Psychoville

Vezmi trochu černého humoru a zamícháme s britským humorem řekněme 1:1. Dále přidejme trochou mystiky a hororu. Poté vezměme pár trhlých postav, dle chuti, a opět promíchejme. Poté rozložme na plech ve tvaru Británie a dejme péct do trouby BBC, v ostatních by to nemuselo dopadnout tak dobře. Pečeme po dobu 30 minut. Konzumujeme sami, případně s přáteli. (28.02.2013)

"Hororové prvky" jsou krásným černým a hlavně britským humorem podané tak, že jsem si sledování seriálu náramně užila (to jsem vůbec nečekala). David a jeho matka byly asi nejlepšími postavami, jejich tancování na místě činu, jejich drbání nebo když maminka Davidovi předžvýkala klobásu a držela ptáčka při čůrání; zkrátka s nimi byly nejlepší situace. Další krásně výranou postavou klaun Mr. Jelly mi hned padl do oka. Nicméně pravého britského (černého) humoru je tam až požehnaně, což já mám moc ráda! Druhá série byla v mnoha směrech překvapující, že děj vyústí až k takovému tématu jsem rozhodně nečekala. "Debbie, pohlídáš mi něco? - Kočku? Jsem alergická na kočky. - Ne, nic živého. - Mrtvou kočku?" Oblíbené postavy: David a jeho matka, Mr. Jelly.. (26.01.2012)

Šílené, vtipné a veřejnoprávní. Takže Sajkou made in UK. Polovička Ligy se vrátila ve formě a opětovně mě dobře bavila. Ve čtvrtém díle první série se potkáme i se třetím do Ligy - Gatissem. Obě série mají výborné nápady a několik nehorázných point. Postavy Lomaxe a Knihovníka - to je to pověstné Comedy gold, které má i mimo ostrovy tak dobrý zvuk. Upjatá Imelda se taky povedla. Vůbec herecké výkony ani nemá cenu vyzdvyhovat. To musí každý soudný divák vidět, co neskutečného Steven a Reece předvádějí. (11.07.2011)

Dokážu pochopit, že se na tento britský seriál z produkce BBC vydrží dívat jen vyvolená hrstka trpělivých diváků a že to většina populace vzdá již po zhlédnutí pár dílů, jelikož dívat se na tyto zpomalený retardy je celkem záhul. V tomto televizním počinu vidíme pět různých lidských kreatur, které určitě nezařadíte do škatulky normálních lidí. Spojuje je jedna věc a to je to, že jistou dobu strávili svůj čas v ústavu pro bláznivé spoluobčany a to je jestli se vyléčili ze svých obsesí nechávám posoudit jiné odborníky na slovo vzaté. Suchým, typicky černým britským humorem, někdy až hraničící s trapností řečených dialogů a někdy i monologů nám tvůrci postupně představují švihlého klauna, který trpí komplexem, že přišel o jednu ruku a kterej má rád děti asi jako alkoholik vodu, dále zde máme trpajzlíka, kterej je fanaticky zamilovanej do Sněhurky, která na něj z vysoka peče, dalším představitelem této galerie impozantních ujeťáků je otylý milovník sériových vrahů, který stále žije u své matky, která ho udržuje v přesvědčení, že zabil svého otce. A pak už nám zbývá jen slepý milionář, který sbírá plyšové zvířátka a ujetá porodní bába, která si myslí, že její panenka je skutečné dítě. No a téhle skvadře brilantních pošuků přijde jednoho dne dopis ve kterém je napsáno„Vím, co jste udělali". A tím začíná tato komedie plná omylů, jelikož každý z těchto inteligentů to pochopí trochu jinak než by měli a tak se roztočí kolotoč plný trapnosti ve kterém jsem se poměrně slušně bavil a i ta kriminální zápletka byla vcelku uspokojivá. Akorát těch hororových prvků zde bylo pomálu a silně mi to připomínalo dobu socialismu, když jsem jako malý chodil na Matějskou pouť, kde vždycky stál nějakej ten strašidelnej hrad, kde jste nasedli do vozejčku a kde během cesty na vás čekalo pár osvícených strašidel včele s opelichaným kostlivcem s kosou v ruce. Tak asi takhle podobnej efekt měl tento seriál, co s týče hororového napětí. Za poměrně solidní zábavu, která určitě není pro každého dávám zasloužených 80%. (05.09.2021)

Někdy si člověk říká, že už viděl vážně všechno. Pak se nachomýtne ke Garth Marenghi's Darkplace a utvrdí se v tom, že už ho nemůže překvapit vůbec, ale vůbec nic. Proto když jsem po doporučení zabrousil na profil Psychoville, už podle plakátu mi bylo jasné, že tohle bude šílenost dotažená ad absurdum. A skutečně jsem nebyl daleko od pravdy. Tahounem jsou tady rozhodně postavy. Můžu vám zaručit, že větší sebranku psychopatů, pošuků a vyvrhelů společnosti jen tak někde neuvidíte. I žánrová nabídka je více než pestrá - tvůrcům se nějakým záhadným způsobem podařilo zkombinovat drama, parodii, muzikál i béčkový horor, ale přesto zůstat zcela nad věcí a primárně v chlívečku hodně ulítlé komedie. A víte co? Ono jim to vyšlo! Až uvidíte, jak se bláznivé epizodky jednotlivých postav vyvrbí, určitě nezůstanete duševně bez poskvrny. U mě vítězí ta o běsnícím "miminu" Freddym, a o šíleném sběrateli. Škoda, že ostatní za nimi o něco zaostávají. Přesto jsou má očekávání před druhou sezónou až nadstandardně vysoká. (24.03.2011)