Nowhere Boy

Spíš rodinné drama nežli životopisný film o zrodu legendy - vysoce nadprůměrné jako fiktivní příběh fiktivního hrdiny, leč ne zcela uspokojivé jako vyprávění o začátcích kariéry geniálního muzikanta. Snad i proto, že nedokážu akceptovat Johna FILMOVÉHO jakožto Johna REÁLNÉHO. Nicméně každodenní vnitřní zápasy hlavního hrdiny i všech důležitých postav z jeho blízkého okolí jsou podány velice autenticky - a dávají snímku tolik potřebnou sílu a dynamiku ... veličiny, které určují jeho výslednou hodnotu. (23.05.2018)

Povedený snímek, sice začíná být někdy okolo poloviny lehce zbytečně natáhlý, jako by se člověk motal pořád dokola a nic moc se neděje, ale k závěru už vše zase odsýpá. prostředí a atmosféra snímku jsou celkem povedené, ale to co táhne celý celkový dojem nahoru jsou herecké výkony. Nechci rozebírat mou slabost pro pana Johnsona, ale odepřít se mu nedá to, že svou roli zahrál skvěle. Stejně tak i Anna-Marie Duff, Kristin Scott Thomas a Thomas Brodie-Sangster byl taky fajn. Jak jsem řekla bez nich, nevím jestli bych film dokoukala, nebo jestli by se mi líbil. Takhle hodnotím pozitivně i když je to místy celkem monotóní, chápu, že se jedná o životopisný snímek, takže prvotním tahákem nebylo vytvořit chytlavý příběh (tím nechci nijak shazovat nelehkost osudu Johna Lennona...) ale přece jenom to místy lehce pokulhává. Souhlasím s celkovým momentálním hodnocením tady (70%), takže váhám, jestli mám dát 3 nebo 4 hvězdy. (26.01.2014)

Freude, Freude, vždycky na tě dojde...netušila jsem, že John Lennon měl takové dramatické dětství a dospívání. Film je to milý a sympatický, ale jakoby se nemohl rozhodnout, jestli hrát na smutnou nebo na komickou notu. Výborný výkon Kristin Scott Thomas, i Aaron Johnson si získal moje sympatie (po Kick-Ass už podruhé). (24.08.2011)

Beatles jsem nikdy nemusela, nicméně fakt, že životopisné filmy dobře trávím, sliboval obstojnou zábavu s rozšířením obzorů, zvlášť, když mně John Lennon býval z celé formace nejsympatičtější... no, musím říct, že onen dojem dvakrát neposílil, tenhle pomníček pro velikána nevyzněl zrovna jako důvod k oslavě člověka, myslím, že pokud by kostrbaté rodinné vazby opravňovaly dospívající k výkyvům nálad, vypointovaných pravým hákem, chirurgům by brzy došly nitě... I magoři se totiž dělí na dobré a ty druhé... Z ustálené hladiny nezájmu mě vytrhla až poslední třetina, Aaron Taylor-Johnson nijak neoslnil (ne tak režisérku, viz její biografie ;-)), Kristin Scott Thomas odvedla svůj standard a překvapila snad jen Anne-Marie Duff, která dokázala, že role, kde ji to fakt sluší, mohou existovat. Ale tak, nakonec lepší, než číst suchá konstatování na Wiki, a ještě to mám s muzikou. (17.03.2015)

Zajímavý pohled na jednu z největších hudebních celebrit 20. století. Koncipováno příjemně jako hudební drama, dokáže Nowhere Boy v několika scénách překvapit. Ať už bezvadnými hereckými výkony dvou vedlejších představitelek, stylovou režií anebo dojemnými momenty. Jen ten Kick-Ass mi v několika scénách připomínal prkennost nesmělých začínajících herců... ovšem nic, co by nespravil čas. Lehce stravitelný snímek a nádherných 98 minut. (23.01.2011)