Vyprávěj

Jak už vyplývá z názvu (Vyprávěj (TV seriál) tak je zcela jasné, že jde o seriál s určitým ohlédnutím do minulosti Československa (tedy teď už České republiky). Takhle to přeci v normálním životě u nás v republice fungovalo. Jasně, že nejde o nijak skvostné umělecké dílo či hluboký zážitek. Vlastně jsem ho neviděl ani od začátku, ale přesto a podle toho co jsem viděl, ať chceme, nebo ne, v jednom ohledu je seriál cca na 60% realistický. Především jeho humoristickými pointami uprostřed každodenního údobí života tehdejšího komunistického Československa a také trochu o tom jak se vyvíjelo politické klima. První řada seriálu byla dobrá, ale následně jde kvalita dolu. (21.10.2009)

Upozornenie: videl som len zopár dielov, nikdy nie celých, sledovaných občasne a mimovoľne, popri inej činnosti. Ale aj tak si viem predstaviť ten výsledok: 115 x 52 minút = temer sto hodín čistokrvného hnusu! Počínajúc retro nasvietením a kostýmami, ktoré akoby vypadli z nejakého rozjuchane premúdrelého muzikálu (napadajú ma Hřebejkove Šakalie roky). Pokračujúc snahou o rekvizitové navodenie dobovej atmosféry, vyznievajúcej však ako napudrované potemkinovské dediny. Namiesto zažranej štátnokapitalistickej normalizačnej špiny naondulovano vymydlená a farbami žiariaca faloš. Konzultované s historikmi to môže byť tisíckrát s použitím autentických predmetov, no ak chýba dobová všadenavôkol prevládajúca šedivosť prostredia je to o ničom. Toľko slov venovaných forme! Forma však prevláda, autori sa sústredili na vykreslenie doby cez predmety a architektúru interiérov, príbeh je druhoradý. Ale keď som pri ňom, scenár postráda dynamiku, dramatickosť aj humor. Disident do každej rodiny nechýba. Nuž čo, každá doba potrebuje svoj ideologicky vyprofilovaný balast. Tu, zodpovedajúc dobe, ide o myšlienkovo vyprázdnený, ale prácne naaranžovaný výkal, oboznamujúci s mladosťou a bežným životom našich rodičov a prarodičov. Normalizátori mali Honzu Zemana, dnešný režim Honzu Dvořáka. (22.08.2013)

Představy tvůrců o době jsou značně mlhavě černobílé (když se už tedy snaží o "historický" seriál). Snad nejvíc mě zdeptaly scény z fabriky, je holt vidět, že jsou hodně vzdálení dělnické třídě a nepotkala je ani krátká praxe v tom drsném prostředí. A to pomíjím to, že nechápu, proč toto někdo vůbec tvoří. (05.02.2014)

Z prvního dílu jsem viděla posledních pět minut. Od druhého už jsem vydržela sedět před obrazovkou celou dobu. Je to skrz na skrz průměrný seriál, když vám nějaké díly utečou, o nic vyjímečného nepříjdete. Ty tři hvězdičky nejsou ani kvůli příběhu, ale kvůli dobovým vsuvkám, hlasu Vojty Kotka jako vyprávěče a hereckému obsazení. Nina Divíšková je skvělá babička a Veronika Freimanová jako maminka také není vůbec špatná. Postava Mahuleny Bočanové byla na profackování, ta ale na štěstí i s manželem a synáčkem prchla za hranice, i když se to neobešlo bez komplikací. Bohužel se ze zahraničí vrátila a opět perlila. Písničky na konci jednotlivých dílů jsou dobré, pokaždé zaznívá jiná. Dostala mě Janis Joplin a její geniální Move Over. Po tomhle dílu jsem musela oprášit její bestofku a okamžitě si ji pustit. (26.11.2009)

Hodnotit budu až skončí seriál, narozdíl od haterů, kteří tady udělují hodnocení za jednu epizodu nebo dokonce dvacet minut. Bohatě obsazený seriál, vypadá to solidně autenticky, sice by se to dalo trochu zredukovat, ale je to příjemný nenáročný seriál. Dokonce se najde v každé epizodě pár důležitých informací o minulém režimu - úplatky v nemocnicích, zasedlý komunistický funkcionář, pravidla zařazení do společnosti.. o to v retro seriálu taky jde a tady to nechybí. Jediné, co mě vysloveně irituje, je hudba sprostě odvozená ze Zoufalých manželek... proboha proč? Co takhle radši použít dobové hity? (30.01.2010)