Já, padouch

Despicable Me je v skutku fajn animák, ktorý nie je sofistikovaný zážitok ako Rodinka úžasných pred mnohými rokmi a nemá to majstrovstvo Pixaru pri pohľade do duší hrdinov. Ale vie načrieť do vnútra aspoň jedného zlého, mať rodinné hodnoty i rovnako dobrú akciu. A totálne bláznivý humor. Ja, zloduch chce totiž kombinovať to akčné, zábavné a ku koncu aj dojemné. Ide na to výborne. Akcia nie je úplne obyčajná a často vedie k tým absurdným scénam, ktoré na animáku milujeme. Dej je pravdu povediac jednoduchý a predvídateľný, ale nakoniec ide tu o film pre deti. V tejto súvislosti by som preto upozornil, že všetky príbehy už boli napísané a sú nám len naservírované v inom obale. Všetko bolo viac menej v poriadku len niečo tomu chýbalo k plnému počtu bodov. (08.03.2019)

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

Úplně špičkový animovaný film. A animace byla skvělá a groteskní. Rozesmál mě už jen samotný pohled na pana Gru. Dabing se také vyvedl. Nikdo jiný než Jiří Lábus by se na něj nehodil lépe. Opravdu kvalitní. Po dlouhé době jsem se zase nasmál. Animovaných filmů už je více než dost. Ale tady měl film měl silný náboj. 90% (26.07.2011)

#1 Illumination. Očividně mi chyběl v kulturním přehledu původ mimoňů, takže teď už vím víc. Despicable Me je vcelku zajímavý animák s takovou zvláštní kombinací dospělých témat a dětských nápadů (hodně roztomilá je scéna se čtením leporela s prstovými maňásky), které v některých místech fungují jako vydařená rodinná zábava a jindy bych zas o nich pochybovala. Českému dabingu naštěstí vévodí Jiří Lábus, takže to není taková prohra, pokud vynecháte originál. (02.07.2022)

V podstatě z toho mám naprosto identické pocity, jako z Monsters vs. Aliens. Jenomže MvA byli více do sci-fi, kdežto tady se hraje spíše na gagy nabitou ztřeštěnost, která má viditelně zaujmout větší počet mladších, než dospělejších diváků. Tedy ne, že by Monstra versus Vetřelci nebyli pro děti, jenom se mi prostě líbili víc. Jako veliké plus počítám krátký film o minionech (BA-NA-NA!) a doufám, že se ještě někdy v budoucnu těchto roztomilých prťousků dočkáme. Časem by se všichni mohli objevit ve společném filmu třebas s tučnáky z Madagaskaru a Scratem z Doby ledové. Dokáže si někdo představit tu výbušnou akci :-)? (01.01.2011)