Mikulášovy patálie

Nahrání Mikuláše jsem brala jako velký risk a zapnutí přehrávače jako věc životu přímo nebezpečnou! Mikuláše miluju od puberty, kdy jsem k němu poprvé přičichla (vůně nových knížek patří k těm nejúžasnějším) a filmové verze jsem se hodně, hodně bála. A ejhle já při sledování opravdu málem umřela - smíchy. Je vidět, že zfilmování nevzali za své Amíci, ale kluk jeden ušatá zůstal pěkně doma. Pokud máte k tzv. rodinným filmům takovou nechuť jako já, tak ji překonejte páč výjimky potvrzují pravidlo. Filmový Mikuláš knížkám nedělá ostudu, je stejně vtipný a koukatelný. Role kluků i dospělých byly obsazeny opravdu výborně, i když se pochopitelně od těch knižních liší. Ono takové týpky jako v knížce aby jeden pohledal. :^))) (08.11.2011)

Nikdo nevypadá, jak jsem si ho představoval, respektive, jak si ho představoval Sempé (přičemž nejhůře dopadl Polívka). To nic nemění na tom, že dětští i dospělí herci jsou typově přesní jak švajcarské hodinky a celý film stejně tak dobře šlape. Nejde o nic jiného než o sled scének, ať už převzatých z knížek (lékařská prohlídka, návštěva Marie-Hedviky) nebo zapracovala invence filmařů (černohumorná sekvence před věznicí). Je to však podstatně lepší než kostrbaté poslepování Asterixovských sešitů. Řekl bych, že pokud rychle natočí i druhý díl se stejným hereckým obsazením, rád se do Mikulášova světa znovu vrátím ... Takřka devadesátiletý Michel Galabru je se svým "To to bylo tak těžké?" zlatým hřebem večera. (11.12.2009)

Malého Mikuláše mám moc rád. Nestárne, je to stále fajn čtení se skvělými ilustracemi. K filmu jsem přistupoval s rozpaky a s přibývajícími kladnými recenzemi jsem ho stále více odsouval na později. Nakonec jsem si ho pustil...a...velmi příjemné překvapení! Současné rodinné komedie mě děsí, jedno či americké, německé nebo české. Ale Francouzi stále umí! I když Knoflíková válka zůstane zřejmě nepřekonaná, tenhle film se povedl. Milý, úsměvný, občas jsem smíchy vybouchl. Co mě ze všeho nejvíce dostalo - parkování maminky malého Mikuláše! Bože, takhle umět zaparkovat v naší neustále přeplněné ulici....Souhlasím s woodym - jak se Francouzům nedaří převést na filmové plátno Asterixe, tak se to naopak zde vydařilo velmi dobře. Když jsem viděl dohližitele Polívku, pomyslel jsem si - hele, ten vypadá jako Michel Galabru, akorát tomu už dnes musí být.....a pak, můj bože, kde se vzal, tu se vzal - Michel Galabru! (07.08.2010)

Naproto maximalne prijemny prekvapeni a po case skutecne perfektni francouzska komedie, ktery nejen, ze se dari skvele budovat milou a pohodovou atmosferu, ale zaroven to neskoncilo jen na ty pohodovy atmosfere, ale je tu taky obrovska hromada vtipku a hlasek, ktery hodnekrat opravdu rozesmejou. K tomu jednoduchej, ale skvele fungujici a svizne odsejpajici pribeh, prijemna hudba a hlavne skvely herecky obsazeni. Z dospelejch stoji za zminku hlavne cameo asi tak stopadesatiletyho Michela Galabru, kteryho bylo zase fajn po case videt. No ale celej film stoji na detskejch hercich, ktery maj jednak dobre napsany postavy, vsichni hrajou prirozene a hlavne jsou super sympaticky, zadny americky hovadka s hrdinskejma kecama, proste maly kluci se starostma malejch kluku, chovajici se jako maly kluci. Ja se celou dobu skvele bavil a tyhle patalie si maximalne uzil. (03.03.2010)

Učůrávám nadšením! Když mi distributoři utli film "Where The Wild Things Are", brečel jsem, protože se jednalo o katastrofu podobné pádu třešňové zmrzliny s čokoládovou polevou na mou čerstvě vypranou košili. Pak přišel Mikuláš a já se pro změnu bál, protože u knížky jsem se ještě před nedávnem hurónsky smál. Pak přišla mamina, že na to chce jít do kina. Vybavila se mi ta třešňová zmrzlina. Chtělo se mi brečet. Pak přišel táta a dal mi pohlavek, protože prý brečet na veřejnosti je hloupé. Tak jsme šli. V sále byla holčíčka, měla asi rýmu, protože si strkala do nosu ty kuličky z popcornu. Smál jsem se jí a ona se rozbrečela. Maminka mi dala pohlavek, že je to nevhodné. Ale mě se taky každý směje. Film byl pěkný, maminka mě už nepohlavkovala. Ode dneška chci být filmovým režisérem. Budu mít hodně kamarádů a velký kýbl s třešňovou zmrzlinou a s čokoládovou polevou. A košili si budu moct měnit každý den. A všichni mi budou závidět a maminka na mě bude pyšná a třeba mi koupí i to autíčko na setrvačník, který jsem viděl v hračkárně. Ale i ten prak s červenou gumou by mi nevadil.___...... Mikuláš aneb moje cesta do dětství a zase zpátky! 95% (19.12.2009)