Reklama

Reklama

Stav beztíže

(seriál)
  • USA Defying Gravity
USA / Kanada, 2009, 9 h 18 min (Minutáž: 42–44 min)

Kamera:

Stephen McNutt

Hudba:

Shawn Pierce
(další profese)

Epizody(13)

Píše se rok 2052. Na konec září je naplánován start vesmírného projektu Antares. Osmičlenná posádka vytrénovaných astronautů bude po šest let navštěvovat sedm planet sluneční soustavy. V týmu měl být i zkušený astronaut Maddux Donner. Kvůli nehodě, která se stala před pěti lety při výpravě na Mars, však nepoletí. Je pouhým náhradníkem. Stejně je na tom i jeho přítel a spolupracovník Ted Shaw. Tenkrát museli pro dobro mise a na rozkaz velitele odstartovat bez dvou kolegů, které nechali na povrchu Marsu zemřít… V baru se odehrává bouřlivá oslava a loučení se Zemí. Velitel projektu – odměřený Mike Goss – dává zrovna interview novinářům. Ti se diví, proč nebyli místo nezkušených nováčků do mise nasazeni Donner a Shaw. Rozhovor se opět vrací k tragédii na Marsu. Donner to psychicky neunese a napadne jednoho z reportérů... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (79)

Skleni 

všechny recenze uživatele

Dlho som uvažoval ako hodnotiť tento seriál. Ide totiž o dve veci. Poriadne sa ešte nerozbehol. A nerád by som hodnotil z tak málo častí. Ale nedalo mi. Tento seriál mi doniesol moju vytúženú tému do viac častí. Odjakživa ma zaujímalo čo by sa dialo na takej lodi a ako to znáša ľudská psychika, ako by to všetko fungovalo. Keď som prvý krát videl Sunshine skoro som skolaboval. Tak krásny film. dostal som sa do Nirvány. Takmer. Pokazilo to len to monštrum. A presne to sa deje teraz tu. V DG. Integrácie neznámej entity do vesmírnej lode, ma hodne sklamalo. Celý čas sa jedná o vysoko dramatický a hodne umelecky silne natočený. Vo filme nepadnú blbé humorné keci ako v Dexterovi. Ani nelogické, sci-fi, komerčné hnusy ako v takom CSI. Prečo spomínam tieto ináč úplne odlišné seriály? Lebo obidve sa správajú ako seriózne a pritom majú menované problémy. Ďalšou vecou je perfektný scenár DG. Niekedy vidno veci ako napr. vysvetľovanie prečo ako čo fungovanie, čo je dosť podobné ako v Battlestar Galactica, kedy sa dialo dačo podobné. Niekedy je to rušivé, ale ináč je to paráda. trochu to odľahčuje atmosféru. Herecké výkony sú na úrovni. Trochu mi vadí prepletenosť ala LOST, ale ináč som veľmi spokojný. Najmä starostlivosť o ne je dosť dobrá vec. Flashback-y sa podarili. No a nakoniec tu je samozrejme ešte jedna vec. Pilot. to čo pri iných seriáloch má lákať a nabudiť túžbu, je pri tomto seriáy dajako ..no pokazené. Celá prvá časť mi rpišla chabá oproti iným prvým častiam ostatných seriálov. Ale je to asi dôsledkom zložitého deju. Ale kompenzáciou je následný obrovský posun v ďalších častiach. tie sú na prevysokej úrovni. Zatiaľ som spokojný. Zatiaľ je to teda všetko. Ešte sa vrátim po skončení série. A práve toho sa bojím. ako sa vyrovnajú s mystickou stránkou seriálu. No uvidíme. Dúfam, že to nebude kravina:-) 83% ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Odsoudit Defying Gravity jako Melrose place ve vesmíru je hodně povrchní, i když tomu dost nahrává. Seriál připomíná v mnohém Virtuality, ale nejde tak daleko jako berg ve svém pilotní počinu. Připomínka Sunshine i Big Brothera je tu stále, ale právě reality show a její netradiční prvky jsou vypuštěny jen a jen pro dobro seriálu. Defying gravity tak působí jako zajímavě pojatý sci-fi seriál, který přináší kromě mnoha otázek o entite "Beta" také lidské otázky o vztazích na lodi po i před naloděním. Flashbacky jsou totiž na denním pořádku a vykreslují příběhy postav na 6ti leté výpravě... S ní to však není tak jednoduché, jak by se zdálo a nějakou jednoznačně pojatou misi můžete zapomenout. Obecně se tvrdí o návštěvě několika planet sluneční soustavy, ale hlavním tažným příběhem je právě neznámá entita v doku č. 4 a její dopad na lidské rozhodování i fyziologii... Seriál plný otázek tak pokračuje a představuje mnoho otázek i odvážných pokusů. Po devátém díle zatím snižuji na 3*, protože zlomovému odhalení chyběla šťáva a jedinečnost. Seriál tak pokračuje v zajímavém a netradičním směru, ale výrazně zpomaluje a pro divákovi přináší často více nudy, než z počátku. ()

Reklama

Wysch 

všechny recenze uživatele

Tenhle seriál měl pokračovat... to je první věc, kerá mě napadla při sledování devátého (zlomového) dílu. Nakonec jsem svoje hodnocení po shlédnutí poslední epizody ještě zvedl na maximum, a to z čistě subjektivního hlediska, protože 71% si Defying Gravity zasluhuje úplně stejně jako třeba moje oblíbená Čtyřiadvacítka, se kterou tohle sociální sci-fi nespojuje jen stejné procentuální hodnocení, ale i představitelka jedné z hlavních rolí zde a v druhé řadě "Jack Bauer story", tedy Laura Harris. SPOILERY!!! Defying Gravity je nanejvýš odsouzeníhodným seriálem, protože mnozí jej nazývají Melrose Place (nikdy jsem neviděl, ale jestli je to stejně dobrý jako Defying Gravity, asi bych to měl napravit). Nebo jinak. Ale opak bude asi pravdou, ačkoliv jsem MP nikdy neviděl, Defying Gravity je neučebnicovým příkladem soft space opery se sociologickým podtextem. Soft proto, že naprosto neřeší nějaké technické a vědecké aspekty, a space operou proto, že klasicky staví skupinu jednotlivců do rámce meziplanetárního sci-fi problému (anebo jinak řečeno - konfliktu; jenže tady nechápejte konflikt jako střetnutí dvou stran s halapartnama a puškama). Během sledování Defying Gravity jsem si všiml několika kulervoucích a potenciálních prvků, s nimiž se dalo brutálně pracovat (např. Nadia; možnost, že Sharon s Walkerem na Marsu ještě žijí; minulost Jen, atd.) a které by se daly posunout nejen z minulosti do přítomnosti (Nadja), ale i do budoucnosti (Sharon, Jen). Vztahová problematika je pak sice notnou součástí, ale nesmíte ji brát jako nejdůležitější, protože je to jen berlička, kterou si pomáhají objekty (beta a gamma), neboť scénář ještě asi určitě nevěděl, co vlastně mají objekty dělat. A tak je jejich práce propojena se vztahy, které jsou důležité, protože kdybych si nevybudoval vztah na lodi se sedmi zbývajícími lidmi, nebo alespoň s jedním z nich, skončil bych v ponorce a všechny vystřílel. [Důležitá zmínka pro rejpaly: NASA si nikoho nevybrala za kosmonauty, anýbrž pouze ony nespecifikované objekty Beta a Gamma si vybraly tyhle psychicky labilní postavy.] Seriál má ohromnej potenciál a je zazděnej malým rozpočtem ("prospal bych čtvrtou světovou..." - znamená to, že svět si už prošel třetí? Plus technologický pokrok za posledních 15 let zmiňovaný tuším v poslední nebo předposlední části jasně povzbuzuje ideje o válce, neboť co jiného než válka přináší technologický pokrok?) a přílišnou zaměřeností na vztahy = tedy nevybroušeností sci-fi prvků. Přesto nutno dodat, že je to logický krok, neboť pokud v první řadě představíme a zformujeme charaktery (viz. 24), v druhé můžeme jít do maxima a vybudovat kulervoucí scény právě s těmi charaktery (však Jack Bauer v druhé řadě už bránil jaderné explozi). A tak dál. Když k tomu připočtu pro mě zajímavé charaktery a sympatické představitele (kromě Nadji a Teda jsem si zamiloval všechny, hlavně Wasse a Donnera), musím subjektivně zvýšit na maximum. No a k tomu samozřejmě nutné filozofické rozcvičky v úvodu každé epizody, kde Donner přednáší svou životní filozofii, aby na závěr jen epizodu zacyklil podle klasické příručky pro psaní povídek a scénářů, nezbejvá než přikejvnout a říct... Strčte si svoje názory do hajzlu, já vím, že ten můj taky není správnej, ale seriál jsem si kurva užil (shlédnut za dva dny) a jeho zrušení mě brutálně sere. Hafk. update: Druhá projekce vytahuje nesmírnou řadu detailů, které jsem prve přehlédl, ale zároveň odkrývá řadu nedomyšlených náznaků, které jsem taky přehlédl. Celkem bych si rád popovídal s panem Parriottem a rád věděl, jak by to všechno mělo směřovat dál. Pač kompletně zabít tenhle seriál ve chvíli, kdy se přehoupne do svojí epický části, to byla pěkná blbost od pánů producentů. () (méně) (více)

Brady 

všechny recenze uživatele

Naprosto geniální seriál, který má podle mne ambice stát se nejlepším sci-fi seriálem současnosti. Geniální příběh, geniální tajemství, geniální reálnost, geniální charaktery postav, . . . Prostě geniální každým coulem. Strašně mne mrzí nízká hodnocení od ostatních. Opravdu nechápu, jak někdo může dát jednu *, a pak mít jako hlavní argument fakt, že hozené rajče letí a položený míček stojí (viz PDcz). To mne fakt dostalo. Pak jsem se ale podíval na další hodnocení od dotyčného, kde u skvělého seriálu KINGS uvažoval nad odpadem (83% na čsfd) a pochopil jsem, že pro někoho inteligentní seriál = nudný seriál. Je mi líto. :-) Bohužel podobně smýšlí asi většina americké populace a já se jen děsím toho, že tento seriál stihne podobný osud, jako další vesmírný seriál jménem FIREFLY. Pevně doufám, že ne. ()

Aiax 

všechny recenze uživatele

Na pomezí tří a čtyř hvězd, po prvním dílu jsem byl nadšen, konečně kvalitně vyrobená a natočená seriózní vědecká fantastika pro dospělé, která je mnohem víc vědecká, než fantastická. To je něco pro mě. Bohužel nic není zadarmo, a tak zjevně vyšší produkční náklady musela klasicky zaplatit vyšší "masovost" seriálu, autoři se museli podřídit vkusu širšího diváctva, než je typický sci-fi vzorek. To znamená nefandům a ženám. A to znamená vztahy. Spoustu a spoustu vztahů. A psychologický rozvoj charakterů. Aby bylo jasno, vztahy v žánrových seriálech mi nevadí, jenže se to musí umět. V takové "The Unit" nebo "Shield" byla tahle stránka zpracována snesitelně, někdy dokonce i zábavně. Jenže Gravity je plná nesnesitelné klišovité vaty, na vztazích a vývoji vztahů mezi postavami není absolutně nic nového, provokativního nebo alespoň trochu zajímavého. Nedivím se, že byl seriál uprostřed první sezóny zrušen, kdybych se na něj musel dívat bez fastforwardu a navíc v televizi, kde příběh co deset minut přeruší pětiminutová reklama, nepřenesl bych se přes pilot. Odhaduju, že takovou třetinu každého dílu jsem prostě přeskákal, a víte vy co? Prakticky o nic jsem nepřišel. Ale na závěr chvála. Tenhle seriál měl obrovský potenciál. To se jasně ukázalo v některých scénách na lodi nebo u posledního odvysílaného dílu (přinejmenším na celostátní americké stanici ABC), kde astronauti odhalí existenci Bety. V něm skoro úplně chyběly unylé vztahové žvásty, soustředil se plně na hlavní zápletku a nešlo od něj odejít. Kdyby takhle vypadala většina dílů, měli bychom tady vesmírný Lost. Je tedy jasné, že hlavní autor James Parriott vesmír umí, kdyby vztahy ořezal o polovinu a při jejich psaní nemyslel na ženy a holky, které sledují Gray's Anatomy, ale na fanynky Hvězdných válek a Star Treku, byl by Stav beztíže hit. (Mimochodem Parriott nakonec odhalil, jak by se seriál vyvíjel a dopadl, příslušné odkazy najdete na Wikipedii.) ()

Galerie (166)

Reklama

Reklama