Reklama

Reklama

Počas dňa je Arthur Poppington iba prostoduchý stavebný robotník, ale v noci si oblieka elastický kostým a brázdi ulice kriminalitou prežratého veľkomesta ako samozvaný strážca práva zvaný Defendor. Nemá žiadne superschopnosti, jeho zbrane pripomínajú skôr inventár kreslených grotesiek pre deti než sofistikované prostriedky pre boj so zločinom. Niet pochýb, že Arthur je psychicky chorý. Ale v skazenom reálnom svete môže byť naozajstným hrdinom iba cvok. V okruhu jeho známych dominujú len dve osoby - psychiatrička a mladá prostitútka, s ktorou sa spriatelil počas nočného pátrania v uliciach. Ale pozor, nepodceňujme nikoho, najmä nie tých, čo majú permamentné nutkanie konať dobro. Čo ak sa napokon stanú skutočnými hrdinami? (TV Wau)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (486)

liskam 

všechny recenze uživatele

Lidi, já vůbec netuším jak napsat, proč se mi tenhle film tak líbil. Asi začnu herci..:) Woody Harrleson je bez debat velice solidní herec, který tady naprosto přesně věděl co hrát. Plus když se k tomu přidá kvalitní scénář a hudba, film který si člověk užije je na světě. Navíc je prostoupen atmosférou, jak to popsat... lidství/slušností a naděje.. Píšu tenhle komentář, a nějak se mi v hlavě objevilo jméno filmu "Pošli to dál". Film je sice celkově úplně jiný, ale ty pozitivní lidské atmosféry jsou si nějak podobné Za mě 80% ()

Sobis87 

všechny recenze uživatele

Defendor je na první pohled „indie“ superhrdinskou komedií, ale to, jakým směrem se celý film nakonec vyvine, je více než překvapující. Superhrdinský koncept je nakonec dodržen, hrdina má dvě identity, nechybí tu ani hrdinův úhlavní nepřítel, maskovaný Defendor navíc udržuje vřelý vztah s kapitánem policie (zjednodušeně řečeno), což připomíná duo Gordon/Wayne v Batmanovi. Tohle vše je ale něčím, co do realistického světa zavedla až samotná hlavní postava, která jede podle zaběhlých komikových klišé, takže proto vystupuje, jak vystupuje, vypadá, jak vypadá a v konfrontaci s těmi, kteří na rozdíl od něho neberou komiks jako vážnou věc, působí jako směšná figurka. Hrdina na rozdíl od ostatních věří, že existuje ve světě, který funguje podle pravidel komiksů, proto musí mít druhou identitu při boji se zločinem, proto svého úhlavního nepřítele nazývá „Kapitán Průmysl“ a proto věří ve vlastní nezranitelnost. Titulní Defendor je ve skutečnosti psychicky nemocným člověkem, kterého v dětství postihlo nejedno trauma (ztráta matky/ztráta rodičů v Batmanovi) a jako obranu proti světu plnému kriminality si vytvořil idealistické alter-ego. Jeho konfrontace s realitou je neodvratná. Tento film je nakonec dramatem se sociálními a psychologickými prvky, které sice nabízí několik úsměvných momentů, které čerpají z konfrontace psychicky nevyrovnané osoby s reálným světem, což je podobný případ jako u filmů Rain Man nebo Forrest Gump. Ačkoliv by mohl být film z psychologického hlediska přeci jen propracovanější (nikoliv z hlediska komiksového filmu samozřejmě), bravurní herectví Woodyho Harrelsona to vynahrazuje mírou vrchovatou. Navíc mě potěšilo obsazení mého oblíbence Eliase Kotease a Kat Dennings, kteří utáhnou i několik těch hlušších míst, které se ve filmu vyskytují. Defendor je příjemnou alternativou ke komikovým filmům a jakožto tematicky originální a zajímavý počin dokazuje, že i tímto směrem vede cesta.80% ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Od superhrdinů přes obyčejného člověka po retarda. Tolik k spletitému vývoji superhrdinského žánru, který před časem uzavřel Defendor. Zlatý věk komiksu spustil ve třicátých letech nezničitelný Superman. Uběhl nějaký čas a nezničitelnost odstavila zpola kacířská, zpola láskyplná dekonstrukce superhrdinského mýtu ve Strážcích. Moore sejmul z hrdinů božský status a přiblížil je lidem, protože kdyby na to přišlo, zařvali by v éře sužované hysterií z atomové války skuteční lidé, ne okostýmované postavičky. Zlom přišel se Spider-Manem, který zavedl rovnítko mezi superhrdinu a obyčejného člověka. Proto nesnáším Spider-Mana, protože Peter Parker není ani spasitelským komplexem postižený excentrický multimilionář, ani smradlavá, ustrašená veš, dnes nazývaná nerd. Je to obyčejný kluk, patnáctiletý středoškolák, jakých najdete ve flísové mikině a nemožné košili po průmkách tisíce. Od teď to šlo s komiksovými hrdiny od desíti k pěti. Jestliže si doposavad vyžadovala funkce superhrdiny vlastnosti o třídu lepší, než jakými disponuje obyčejný člověk, Kick-Ass a Scott Pilgrim navlékl superhrdinský dres lidem o třídu horším, nerdům a třasořitkám. Odčlověčení a přerod k infantilní regresi završil retard Defendor, zrcadlově věrný protějšek Supermana. Hrdinský model zero to hero se otočil, démoni se zmenšili na mechanické hračky, kruh se uzavřel – z Lois Lanové je feťačka a děvka, z Clarka cvok, co má v jedné scéně v pazourech ceduli „slow“, protože je slow a žije ve světě, v němž se z předvčerejšku rodí zítřek, na rozdíl od Clarka, který plive krev v ódě na starou žurnalistickou pravdu, že není nic staršího než včerejší noviny (proto je nesmysl porovnávat kritické studie ze čtvrtletníku Film a doba s deníkařinou, kde se odevzdávají dva texty denně), a ze Supermana se stala přinejmenším srandovní figura z burlesky. Moc jí nepřispívá, že se drží ideálů, ač se jí to postavy ve filmu snaží rozmlouvat. Mohlo by se domyslet, kam dál tenhle vývoj superhrdinského žánru povede. Může být něco méně než retard navlečený do kostýmu? Může - samotný tvůrce retarda, jeho obhájce, komiksový scénárista hrající si na hero boye. Hodně o tom pověděl Resnais v Prozřetelnosti, kde prodělává hořečnatý sen umírající spisovatel. V mnohém tahle dekonstrukce hrdinů a jejich pád připomíná také vztah západní civilizace k Bohu. Na jeho svržení jsme potřebovali bezmála dva tisíce let. U komiksových hrdinů se to odbylo za pár desítek. Ruku v ruce to jde s překotným vývojem společnosti, kde lineární růst přerostl v exponenciální. Na co dřív stačila hodina, na to je třeba dnes minuta. Za pár let to bude sekunda. A pak jen její zlomek. To jen poznámka pro ty, kteří budou zase překvapeni zítřkem. Každopádně, věci jsou v pohybu. A to je vždy dobrá zpráva. ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Woody Harrelson má za sebou sakra dobrý ročník. Představil nám jednoho z nejvíce cool zabijáků zombíků, varoval nás před koncem světa a dokonce byl nominovaný i na toho zlatého plešouna. No a jako šťavnatá třešnička na dortu nyní přichází jako Defendor, rádoby superhrdina, který likviduje zloduchy kuličkami a vzteklýma vosama. A není to překvapivě až tak moc vtipné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Humor tu teda je a většinu času funguje na jedničku, ale zároveň je to má také svoje vážnější okamžiky. Ty navíc fungují ještě lépe a je to proto takový slepenec mez psychologickým dramatem a komedií. A i když to zní divně, tak se tento mišmaš hodně povedl. Navíc se tu neztratí ani ty superhrdinské propriety. Harrelson je samozřejmě opět vynikající a díky jeho výkonu (a maličkosti že Defendor dostává velmi často přes hubu) se s hlavním hrdinou ztotožníme více, než z kdejakým velkorozpočtovým borcem z komiksů. Režie je nápaditá, celé to příjemně uteče a navíc k tomu hraje velmi dobrá hudba. Suma sumárum tu máme zatím největší překvapení na začátku roku a další dobrý krok ve Woodyho kariéře. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Milá a hezky vypointovaná variace na dojemné filmy o retardech a nedojemné filmy o superhrdinech. Stebbings tančí na pomezí neslučitelného, občas mu ta ruka ujede do nevyváženosti mezi vážným dramatem a ujetou komedií, ale perfektní Harrelson vždy vrátí filmu ztracenou rovnováhu. Právě jeho kreace na pomezí vážnosti a parodie dává tomu nepravděpodobnému a vlastně velmi dětinskému světu Defendora cosi, co vás i při závěrečném "I love you" donutí ke zjihlému povzdechu. Souhlasím, že Defendor měl navíc, ale i stávající potenciál pořád vystačí na velmi příjemný a specifické požitek. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (7)

  • Natáčelo se v Torontu a Hamiltonu v Ontariu. (HellFire)
  • Přestože má Defendor (Woody Harrelson) na plakátu k filmu plášť, ve filmu se s pláštěm neobjevuje. (7ynek)
  • Zákopové pálky jako ta, kterou je vyzbrojen Defendor (Woody Harrelson), se používaly za první světové války na obou stranách fronty. Používaly se převážně při nočních přepadových akcích. Byl to tichý a velmi efektivní způsob, jak zabít nebo zranit nepřítele v zákopech. Obvykle byly vyrobeny ze dřeva s okovaným koncem k maximalizování zranění, používaly se i pálky s nasazeným prázdným granátem nebo pálky s jednou nebo více železnými koulemi, které byly k pálce připevněny řetězem nebo provazem. (Maulincio)

Související novinky

Fresh Film Fest 2010 v Praze

Fresh Film Fest 2010 v Praze

28.07.2010

Letošní sedmý ročník Mezinárodního festivalu debutů a studentských filmů Fresh Film Fest proběhne od 25. do 29. srpna v Praze, kam se přesunul z Karlových Varů. Pětidenní filmová přehlídka se… (více)

Reklama

Reklama