Zbav nás od zlého

Já tu teda nechci opakovat to, co již napsal Rob Roy a Pishin, ale mluvit o tomhle filmu a nezmínit Straw Dogs a pěknou kameru je nemožné. Strašáci jsou syrovější, tohle si více hraje s vizuální stránkou, ale vyznění je podobné. Od vesnice se radši držet dál. Hodinu a půl dlouhé neředěné peklo buranství, ožralosti a předsudků. Moc v rukách "vobyčejnejch lidí". Mně z toho dění bylo místy až nevolno. Kromě kamery bych vyzdvihl i zvukovou stránku. Ve vypjatých chvílích, kdy na obrazovce lidi kříčí z plného hrdla, jsou slyšet jen zvuky okolí, například šumějící les, křik samotný nikoli. A je to dost působivé, přesně to k té scéně padne. Vůbec se mi zdá, že režisér má dobrej vkus a cit pro míru. Zdejší exploitation blok možná bude žbrblat nad umírněností té poslední akční scény ... ale víc by jenom uškodilo, což si Bornedal nejspíš uvědomuje. Paráda a velké milé překvapení z Dánska. 9/10 (12.04.2010)

Celkom vychválený so skvelými hodnoteniami, no i tak to nie je žiadna sláva. Hodinu filmu sledovať akúsi tupú bandu dedinských ožranov, aby sa poslednú polhodinu konečne niečo dialo. Ďakujem neprosím. A ani to finále, ktoré je už dosť ohrané a nedokáže prekvapiť, nebolo také aby som aspoň uvažoval o vyššom hodnotení. Atmosféra sa nedostavila (finále mohlo byť viac silné ako napr. v Eden Lake) ale celkový pocit nie je až tak zlý. Dobrý priemer a určite sa na ďalšie filmy od tohto Dána teším. (15.02.2011)

Tak to se kolegům ze severu povedlo. On jeden musí mít za ušima, aby se mu podařilo neoficiálně zremakovat Peckinpahovo životní dílo, aniž by člověk zbytečně opisoval a celek tak ztratil na údernosti. Celé si to kráčí svou vlastní cestou a víceméně jediný motiv, který přebírá z originálu, je chladnokrevné počínání hlavního hrdiny při dobývání hradu. Je to perfektně vygradované, brutálnější než hejno netopýrů v otevřené ventilaci, přepočteno na litry samozřejmě a ani ten nejbystřejší koumák s ožvýkanou tužkou za uchem a půl centimetrovými okuláry neodhadne, co se semele v příštích minutách. A pak je tu ta štětka s párkem dokonalých koz, kterými máchá na odiv jako věcmi, kterými se ehm často mává na odiv, a to se potom nemůže divit, že... No... Nebudeme spoilovat... Ty její dudsony mě ale ničí. Svádějte to na žánrovou abstinenci, ale chvíli mě to táhlo k plné náloži, pak jsem zapojil mozek nebo co. (12.03.2013)

Seveřané útočí. A nebojí se ničeho. Místy velmi těžko odhadnutelný snímek je nekompromisní, nápaditý, trpělivý, kontroverzní, osobitý a jak známo vychází z Peckinpahových Strašáků (jeho verze byla syrovější a chladnější, další americký remake od Roda Lurieho – 2011 – zase nabídl dle mého šťavnatější balení). Studie odlišných sociálních vrstev vygraduje finální konfrontací, která má rovněž jako Lurieho americká verze několik ne úplně šťastně vyřešených situací a logických zavrávorání, přesto je tím pravým satirickým vyvrcholením předešlého dění na plátně. Moc v rukou ožralých vesnických balíků je uvěřitelná a lákavá zároveň i díky pestré galerii postav, mezi kterou lze překvapivě najít i třeba zpěvačku kdysi populárního dánského uskupení Aqua, nevyzpytatelného otce od rodiny Lasse Rimmera nebo výborně zahraného magora Jensem Andersenem. (12.08.2012)

Jaká úleva po dlouhé době, když se divák kouká na originální pojetí, skvělou kameru a hlavně nemusí poslouchat až stupidně dovysvětlující věty, kdy hrdinové komentují vše co právě dělají. Škoda že očekáváné obléhání domu nevygradovalo v nic extra pořádného. I tak nás ale čekají nějaká šokující odhalení a filmový zážitek, který mě ještě více utvrdil v přesvědčení že na půdě psychologie, motivace postav a originality je Hollywood již dávno mrtvým místem. (03.07.2012)