Modlitby za Bobbyho

Nečekejte skvělou kameru, výpravu, zpracování, vychytané dialogy, překvapení, nebo vkusné pojetí...Tohle je ten typ filmu co je tažen příběhem a ničím jiným. A ono to poměrně i funguje. Jen ten konec už byl trošku moc "over the top" pro mě, ale jinak to je určitě povedený snímek, který stojí za vidění. Silné tři hvězdičky. (05.03.2016)

Když se berou náboženské texty doslova, je to průšvih. Používat tři tisíce let starou knihu napsanou v úplně jiném konextu a v jiné tradici jako neotřesitelnou sexuologickou příručku pro současnost, nemůže fungovat. Snad jenom v tom, že se ukáže, jak byla tehdejší zaslepenost stejná jako ta dnešní. Dávám filmu o střetu bigotnosti s realitou tři hvězdy jen za téma a výkon Sigourney Weaver. _____ Jinak je totiž film sám o sobě typická televizní produkce s jednoduchými, stokrát opakovanými schématy o uvědomění si, že svět je ve skutečnosti mnohem složitější místo, než aby se dal vykládat na základě jednoho (i když rozsáhlého) textu. Zvlášť když se z něj navíc vybírají jen určité pasáže. ______Snímek je dojímavý a návodný jako leporelo pro děti s až trestuhodně jednoduchým popisem cesty od jednoznačného odmítání až k absolutnímu pochopení. Je to dost trapný kýč, kde nechybí návodné představy (homosexuální mladík z věřící rodiny se vidí jako svázaný ostnatým drátem) ani americkou kinematografií tak milovaná scéna veřejného projevu, kdy konečně někdo (v tomhle případě matka) emotivně vysvětlí, jak je ona konečně osvícená a všichni ostatní (chovající se stejně jako před půl hodinou ona) najednou zpátečničtí. Závěrečná scéna objímání se na gay pochodu byla až urážlivě pitomá - odpusťme si, co jsme si, Bůh nás všechny miluje a na hřbitov budeme pravidelně nosit kytky klukovi, kterého jsme tam dohnali svou tupostí - od té doby už jsme ale jiní, lepší. _____ Silné téma, příšerné zpracování jak pro děti ze zvláštní školy. /30. 4. 14./ (30.04.2014)

Tenhle film se dostal až na samou dřeň mých pocitů a emocí. Zoufalství matky, která svými činy a jednáním způsobí smrt vlastního syna a její prozření a přeměna v zapálenou aktivistku, dokáže zasáhnout až do těch nejniternějších zákoutí duše a dělá z role Sigourney Weaver hvězdu největšího kalibru. Život sám vymyslel příběh na který je mnohý scénárista krátký. Marry Griffithová, kdybych měl klobouk, hluboce před Vámi smekám. Zaplatila jste tu nejvyšší cenu, dokázala jste však vstát a postavit se svým vlastním předsudkům a bojovat proti celé společnosti za změny v nás všech a za to Vám právem patří dík celé gay a lesbické komunity a v neposlední řadě i odpuštění Vašeho syna. Jsem moc rád, že tento film vznikl a že jsem ho mohl sledovat v objetí své milované osoby. Poprvé v životě jsem se nestyděl za slzy a byl jsem hrdý na to, že jsem gay. Žádný jiný film s touto tématikou mne tak citově nezasáhl, i když je to dílko ve skrze "jen" televizní. Ještě jednou díky, všem. (09.03.2013)

Sice jde pouze o televizní film, ale disponuje silným emotivním příběhem a herečkou Sigourney Weaver v hlavní ženské roli, která byla za svůj výkon nominována na Zlatý glóbus a Cenu Emmy. Být gayem v rodině, kde je matka silně nábožensky založená není vůbec jednoduché. Snímek je natočen podle skutečných událostí. (11.02.2012)

Neobyčejné herecké výkony Sigourney Weaver a Ryana Kelleye dělají z téhle průměrné šlamastyky zapamatovatelnou věc. Režisér točil v intencích pravidel televizního filmu a snažil se, aby probůh nikde neodbočil nebo neprovokoval víc, než by bylo třeba. Scénárista se dramaturgickou stavbou moc nezabýval a skládal jednotlivé dílky puzzle víceméně nahodile a není se tedy čemu divit, že vrchol filmu máme za sebou už v polovině filmu. Když k tomu přidáme ještě opravdu velmi nezdařilou a mnohdy i nevhodně použitou hudbu, navíc ještě zhusta brutálně useknutou střihem, máme před sebou asi takový dort, jaký by upekli pejsek s kočičkou. A jen neuvěřitelně dobrá Sigourney se na závěr svým dojemným projevem před soudem postará o druhý vrchol filmu a zachrání jej tak před upadnutím v zapomnění. (10.02.2010)