Browningův překlad

I když se tvůrci pokoušeli místy až moc tlačit na city, tak skvělý Albert Finney nedovolil, aby z toho byla ubrečená srágora. Jedině jeho výkon drží film nad průměrem. Ostatní tam byli víceméně do počtu, ale fakt je, že bez nich by to Finney neodehrál. Takže řekněme trochou hudební terminologie, že mu tam vcelku slušně posloužili jako back up singers. (21.10.2009)

Nejzajímavější byla paralela s Aischylovou postavou Agamemnona – pěkná scéna při koupi knížky v antikvariátu, kdy student vídí, co by vidět neměl. Rozháranost hlavního hrdiny pramení z okolních intrik (manželovu radost kazí jeho manželka, která „shazuje“ vztah studenta k učiteli). Střih je mistrný (přednáška/ragby), navození školní atmosféry velmi dobré . (18.08.2009)

Výborné komorní drama o odcházejícím učiteli, jenž je všemi neoblíben, obáván pro svoji přísnost, chlad a vyžadování striktní kázně. Stačí však několik málo podnětů k tomu, aby v sobě našel své pravé hodnoty, zrekapituloval svůj život a získal si úctu všech, jimž byl pro smích. Snímek je skvěle natočený, má vynikající námět a pointu, perfektní hudbu a brilantního herce v hlavní roli. V závěru pak je Browningův překlad díky všem výše zmíněným přednostem značně emotivní. (06.11.2013)

Příjemně komorní snímek z prostředí anglické prestižní školy, malý příběh o jednom obyčejném člověku. Tentokrát na to šli filmaři jinak, vyhnuli se klišé, nepředstavili nám sympatického kantora plného ideálů, který si s přehledem získá všechny studenty. Kdepak, profesor Andrew Crocker-Harris se blíží k důchodovému věku, je přísný, upjatý, žáci mu přezdívají "Hitler" a mají z něj pořádný vítr. Výjimkou je citlivý chlapec Taplow, co se snaží kantora pochopit, váží si ho. Andrew před odchodem ze školy (kvůli svému zdravotnímu stavu) bilancuje svůj život, vidí chyby a dokáže je přiznat, jeho manželství není funkční, přátelský vztah udržuje víceméně jen s milencem své ženy a také profesně vnímá vlastní selhání, když vášeň pro staré jazyky nedokázal předat studentům. Albert Finney v hlavní roli odvedl perfektní výkon, dokázal v divákovi vzbudit patřičné emoce, zrovna tak Greta Scacchi jako jeho manželka. Velkým kladem byla i samotná škola, ve své monumentální středověké atmosféře, a její hezké, přírodní prostředí. Pomalý, přesto zajímavý, hluboký film. 75% (29.07.2009)

Snímek je druhou filmovou verzí hry britského dramatika Sira Terence Rattigana, která byla poprvé uvedena v roce 1948. Ocenění - MFF v Cannes ´94 ( Francie ) : Nominace na hlavní cenu festivalu Zlatou palmu a BAFTA Awards ´95 ( Velká Británie ) : Nominace na cenu za nejlepší scénář. Scénář : Ronald Harwood a Terence Rattigan. Kamera : Jean-François Robin. (01.06.2011)