Hra o trůny - Série 6

Šiesta séria bola zatiaľ úplný strop v rámci konkurencie a celkovo seriálovej tvorby a už teraz je jasne že Hra o tróny sa stala kultovou záležitosťou. Medzi fantasy seriálmi nevznikne dlhé roky nič obdobné čo by spôsobilo tak veľký ošiaľ. Epizódy Battle of bastards a Winds of winter sú zatiaľ najlepšie aké som v celom seriály mohol vidieť.  10/10 (15.11.2021)

Konečně Arya začíná trošku dovádět .. Jednoznačně nejlepší postava.. :) poslední díly hodně dobrý.. Husina při proslovu té nové malé lordky.. Divocí jako nejnormalnejsi skupina lidí.. Vrabcaci dostali dobrou masáž.. Jupii.. A drackove s blondskou nabírají na obratkach.. 90% parádní nakrmeni psiku tím sracem.. :) (20.06.2019)

Se sračkou jsem počítala, ale něco takhle strašného jsem neviděla snad ani při psově posledním krvácivém průjmu. Jistě, na jednu stranu je šestá série příšerná úplně stejným způsobem jako ta předchozí – nekonzistentní, většinou dokonce regresivní charakterizace odčiňující dřívější vývoj, mizerně naklíčované klišoidní bayoviny určené těm nejuslintanějším idiotům, KATASTROFÁLNÍ plynutí a dávkování příběhu, jedna ukázka retroaktivní kontinuity za druhou, výhradní upřednostňování ŠOKUJÍCÍCH, od kontextu zcela izolovaných okamžiků, které letos kvůli své předvídatelnosti a vyčpělosti nezvládly šokovat snad ani devadesátiletou ýbrkonzervativní jeptišku, promrhaný potenciál mnoha talentovaných lidí, kteří z příšerně pojatých bitev zvládli díky nesmírnému nasazení udělat něco estetického, rozvláčnost a ubíjející nedějovost, VATA, VATA a pro změnu zase VATA, a především hangáry nelogičností, kvůli jejichž čirému množství neuplynula za celých deset epizod jediná minuta, na niž by se z toho či onoho důvodu nedalo pyčovat. Pár podstatných rozdílů tu ale oproti loňsku přece jenom je: jednak nikdy nebylo patrnější, že Benioffovi a Weissovi je nějaká snaha o koherentní, scenáristicky přijatelný počin už definitivně u řiti, a tak výsledná amatéřina, s níž se obtěžovali cákat na papír jednu nesouvisející hovadinu za druhou, všechny zmíněné vady nejméně desetkrát umocnila. A dále pátosezónové nevybíravé kuchání všech dějových linek a pozdější nepochopitelná snaha se co nejpřekotněji dostat k závěru jakékoli promyšlenější a hlubší dílo už od prvního dílu vylučovaly a způsobily, že sedmá i osmá řada nemůžou jinak než sračkoidnost dále stupňovat. Seriálová, rozumem neobsáhnutelně stupidní verze blížícího se konce naneštěstí rovněž způsobila, že zpětně už si nikdy nebudu moct vychutnat ani ty jediné dvě sezóny, které jsem měla upřímně ráda. Vždyť jak bych se znovu mohla tetelit z ojedinělé přítomnosti knižní Cersei v bitvě o Černovod, z Rudé svatby, Aryiny interakce s Jaqenem, Theonovy tragické zrady Starků, Oshy, Sansina manipulování v Králově přístavišti, Danyina dobývání zátoky Otrokářů nebo Jaimeho v harrenhalské vaně, když teď dobře vím, že nic z toho nakonec k ničemu nevedlo a zákonitě už vést ani nemůže? Hra o trůny je mrtvá, ať žije Píseň ledu a ohně. Pro příští, snad už poslední dvě série nezbývá než doufat, že se místo hysterického nasraného pyčování na každičký detail zvládnu dostat do pokročilého stavu nirvány a tváří tvář hrůze se spokojeně chechtat. (15.03.2017)

To co píši v hlavním komentáři, splňuje 6. série v celé své kráse. Některé dějové linky jsou rozbředlé a opakují se, na některé postavy se skoro vůbec nedostane a jiné by si tolik prostoru nezasloužili, ale jakmile přišel závěr, na všechny nedostatky jsem téměř zapomněl, protože jsem jim byl doslova unešen. Vichry zimy se staly mojí nejoblíbenější epizodou vůbec hlavně díky vymazlenému úvodnímu hudebnímu podkresu. (15.07.2016)

Keď si chcete posledné sezóny GoT patrične užiť, je skrátka nutné ignorovať, že niektoré detaily alebo dokonca celé dejové línie sú - nie trošku nedomyslené, ale vyslovene idiotské. Tak napríklad komplet všetko čo sa dialo posledné dve série okolo Aryi, je zhruba na úrovni záverečnej časti Sherlocka. Ibaže život nie je šach a keď chcete predvídať 5 ťahov dopredu, nemôže byť štvrtým ťahom obetovanie kráľovnej, pokiaľ celý čas plánujete s ňou dať v záverečnom ťahu mat. Dve série trénovania, na konci ju dáte zavraždiť, ona sa vám príde vysmiať do ksichtu a poprieť všetko o čo ste sa celý čas snažili, a vy sa ešte potom budete tváriť, že toto bol váš cieľ. Alebo tá bitka bastardov. Dal som na tú časť 5*, pretože je to fakt žrádlo, áno. Ak si ju hneď v úvode nenecháte pokaziť prižmúreným Kitom Harringtonom, ktorý sa rozhodne, len tak z trucu, že ok, celú sériu sme zbierali armádu, v stávke je život mojho brata, sestry, Winterfell a pár tisíc vojakov, poďme si zahrať pre zmenu poker! Ty alebo ja; kto urobí chybu, prehral osudy všetkých. Ako mám fandiť takejto postave a nie záporákovi, keď ten ho logicky vysmeje, že prečo by mal takú blbosť akože robiť? Všetko som to dokázal aspoň čiastočne odignorovať, pretože som si ten seriál proste chcel užiť. A užil som si. Vrátili sa dialógové časti a tyrionovské robenie politiky. Dostali sme tri vysokorozpočtové epizódy, pri ktorých sme zatajovali dych. Hodor. A všetkého toho pozitívneho bolo skrátka viac ako v predošlej sérii, alebo sme mali len lepšie príležitosti to ignorovať. Neviem. Každopádne prosím, pri všetkých tých bohoch; už ich nikdy nenechajte rozprávať vtipy! (13.03.2020)