Vyprávěj

Po čtyřech dílech zatím nehodnotím. Jako výrazné plus vidím Svatopluka Skopala, který mi v roli dědečka velmi sedne... Co mě ale zaráží, je hudba a voice-over komentář, který více než připomíná Zoufalé manželky... *** Na rozdíl od drtivé většiny zde hodnotících jsem seriál zhlédl celý (hodnotit něco, co jsem neviděl je vážně pod mojí úroveň) a s určitým smutkem musím říci, že toto je skutečně to nejlepší, co nám současná seriálová tvorba může nabídnout. Žádný zázrak se nekonal a čekání na nového Dietla vyšlo naprázdno. Přesto se po 26 dílů dá seriál sledovat , byť s jistým přimhouřením oka - ostatně je to seriál velmi alibistický - vyprávěný pohledem dítěte - a již v úvodu to Vojta Kotek (vypravěč) divákovi (kdyby to náhodou nepochopil) řekne přímo: "nečekejte nějakou přesnou historii, jsou to jen moje vzpomínky, jako když listujete fotoalbem..." A nebylo to listování úplně marné (dokonce i na tu historii nakonec sem tam došlo). Hlavním pozitivem je stále Svatopluk Skopal, který však v dalších dílech byl upozaděn, takže jim nemohl dodat svůj nezaměnitelný šmrnc... (24.09.2009)

Vyprávění o době, kterou jsem takřka celou prožil, není tak úplně mimo, jak jsem si myslel, že bude. Nějaká ta procenta objektivity jsou samozřejmě poplatná tomu, že dějiny píší vítězové, ale jinak jsem většinu období svého života poměrně bezpečně poznal. Musím také pochválit dobové záběry a dobové hitovky, takže s atmosférou jsem celkem spokojen. Jen ten rodinný příběh je nasazen na běh dějin poněkud kostrbatě a vlastně mne spíše ruší od zpráv a hudby. (14.04.2015)

Chápeme-li seriál jako obraz dob minulých tak, jak si jej vypravěč utvořil podle vyprávění rodičů, lze snadno ohlédnout od značné barvotiskovitosti výtvarné stylizace i značné černobílosti postav - ba co více, v téhle optice se mohou jevit jako záměr. Je-li tomu tak, nevím, každopádně byl pro mě první díl krásně sledovatelný a slušně zábavný. (01.09.2009)

Napřed jsem si říkal, že šedivé socialistické Československo nebylo tak pestrobarevné, aby měl každej v rodině a mezi přáteli zároveň legionáře, emigranty, disidenty, estébáky, restituenty atd. Pak jsem se ale zamyslel… můj pradědeček byl legionář, tátův nejlepší kamarád utekl v 68. roce do Mnichova, máma má slovenskou národnost, osobně znám ostatně i dva spolupracovníky StB. Ale tyhle fakta jsem vždycky vnímal tak nějak odděleně a teprve seriál Vyprávěj mě přiměl uvědomit si to všechno v souvislostech. Největší romány píše život a Vyprávěj se toho zhostilo velmi slušně. Cestou na tenký led je samozřejmě široké časové rozpětí a stárnutí hrdinů. Zatímco u Svatopluka Skopala a Romana Vojtka aspoň přibývají šediny, dámy Kerestešová, Freimanová nebo Adamovská stárnou jen drobnými obměnami účesů. Alžbeta Stanková, ta se nesrala ani změnama účesů. Naopak, Jana Šulcová, kdysi vyhlášená elegantní kráska, je od druhé do páté řady furt stejně stará bába. Nemluvě o postavě Honzy Dvořáka, na níž se sice vystřídalo několik herců, ale v době, kdy měl nejvíc růst, vypadal několik let stejně. Vyprávěj jako celek má přestřelenej počet dílů a časem přestane bavit. Klidně mohl seriál skončit úmrtím babičky (Nina Divíšková), která je jako výborná glosátorka půvabnou nití celým dějem a pak už evidentně chybí. Je to znát i v původně pečlivé výpravě, kdy si kamera užívá detailní záběry na vycizelované dobové vybavení kuchyní a kanceláří. Léta po roce 1989 jsou už ztvárněna překotně a narychlo, navíc se zbytečně vypíchnutými dobovými reáliemi (díl Skořápkáři). Tady tvůrci zjevně došli k závěru, že 90. léta se v reáliích ode dneška už moc neliší, což je samozřejmě omyl. Devadesátá léta v módě, oděvních doplňcích i předmětech každodenní potřeby byla naprosto strašná, což je tady nedobře zamaskováno cvrkotem doby, kdy lidi žili hodně politikou a podnikáním. Vyprávěj jako celek snese přísná měřítka, má silnej rodinnej příběh s přesahem do řady výbornejch vedlejších postav (člověk snese i tu obehranou Žilkovou). Emocema našlapaný scény i dobře napsaný vtipný dialogy plus nenásilné dějové zvraty stále dokazující, že svět je malej. Ale když už má něco 115 dílů, čekal bych pompézní a efektní závěr. A tady mladej Matěj Dvořák sedí u komplu a pronáší úplně hovadskou větu. Tak jo. (17.01.2014)

trošku kýč (popisovat šedesátý léta takhle je přeci jen trochu romantizující), zápletky nejsou zrovna originální, ALE jednak to vypadá jako televizní seriál (a ne jako amatersky video, co se v ceskych televizich bezne prezenzuji jako serialy) a navic to ma celkem solidni spad - porad se neco deje.. mel jsem prvni tri dily a mit televizi, koukal bych i na ostatni.. cca 65 % (29.08.2009)