Hra o trůny - Série 4

4. séria - 95%. Pre mňa zatiaľ najlepšia séria. Výborná akcia, hudba od Ramina Djawadiho, vizuálna stránka, niekoľko fantastických napínavých, zaujímavých, akčných, strhujúcich dielov, skvelé nové postavy (Oberyn Martell) a zvraty tiež nemajú chybu. Po skončení dielu, The Lion and the Rose, som búchal šampanské. Deviaty diel The Watchers on the Wall absolútny luxus, ktorý by mohol ísť na filmové plátna. Kit Harrngton v úlohe Johna Snowa herecky vyrástol a stáva čoraz väčším lídrom tohto seriálu. No a Peter Dinklage ako Tyrion opäť potvrdzuje, že mu rola neskutočne sedí. I Will Take What is Mine With Fire and Blood. Obľúbený soundtrack: The Children. (01.07.2016)

Martin se knižně rozmáchl, a na to, aby se v všech jeho postavách čtenář dobře vyznal, by musel psát na GoT diplomovou práci, ale seriálu se daří uchovat divákovu soustředěnost na všechny dějové linie díky osekání postav a (bohužel) někdy podivných personálních a časových posunů. Nicméně nevadí, základ je silný, s mnoha emotivními momenty a některé z postav nejenže neubírají, ale rožšiřují knižní dojem - ve 4.serii jasně Tyrion a Jamie Lannisterovi. Přeobsazení Hory dopadlo dobře, u Daaria, myslím, spíš ne. (15.04.2020)

Čtvrtá série jede na stejné vlně jako ty předchozí, takže co se týče technického zpracování, není moc co vytknout. Problémem začíná být scénář, který v předchozích sériích vyslal mnoho postav na nejistou cestu za očistcem nebo smrtí, a nyní jimi musí mechanicky pohybovat po šachovnici, aby se jejich osudy tu a tam na nějakém políčku proťaly, či je nechat čekat na nějakém místě, aby posléze v dalších sériích došlo k předpokládanému střetu. A tak občas dostane logika na frak, jen aby se figurky pohybovaly kýženým směrem napřed dle spisovatelovy vůle (Martin odešel po druhém dílu této série), či posléze dle scénáristů dirigentů. Nic proti, udržovací epizody, tj. ty, ve kterých se rychle "přepíná" mezi jednotlivými osudy mají tempo a spád, a když se seriál zastaví, aby se věnoval jenom jedné lokaci, je to strhující podívaná. (08.11.2019)

Tolik jsem se těšila, až antihrdina Joffrey vydechne naposledy a konečně tenhle s odpuštěním psychopatický, sadistický hlupáček zmizí ze scény. Leč s ním, bez návaznosti na jeho postavu, zmizelo ze scény i určité mistrovství a čtvrtá série byla poslední, která mě opravdu silně zaujala. Zrůdného Joffreyho rázem nahradili další psychouši a od dalších sérií už pak šel seriál akorát tak strmě dolů. Paradoxně Joffreyho svatba a to co se na ní událo, bylo posledním TOP momentem doposud strhujícího, takřka bezchybného seriálu, jeho vymodlený odchod byl bohužel zároveň i umíráčkem za dovedně vymyšleným dramatickým příběhem. Do osmé epizody čtvrté řady ještě dobrý, pak nastal pád. (08.08.2017)

No… ehm… jako… dobrý? Možná? Když člověk moc často nezapíná mozek? Na jednu stranu se nedá popírat, že za roztříštěnost čtvrté série minimálně zčásti může předloha, v níž Martin pravidelně informuje, jak pokračuje dění na tom kterém místě a s tou kterou postavou, přestože tyhle věci takřka neovlivňují celkové dění a občas neslouží jako nic jiného než charakterový portrét. Seriál ale tenhle aspekt výrazně zesiluje vzrůstajícím zájmem o šokující nebo nějakým způsobem stylové momenty, z nichž bude mít internet následující den hysterák, a to na úkor vyprávění, kontextu a celkového plánu. Bohužel se rovněž ukazuje, že scenáristi nejsou tak silní v kramflecích, jak si o sobě zjevně myslí, protože drtivá většina stále četnějšího původního materiálu je prostě… divná, ať už jde o originální rádoby hluboké masturbátorské monology beze špetky obsahu (lol wut?), nebo o charakterizaci (jako když změním začátek i prostředek, nemůžu nechat konec jenom proto, že mi ten okamžik příde kůl). Jistě, seriál se ubírá vlastním směrem a snaží se být osobitý, nic proti, ale hergot to ho mám chválit i za to, že je čím dál častěji osobitě dementní? (15.03.2017)