány vyhnaná do krajností, povzbuzovaná zážitky z minulosti i vojenskými veliteli. Hlavními postavami filmu jsou mladý vojín a dívka, kteří jako jediní přežijí brutální útok indiánů z počátku filmu, putují ke zbytku jednotky, aby se stali na konci filmu svědky vybití a vypálení indiánské vesnice. Způsoby ani krutost se nezměnily, jen si útočí a bránící strany prohodily role. Patrně v zájmu co největší autentičnosti byly některé scény natočeny velmi realisticky, takže nic pro slabé povahy. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Snáď jedinou vadou na tomto veľmi drásavom filme je fakt, že prvé dve tretiny sa nesú v uvoľnenom tempe a následné udalosti tak pôsobia ako zakončenie iného filmu. Pričom obe časti sú vynikajúco zvládnuté. Ťažko povedať, či ide o western, skôr ide o regulérny vojnový film a podľa záverečných titulkov dokumentujúcich počet obetí aj o rekonštrukciu toho, akých zverstiev bol biely človek v histórii ľudstva schopný a súčasné udalosti v USA ukazujú, že v otázke rasizmu a nadradenosti spoločnosť, okrem zákonov, veľa pokroku vo svojich hlavách neučinila. Veľmi, veľmi smutný film, radšej si ho nedávajte na noc, ťažko sa vám bude po ňom spať. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (4)

  • Ve filmu se mluví o bitvě na Little Bighornu, ale ve skutečnosti se odehrála až 12 let po masakru na Sand Creeku. (VanillaIce)
  • Celosvětová premiéra proběhla 12. srpna 1970 v New Yorku. (ČSFD)
  • James Hampton v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)

Reklama

Reklama