Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V zemi krále Dobromila (J. Somr) si přestali vážit poctivé práce, čestnosti a úcty mezi lidmi. Do krajiny se místo toho postupně vkrádá moc pekla, a tak ti, ve kterých zůstal ještě zbytek slušnosti, raději prchají pryč. Trochu popletená bylinkářka Apolena (I. Janžurová) má sen, že krajinu zachrání „spasitel“, který přijede na oslu a vezme si královu dceru Aničku (T. Pauhofová) za ženu. Kdo by však věřil bylinkářce, která svými zázračnými lektvary vždy natropí víc škody než užitku? Když je v kraji nejhůř, král v bezmocnosti upíše svoji duši peklu a vládu převezme jeho podlý ministr (J. Lábus). Tehdy přichází do království nenápadný, veselý snílek Filip (Š. Kubišta). Když ho Apolena uvidí s oslem, je přesvědčena, že to je ten pravý zázračný zachránce. Nikdo netuší, že je to vlastně princ ze sousedního království… (Česká televize)

(více)

Recenze (341)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Aniž bych chtěl nadměrně chválit či vynášet tuto postmoderní českou pohádku, nemohu nezdůraznit právě akcent na slovo postmoderní. Doba, která programově rezignovala na hodnoty, lumpeninteligence, jejíž hlavní přínos spočívá v nihilistické anihilaci jakéhokoliv kvalitativního hodnotícího rozlišování, se nemůže neprojevit ani v rázu zdařilé televizní pohádky. Zdá se, že ani scénáristé, ani režisér nedokázali - nebo také dokonce vědomě ani nechtěli - rušit původní půdorys Macourkova námětu. Je-li tomu tak, nalezneme v pohádce nejen karikující pohled na metrosexuálního Lucipera, hraného s mimořádnou bravurou Csongorem Kassaiem, (celé peklo doslova vrže postmodernou), ale především na praktiky, které posléze vedou ke kýženému vítězství dobra nad zlem; pozitivní tunelování pekla, které přitom vytane na mysli, je ovšem víceznačné a nese paralelně celou řadu konotací, jež toto zdařilé dílo vracejí do standardního řádu klasické české pohádky psané, divadelní i filmové, jež svůj dosavadní zenit prožila v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Teprve v tomto nazírání oceníme bravurní královskou kreaci Josefa Sommra, nadanou paralelou s osudem opakovaně dějinně zkrušovaných českých politiků druhé a třetí čtvrtiny minulého století, i pro svěží a pozoruhodný výkon slovenské herečky Taťány Pauhofové, jejíž osobité pojetí princezny-hrdinky nevylučuje okamžiky nejistoty a zárodky selhání; jakoby tu navazovala na velkolepou galérii princezen o generaci starší Libuše Šafránkové; buďjakbuď se tu před šesti léty divákovi prezentoval silný a původní talent, který už tehdy nebyl jen příslibem. Zralý výkon nestárnoucí ženy zralých středních let babího léta Ivy Janžurové je dalším přínosem otázkové pohádky ČERTVÍPROČ. Opomenout nelze ani pěvecký vklad Zuzany Navarové, která během natáčení filmu sváděla statečný, bohužel však i beznadějný boj se smrtelnou chorobou. České televizi se nesporně podařilo vytvořit pozoruhodné dílo, které je současně věrným obrazem naší doby. Patří jí za to, za její nezastupitelnou roli, srdečný, upřímný dík. ()

Honzíno 

všechny recenze uživatele

Moje osobní velké překvapení. Po dlouhé době přišla výtečná česká pohádka ze staré školy s netuctovými herci a kulisami a trefnými hláškami, které nejsou na hranici kekelu. Překvapivě se koná celkem pěkná řádka zapamatovatelných a hlavně často ďábelsky zábavných momentů. Navíc mi hrála prim příjemná hudba a skvělá průvodní píseň (škoda skvělé ZN..). 70%. ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Čert patrně ví PROČ, ale já ne. Co se dá dělat, moje IQ patrně nedosahuje hodnot IQ čertovského. Jinak by mi bylo zcela jasné, proč milá princezna prozřela zrovinka v den králova návratu. Jakoby se nikdy předtím ani na vteřinu nepozastavila nad průměrnou životní úrovní v podhradí ani nad žalostným stavem tatíčkovy pokladnice. Patrně ji daleko víc zajímaly recepty na bramboráky neboli vošouchy - to aby mohla pohledným mládencům radit, co mají z dostupných surovin v královské kuchyni ukuchtit. Co se pak samotné pohádky týká, hraje si na komedii, ale ve skutečnosti se zhlédla v temné stránce ďáblovy duše - a přizpůsobila jí i kulisy a styl svého vyprávění, takže není úplně nejvhodnější pro batolata a dítka školkou povinná. Nicméně - něco za něco: Mohla tím pádem získat interesantní, přiměřeně strašidelný pohádkový nádech. Jenomže NEZÍSKALA ... bohužel. Jednorozměrné postavy jsou vesměs nedůvěryhodné, když si počínají zmateně až dětinsky (v čemž vyniká zejména královský otec s manýry typizovaného královského otčíma), a pohádka se tak stává prazvláštním mixem poněkud nemotorné komedie a infantilního dětského hororu. Bídné 2* ()

Lucasion 

všechny recenze uživatele

Vánoce a pohádky s nimi spojené. Česko má v tomhle dlouhou tradici. Tohle se mi navíc spojuje s kinem, kde jsem před sedmnácti lety byl. Čert ví proč možná není česká pohádka v mých Top 5, ale do desítky se jistě vejde. Příjemný příběh rychle uteče a spolu se sympatickými herci mě tahle pohádka baví. Tady je navíc hezká princezna, sympaťák princ, co jí zachrání a hlavně skvělý Lucifer. Fujtajxl. (80 %) ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Sice výpravná pohádka, ale dějově o ničem. Kassai si roli Lucifera evidentně užíval a byl asi jediným kdo mě bavil. jediné co nechápu, proč byl dabován O. Kaiserem. Táňa jako pricenzna pěkná, ale to tak vše. Z pohádky je nejlepší asi závěrečná píseň Zuzany Navarové, nazpívaná rok před její smrtí. * * ()

Galerie (34)

Zajímavosti (15)

  • Scéna, kde princ Filip (Štěpán Kubišta) v pekle ukradne oba úpisy (svůj a krále Dobromysla) a Ďábel nakonec v domnění, že Filip ukradl jen svůj úpis, první ukradený úpis spálí (ten, je ale ve skutečnosti králův), je nesmyslná. Protože sám Ďábel zjistil, že Filip ukradl „svůj“ úpis díky tomu, že ví vše. Jak je tedy možné, že díky jeho vševidoucí moci nezjistil i to, že ukradl i úpis zpečetěný krví Dobromysla a onen důležitý úpis zrovna nechává spálit. (holyterry)
  • Představitel čerta, Csongor Kassai, je původem Slovák, a tak byl kvůli svému akcentu předabován Oldřichem Kaiserem. (anni.)

Reklama

Reklama