Suzanne

Fontána pro Zuzanu 2 a půl? Ne, spíš Dávka pro Zuzanu. Rapoš se tentokrát rozhodl, že poučí mládež o škodlivosti drog. Naneštěstí autor selhává na podobných problémech, které má série Fontán, chvílemi divák neví, jestli režiséra víc zajímá svět antimateriálních umělců Kramára a Zuzany, nesmyslné filozofické žvanění nebo cíl natočit varovný film o úskalích drogové závislosti. Stopáž je přešvihlá a film se i přes pár svěžích nápadů (snaha smažek přestat fetovat tím, že se spolu připoutají na pár dní ke sloupu) vzápětí sám shazuje spisovnými intelektuálními dialogy zdevastovaného feťáckého páru a naivním chováním hlavní postavy, které kulminuje k závěru. "To ty jsi zabil naši lásku... A co to je za lásku, která vstává a usíná se smrtí?" K tomu přičtěte smrtelně vážný herecký výkon Polívky a tradiční Evu Vejmělkovou (solidně namluvené lyrické dialogy) versus figurky jako ďábelský drogový boss, majitel útulku a Chantal Poullain, která je ve filmu jen protože se dokáže bavit s Bolkem francouzsky. Poslední ránu z milosti zasadí "šokující" komický konec a otázka, kdo sakra byl ten kulhající chlápek na ulici. Právě míra nechtěného komična a absurdní zábavy umožňuje film shlédnout bez epileptického záchvatu. A na závěr ještě jeden citát: "Miluješ smrt víc než mě. Jsi jenom vosková figurína, která se bojí slunce!!!" (12.04.2010)

Na Suzanne sme boli počas strednej školy v kine v rámci nejakej osvety proti drogám, či niečomu podobnému. Vačšina z nej mala pomerne veľkú srandu, mne sa film vtedy relatívne páčil. Minimálne tým, že sa snažil tváriť pomerne drsne a závažne. Spracovanie a naivita niektorých pasáží, ach tie Kramárove preslovy, musí byť dnes ešte omnoho neznesiteľnejšia, ako v dobe vzniku. Ale určitým spôsobom v roku 1996 film svoj účel splnil. Dnes by som to znova vidieť nechcel, možno by som hodnotil už nekompromisným odpadom. (19.10.2013)

Měl jsem pocit, jako bych sledoval dlouhý videoklip. Stylizace prostředí (undergrandové doupě padlých umělců, scény při focení) a hudba se vzájemně dopře doplňovaly. Problém je ve stopáži, ta je skutečně přehnaná a zbytečně natahovaná. Překvapivě dobré herecké výkony, i když vztahy mezi postavami - hlavně dirigent (Polívka) a Suzanne (Vejmělková) - hatí dost nevěrohodně podaná role náhody. Letmý pohled dirigenta do Suzanniny občanky jasně naznačuje, co půjde až o půlhodiny později. Zajímavé scény: Suzanne v léčebně, závěrečný "tanec". Ve srovnání s českým snímkem Perníková věž koukatelnější. (25.09.2010)

Platí to neustále, porevolučné tvorivé obdobie Dušana Rapoša sa nesie v znamení kotrmelcov a pádov. Suzanne nie je zlý film, dokonca reflektuje odvážnym spôsobom na drogovú problematiku, ale to patetické spracovanie a divácku podlízavosť si mohol odpustiť. Snímku nepomáha ani šialená minutáž. Našťastie herecké obsadenie vyvažuje chyby krásy. (26.02.2021)

Strašný brak. Čudujem sa, kde sa tu berú takí skvelí herci ako Marián Geišberg alebo Bolek Polívka. V čom film absolútne vyniká, tak to je konská dávka gýču, patetické scény a nekonečná trapnosť. A tie dialógy.........hrôza a des!!!! Názorná ukážka do akej žumpy padla slovenská porevolučná kinematografia. (25.07.2014)